Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Erasmus+ nabízí proplacené zahraniční pobyty. Využívá jich ale jen patnáct procent mladých

 
čtvrtek, 19. září 2019, 11:30

Erasmus+ nabízí studentům, učitelům i dobrovolníkům příležitosti ke zkvalitnění jejich dovedností a kvalit v rámci pobytů v zahraničí. Na výjezd dostane každý student rozpočet, který pokryje náklady na cestování i ubytování. I přesto se dle výzkumu Zájmu mladých lidí o zapojení do programu Erasmus+ alespoň jednoho projektu účastnilo jen patnáct procent mladých ve věku od patnácti do třiceti let. Jako hlavní problém uvedli dotazovaní finance, jazyk a odloučení od blízkých.

Pobyty v zahraničí pro vylepšení vzdělání

Erasmus+ jako vzdělávací program Evropské unie na období 2014-2020 slouží pro zvýšení kvality, kvalifikace a dovedností. Zúčastnit se jej mohou studenti, učitelé i dobrovolníci. Do projektu se jako programové země zapojují členské státy Evropské unie, země zahrnuté v Evropském hospodářském prostoru, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Každý z výjezdů na určité téma

Projekty se v rámci Erasmus + dělí na tréninkové kurzy a výměnu mládeže. Intenzivní a odborné tréninkové kurzy jsou určeny především zkušeným pracovníkům s mládeží. Naopak výměna mládeže slouží spíše pro rozšíření obzorů účastníků. „Výměna mládeže je volnočasovou záležitostí. Účastníci mají větší prostor k poznávání okolí a kultury, jelikož program nebývá nijak náročný,“ vysvětlila účastnice Erasmus+ Veronika Wróbelová. Do výměny se obvykle zapojí více lidí z jedné země. „Už jsem byla takto vycestovala do Německa, Srbska a Turecka. Každý z výjezdů je zaměřen na určité téma, v Berlíně se jednalo o problematiku migranství, v srbském městečku Vranje o výtvarné a taneční umění a v turecké Adaně byl projekt zaměřen na ekologii,“ popsala Wróbelová.

V Turecku se projektu účastnila na pozici vedoucího skupiny „Mou úlohou bylo zajistit podporu a doprovod účastníkům, kteří se do Erasmus + zapojili poprvé, komunikovat s ostatními organizátory a účastníky a rozdělování nákladů za dopravu jednotlivým účastníkům české skupiny,“ přiblížila Wróbelová.

Studenti se mohou zapojit i přes školu

Program Erasmus+ mohou využít studenti i přes svou školu, musí však projít výběrovým řízením. „Hlavními kritérii pro výběr studentů jsou studijní prospěch, motivace a znalost cizího jazyka, v němž bude studium na zahraniční instituci probíhat,“ upřesnila referentka pro zahraniční vztahy Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Dagmar Hábová. Zprostředkování projektu přes školu využila i Wróbelová. „Můj první studijní výjezd byl na univerzitu v Lisabonu, kde jsem měla strávit rok, nicméně škola za moc nestála, navíc jsem si nemohla z kapacitních důvodů zapsat předměty, které po mě chtěli na univerzitě v Česku,“ uvedla Wróbelová. Dodala, že ačkoliv měla být výuka v angličtině, téměř nikdo z učitelů v tomto jazyce nemluvil a museli jí pomáhat spolužáci.

Zapojí se jen patnáct procent mladých

Z výzkumu Zájmu mladých lidí o zapojení do programu Erasmus+ uskutečněným agenturou STEM/MARK bylo zjištěno, že o projektu ví více než polovina mladých od patnácti do třiceti let. Do samotného programu Erasmus+ se ale zapojilo jen patnáct procent dotazovaných, kteří jako hlavní překážky dlouhodobého pobytu v zahraničí uváděli finance, jazyk a odloučení od blízkých. „Osobně si myslím, že o programu ví mnohem méně než polovina lidí. Jinak ale hrají velkou roli rodiče a jejich svolení, také jsem se setkala s názorem, že lidé projektům nevěří. Hledají za tím nějaký háček, protože jim přijde zvláštní, že mohou někam vyjet a učit se zadarmo,“ řekla organizátorka projektů Erasmus+ Andrea Fleissigová. Častým důvodem je podle ní i nedostatek času.

Napsal Martina Homoláková | Foto Pixabay.com
 


 

Kam dál?

V Brně vznikne první vzdělávací centrum v oblasti IT pro ženy

pátek, 6. září 2019, 12:50

O ženách a elektronice existuje nejeden vtip a ve společnosti stále ještě převládá názor, že počítače jsou jen pro...

Prvňáčci z jižní Moravy dostanou k zahájení školního roku dárek. Čeká...

sobota, 31. srpna 2019, 10:00

Téměř osm a půl tisíc prvňáčků z jižní Moravy dostane jako dárek do prvního školního roku vstupenky do dvanácti...

Výstava Klima se mění – změň se i ty je od úterý v Brně. Jaké dopady...

pátek, 9. srpna 2019, 15:00

Putovní výstava Klima se mění – Změň se i ty představuje základní fakta o dopadech globální změny klimatu, jejích...

Školy v Jihomoravském kraji rekonstruují třídy, zahrady i kuchyně

středa, 24. července 2019, 10:41

Letní opravy základních a mateřských škol v Jihomoravském kraji jsou v plném proudu. Nejčastěji se rekonstruují vnitřní...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).