Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nesehnutí nesouhlasí s návrhem územního plánu v Brně

úterý, 16. července 2013, 16:21

Aktivisté z hnutí Nesehnutí nesouhlasí s návrhem územního plánu města Brna. V plochách pro městskou zeleň například plán umožňuje stavbu obchodů, informoval Jiří Koželouh z hnutí. Podle mluvčího brněnské radnice Pavla Žáry nyní k plánu mohou podávat připomínky orgány státní správy i veřejnost a jeho podoba není ještě konečná. Samostatný termín pro připomínkování plánu veřejností chce radnice podle Žáry vypsat ještě v září.

"Myslíme si, že město by mělo zeleň chránit. V připravovaném územním plánu by se v plochách, které jsou určené jako městská zeleň, mohly stavět obchody až do 10.000 metrů čtverečních. Neznamená to, že se to automaticky všude stane, ale to riziko tu vzniká," řekl Koželouh. Podobné je to podle něj s dvorky a zahrádkami ve vnitroblocích, kde by podle navrhovaných změn územního plánu mohla být místa k parkování, čímž chce radnice řešit jejich nedostatek.

Náměstek primátora zodpovědný za územní plánování Ladislav Macek (ČSSD) kritiku odmítá. "Nemyslím si, že by lidé v Brně chtěli žít tak, jak si přeje jedna skupina. Až nebude většina lidí preferovat nakupování v obchodních centrech, nebude je ani nikdo stavět. Stejné je to s parkovišti," řekl Macek. Podle mluvčího Žáry navíc není současný návrh plánu konečný. "Do 22. července jej mohou připomínkovat orgány státní správy. Až se připomínky zapracují, může to vypadat jinak," podotkl.

Návrh územního plánu kritizují také lidé z obvodu Brno-jih. Nelíbí se jim, že radnice podle svých dřívějších slibů nezměnila plán tak, aby v lokalitě nemohla vzniknout průmyslová zóna. Lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic proto po vedení města chtějí změnu návrhu územního plánu tak, aby nebyla výstavba průmyslové zóny možná. Pokud se tak nestane, v krajním případě podle
mluvčího sdružení Samostatný jih Pavla Reicha zváží i referendum o osamostatnění.

Zdroj ČTK

 


 

Kam dál?

Zásah hasičů u nehody - z pohledu jednoho z nich!

úterý, 16. července 2013, 14:37

Že jsou hasiči parta drsňáků, kteří dnes a denně pomáhají nám chybujícím víme. Jak vypadá jejich zásah však máme šanci...

Nejvyšší soud projedná stížnost v kauze brněnského soudce

úterý, 16. července 2013, 10:03

Nejvyšší soud (NS) se dnes vyjádří k případu Jiřího Peška z Městského soudu v Brně, který čelí obvinění z ovlivňování...

Nájemníci městských bytů dluží vyškovské radnici osm mil. korun

pondělí, 15. července 2013, 14:16

Nájemníci městských bytů dluží vyškovské radnici osm milionů korun. Úřad se snaží situaci řešit a s nájemníky tvoří...

Výborný má volnou cestu k NSS, soudcovská rada jej podpořila

čtvrtek, 11. července 2013, 15:34

Někdejší ústavní soudce Miloslav Výborný má volnou cestu k Nejvyššímu správnímu soudu. Po středečním vystoupení na...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Žít Brno chce pozvat do města několik...

  • Zfetovaný muž lezl na hlavním nádraží po...

  • VIDEO: Na Svoboďáku hrál světoznámý...

  • VIDEO: Muž unesl mladou ženu od vchodu domu...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.