Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Pomohou prasata lidskému srdci? Experiment testuje odolné srdeční chlopně

 
pondělí, 20. dubna 2015, 07:58

Srdeční chlopeň úspěšně přenesli z geneticky modifikovaného prasete na jeho „obyčejného“ kolegu v uplynulých dnech výzkumníci z brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

 

Srdeční chlopeň  z domácího sudokopytníka se již našívá běžně, prasata jsou totiž nejvíce podobná člověku.

Takto  lékaři  již  zachránili  život  například  českému zpěvákovi  Karlu  Štědrému. „Jedinou  nevýhodou srdečních chlopní transplantovaných z prasat je, že po čase kalcifikují, tedy se zhoršuje jejich pohyblivost vlivem usazeného vápníku. Srdce se kvůli větší námaze rychleji unavuje.  Tomu  má  zabránit  úprava  genu,  po  níž  tkáně podléhají  degeneraci  méně  a  je  předpoklad, že i pomaleji,“ popsal ředitel FNUSA MUDr. Martin Pavlík, Ph. D.

Každoročně je v ČR provedeno cca osm až deset tisíc  srdečních operací. Vysoké procento (až 40 %) jsou zákroky na srdečních chlopních. Aortální stenózou (nejčastější chlopenní vada) trpí asi čtyři procenta populace nad 75 let. V ČR je ročně operováno asi dva až tři tisíce pacientů pro srdeční chlopenní  vadu.  Celosvětově  jsou  to  pak  milióny  pacientů,  kteří  potřebují  nahradit  srdeční chlopeň.

Biologické srdeční chlopně mají tu výhodu, že pacienti nemusejí užívat protisrážlivé léky, proto nejsou  ohroženi  vznikem  krevní  sraženiny  nebo  krvácením  například  z  žaludečního  vředu či  do  mozku.  Nevýhodou  však  je,  že  tyto  chlopně  degenerují,  což  znamená,  že  pacienti  musí po  cca  10  až  15  letech  podstoupit  další  náročnou  operaci,“  přiblížil  vedoucí  výzkumného  týmu FNUSA-ICRC Cardio 7 MUDr. Pavel Piler.

Prasata  jsou  složením a strukturou  svých  tkání  nejbližším  živočichem  člověku. Druhou  možností kromě   jejich  použití  je  implantace  chlopní  mechanických,  které  jsou  sice  trvalé,  ale  po  jejich implantaci jsou pacienti doživotně odkázáni na antikoagulační léčbu (léky proti srážlivosti), což je omezuje v řadě činností a snižuje kvalitu jejich života, hrozí i komplikace.

Při  náročném  několikahodinovém  zákroku  lékaři  FNUSA-ICRC  vyměnili  chlopeň  s okolní  tkání během  zastavení  srdce  zvířete  a zavedení  mimotělního  oběhu.  Dvě  operovaná zvířata  jsou  nyní na pozorování v detašovaném pracovišti centra v areálu spolupracující Veterinární a farmaceutické univerzity  v  Brně.  „Budeme  sledovat  imunologickou  odpověď.  Po  čase  pak  budeme  zkoumat histologii a celkové vyšetření tkání,“ řekl Piler.

S obdobně kvůli výzkumu geneticky upravenými prasaty se nyní lze setkat jen na třech místech světa,  kromě  Brna  ještě  v Mayo  Clinic  v  americkém  Rochesteru  a  v britské  University  College London. „Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční  chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci  nepodléhají,  mohly  by  v budoucnu  nahradit  nejen  ty  klasické,  ale  také  mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta. Považujeme to za začátek významného
výzkumného úkolu
,“ vysvětlil Piler.

Získané poznatky z operací prasat jsou pro medicínuvelmi cenné. „Jedině s pomocí těchto pokusů můžeme zajistit další zlepšení péče o pacienty," upozornil Piler. Než ale geneticky modifikované chlopně  případně  dostanou  první  pacienti,  potrvá  několik  dalších  let  experimentů. Na kardiochirurgii v Brně lékaři operují srdeční chlopně zhruba 600 pacientům ročně, obdobných pracovišť  je  v  celé  ČR  asi  deset.  „Výzkum  FNUSA-ICRC je  prováděn  ve  spolupráci  s Veterinární
a farmaceutickou univerzitou a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno
,“ dodal šéf výzkumného centra FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

Tisková zpráva

 


 

Kam dál?

V pytlích zmizelo přes půl tuny odpadků, strážníci našli i zbrojní...

neděle, 19. dubna 2015, 14:21

Nejrůznější předměty prošly rukama strážníků během sobotního dopoledního úklidu při letošní celostátní dobrovolnické...

Jihomoravský kraj zaplatí tábory dětem ze sociálně slabých rodin

sobota, 18. dubna 2015, 10:12

Prázdniny jsou pro děti časem her a letních táborů. Rodičům to přináší chvíle odpočinku, ale také zvýšené finanční...

Ryanair létá z Brna již deset let

sobota, 18. dubna 2015, 10:09

Před deseti lety zahájila významná letecká společnost Ryanair provozování pravidelných linek z brněnského letiště. Byla...

Po šesti letech má Brno nový kloubový trolejbus

sobota, 18. dubna 2015, 10:06

V pátek dorazil z Plzně do Brna první ze třiceti kloubových trolejbusů Škoda 31Tr SOR, které letos rozšíří vozový park...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

VIDEO: Na Sibiři hasiči dál bojují s plameny, většinu však nechávají být

Ruští hasiči během posledních čtyřiadvaceti hodin uhasili lesní požáry na ploše téměř 27 tisíc hektarů. Současně se pokouší uhasit desítky dalších požárů na ploše 85 396 hektarů, zejména na Sibiři a na Čukotce. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na údaje od specializované státní agentury Avialesoochrana, zabývající se leteckou ochranou lesů.

ČSSD trvá na Šmardovi, kandidáta na ministra měnit nehodlá

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD) zopakoval, že stojí o to, aby sociální demokracie vyměnila svého kandidáta na ministra kultury Michala Šmardu (ČSSD) za někoho jiného. Hamáček po schůzce s ministerským předsedou novinářům řekl, že ČSSD trvá na dodržování ústavy a koaliční smlouvy a kandidáta nemá důvod měnit. Nechtěl upřesnit, dokdy by mohla ČSSD vyčkávat.

Limit doplatků na léky pro invalidní důchodce bude 500 korun

Ochranný limit doplatků na léky na recept bude od roku 2020 pro invalidní důchodce 3. stupně 500 korun stejně jako pro seniory nad 70 let. Dosud dostávali zpět až částku nad 5000 korun jako ostatní zdraví dospělí. Na twitteru to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Národní rada osob se zdravotním postižením snížení ochranného limitu žádala už loni v květnu loňského roku.