Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Radní rozhodli o vítězi soutěže na Památník holocaustu

 
čtvrtek, 18. října 2012, 13:44

Na středeční schůzi brněnští radní na základě doporučení poroty vyhlásili výsledky výtvarné soutěže na ztvárnění Památníku holocaustu. Ten má být umístěn na náměstí 28. října a vyjadřovat symboliku tragických momentů druhé světové války, během níž při transportech a v koncentračních táborech zahynuly statisíce Židů a Romů.

Do soutěže, kterou Rada města Brna vyhlásila na jaře tohoto roku a jejíž uzávěrka byla 31. srpna, přihlásili zájemci celkem 51 návrhů. Ty byly do 10. října vystaveny v primátorských saloncích na Staré radnici.

„Město v zadání požadovalo takové návrhy, které srozumitelnou symbolikou vystihnou utrpení a ztrátu životů, které fašismus a válka přinesly,“ uvedla náměstkyně primátora Jana Bohuňovská.

Vítězem soutěže se stal návrh akademického malíře Daniela Václavíka. Na druhém místě se umístil návrh autorů Martina Dohnálka a Jiřího Richtera, třetí místo pak obsadil návrh Josefa Faltuse.

Radní také na základě článku 11 soutěžních podmínek odsouhlasili finanční odměny oceněným, a to 100 tisíc za první, 70 tisíc za druhé a 40 tisíc korun za třetí místo.

Z 51 zaslaných porota vyřadila čtyři práce, které nesplnily soutěžní podmínky. Z hodnocených návrhů pak vyšel vítězně Václavíkům model krychle. „Svoji sílu získává temným povrchem, elementární geometrií a vodním závojem, který vytváří z žulového povrchu krychle zároveň zrcadlo. A právě prvek vody by měl přispět k tomu, aby se památník stal živým srdcem parku,“ shrnul ve stručnosti závěry poroty sekretář soutěže Jaroslav Hamža.

Veřejná soutěž na Památník holocaustu se uskutečnila už před dvěma lety. Žádný návrh ale městská rada tehdy neschválila, a proto vyhlásila druhé kolo. „Pokud se v napjatém rozpočtu najdou peníze, měl by památník na náměstí 28. října stát již příští rok. Tento veřejný prostor svou dispozicí totiž zároveň umožňuje, aby se zde mohly odehrávat pietní akty a shromáždění,“ dodala Bohuňovská.

 


 

Kam dál?

Rudoarmějec je v rukou restaurátorů, vrátí se na jaře

středa, 17. října 2012, 19:33

Dohady, nejasnosti a vášnivé diskuze způsobilo odstranění sochy rudoarmějce na Moravském náměstí. Tento krok souvisí s...

Ombudsman přijal za čtvrt roku skoro dva tisíce podnětů

středa, 17. října 2012, 18:25

Celkem 1864 podnětů přijal ve třetím čtvrtletí roku 2012 veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský, oproti stejnému...

Vánoční strom si Brňané opět vyberou hlasováním

středa, 17. října 2012, 08:10

Od pondělka až do 12. listopadu mohou návštěvníci webových stránek Turistického a informačního centra města Brna...

Basketbalistky IMOSu čeká dnes duel s USK Praha

středa, 17. října 2012, 07:31

Basketbalistky IMOSu Brno se pokusí dnes vrátit v předehrávce 16. kola první ligy porážku obhájkyním titulu z USK...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Žít Brno chce pozvat do města několik...

  • Zfetovaný muž lezl na hlavním nádraží po...

  • VIDEO: Na Svoboďáku hrál světoznámý...

  • VIDEO: Muž unesl mladou ženu od vchodu domu...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.