Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Matek samoživitelek přibývá, více než třetina z nich je silně ohrožena rizikem příjmové chudoby

 
sobota, 14. března 2015, 15:00

Dnešní svět je prostě takový. Počet neúplných rodin, v nichž žije dítě (nebo děti) v domácnosti pouze s jednou dospělou osobou a rodina je plně závislá na ekonomické aktivitě této osoby, v Evropské unii přibývá. Tento fakt má významné ekonomické dopady, zejména majetkovou deprivaci a s tím související nutnost implementovat nové programy sociální politiky. Možná vás však překvapí, že Česká republika je v dané oblasti na špičce EU v pozitivním slova smyslu.

Informace Českého statistického úřadu a poslední dostupná data SILC upozorňují, že v České republice žilo v roce 2013 odhadem 165,4 tisíce neúplných rodin s jedním rodičem, na jehož příjmech jsou členové takových domácnosti plně závislí. Ve více než 90 procentech se jedná o rodiny se ženou jakožto jedinou dospělou osobou, tedy o tzv. matky samoživitelky. V těchto rodinách žilo v roce 2013 cca 402,8 tisíc dospělých a dětí. Pro srovnání, úplných rodin v Česku napočítáme skoro milion (991 tisíc rodin).

Samoživitelky to nemají lehké. Péče o domov a děti představuje významné časové omezení, které se projevuje v nižší konkurenceschopnosti na trhu práce (nižší časová flexibilita, nemožnost vzdělávání či rekvalifikací), čemuž přispívají i chybějící kapacity v systému předškolní péče o děti. Jak upozorňuje analýza ČSÚ, tyto faktory pak mohou vést k riziku příjmové chudoby, majetkové deprivaci (hmotná nouze) až po sociální vyloučení.

Podle posledních statistik je rizikem příjmové chudoby v Evropské unii ohrožena polovina (49,7 %) neúplných rodin s jednou dospělou ekonomicky aktivní osobou. V České republice je tento podíl výrazně nižší, když na hranici příjmové chudoby se pohybuje cca 35 % neúplných rodin. Jak bylo řečeno, v devíti případech z deseti se o děti starají samoživitelky. Nižší výsledek ohrožení chudobou již v EU dosahuje pouze Finsko (riziko 31,2 %).

Statistika však potvrzuje, že finanční situace v neúplných rodinách je relativně kritičtější než v celé společnosti. Riziko příjmové chudoby v České republice se týká  zhruba 14,6% podílu osob. U samoživitelek je tak výrazně vyšší. To potvrzují i data o příjmech a výdajích samoživitelek v České republice. Téměř 15 procentům samoživitelek zbyde po měsíční platbě výdajů za bydlení pouze ekvivalent životního minima nebo nižší částka – u úplných domácností s dětmi se to týká jen 2,7 % případů. Mezi pětinou samoživitelek s nejnižšími příjmy se riziko chudoby dotýká celých 75 % z nich.

Limity samoživitelek jsou samozřejmě hlavně finanční. Příjmům dominují mzdové prostředky (ze dvou třetin, v průměru na 75.410 Kč/osobu). To se odráží zejména v distribuci výdajů, které u samoživitelek z více než 96 % generují spotřební výdaje na nezbytné statky jako bydlení, jídlo a oblečení. Na investice, zejména do zdraví a vzdělávání, nebo výdaje na trávení volného času samoživitelkám nezbývají prakticky žádné prostředky.

To, že se mnohé samoživitelky a jejich rodiny ocitají na hranici chudoby, je dáno především špatně nastaveným institucionální prostředím v České republice. V něm chybí zejména dostupná předškolní péče, systematické zpružňování legislativy na trhu práce, která by podporovala flexibilní úvazky, pohyblivou pracovní dobu, případně  daňově či jinak tuto ohroženou skupinu samoživitelek zvýhodňovala, či podpora vzdělávání. Takový systém totiž motivuje k ekonomické aktivitě, jež z kruhu chudoby zajišťuje cestu ven. Prosté transfery sociálních dávek ze státního rozpočtu matkám samoživitelkám bezesporu pomáhají, ale dlouhodobě nijak nezlepšují jejich situaci, jelikož snižují konkurenceschopnost na trhu práce a „přikovají“ je k hranici chudoby.

Autor: Aleš Rod, malostranskadrbna.cz

 


 

Kam dál?

Nájemníci protestují proti pozastavené privatizaci domů

pátek, 13. března 2015, 12:26

Tvrdým oříškem pro novou radniční koalici je privatizace městských bytových domů. Tu v prosinci pozastavila a 25...

Nebezpečí výbuchu ve skladu v Bohdalicích nehrozí

pátek, 13. března 2015, 10:12

Nebezpečí výbuchů podobně jako ve Vrběticích ve skladu průmyslových trhavin v Bohdalicích na Vyškovsku nehrozí....

Masarykova univerzita chce odbourávat bariéry, má novou koncepci

pátek, 13. března 2015, 09:59

Masarykova univerzita chce odbourat bariéry, které komplikují studium handicapovaným i jinak znevýhodněným lidem....

Brno chce koupit podíl ve Veletrzích Brno od německého vlastníka

pátek, 13. března 2015, 09:53

Brno chce získat většinový podíl ve společnosti Veletrhy Brno, potvrdil dnes po schůzce s představiteli Messe...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • ANO v Brně vyšachováno! ODS uzavřela koalici...

  • Moldávec přepadl a okradl v Brně ženu,...

  • Mezi Židenicemi a hlavním nádražím budou...

  • V Brně začne oprava Zábrdovické a mostu přes...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

GLOSA: Hologram Amy Winehouse na turné. Já vám nevím…

Amy Winehouse vyrazí na světovou šňůru. Ve formě hologramu. Tato zpráva snad všem zpěvaččiným fanouškům zvýšila tep. Někdo je nadšený, další rozpačitý. Spadám do druhé kategorie.

Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka ministrem zahraničí

Prezident Miloš Zeman jmenoval dnes před polednem Tomáše Petříčka (ČSSD) ministrem zahraničí. Koaliční vláda ANO s ČSSD se tak tři a půl měsíce po svém jmenování dočkala plnohodnotného šéfa diplomacie. Původního kandidáta sociální demokracie - europoslance Miroslava Pocheho - Zeman jmenovat odmítl, úřad proto dočasně vedl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Analýza: Systém zdravotního pojištění není připraven na krizi

Český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. I když bude letos zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. Vyplývá to z analýzy zdravotních pojišťoven, jejíž výsledky v Praze na Vysoké škole ekonomické představili její autoři Štěpán Křeček a Karina Kubelková. V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven.