Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Legionář a historik Hájek se dočká pamětní desky

 
čtvrtek, 12. prosince 2013, 11:07

Ve čtvrtek 12. prosince 2013 ve 12 hodin se před domem na Minské 6 v Brně uskuteční slavnostní odhalení pamětní desky věnované ruskému legionáři a významnému badateli v oblasti dějin slovanských národů prof. PhDr. Zdeňku Hájkovi.

„Zdeněk Hájek měl podobně jako mnoho jeho vrstevníků barvitý osud ovlivněný dramatickou historií 20. století. Prožil na frontě 1. světovou válku a po návratu z legií se vypracoval v uznávaného pedagoga a především badatele. Čelil mnoha ohrožením a překážkám, ale dokázal se nad ně povznést a soustředit se na věci v životě podstatné. Jsem velice rád, že mu pamětní deskou můžeme vzdát hold,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

Zdeněk Hájek (13. 3. 1894 – 2. 1. 1958)

Zdeněk Hájek prošel odvodem na začátku 1. světové války. Při ofenzivě rakouských vojsk v květnu 1915 jako velitel čety upadl do ruského zajetí na území dnešního Polska a je velmi pravděpodobné, že prošel zajateckým táborem u Charkova.

V září 1917 je přijat do československých legií a zařazen jako střelec u 12. roty 8. střeleckého pluku později nazvaného Slezský. S tímto plukem absolvoval ústup z Ukrajiny do Vladivostoku a později taktéž boje na vladivostocké frontě a dále v prostoru Uralu a na Transsibiřské magistrále.

Během ústupu z Ukrajiny byl v lednu 1918 odeslán do poddůstojnické školy, po návratu působil jako legionář a příslušník pluku v bojových operacích. Za statečné chování před nepřítelem byl v únoru 1919 povýšen do hodnosti četaře a v červnu 1919 je převeden ve funkci pomocníka kronikáře čsl. vojsk do Irkutska. Pro přesné plnění svých povinností ve funkci dispozičního důstojníka náčelníka historicko-archiválního oddělení při štábu byl povýšen na šikovatele. V lednu 1920 je jmenován podporučíkem správní služby a v březnu téhož roku je odeslán v pravomoc velitele vojenských částí Dálného východu za účelem vyslání do vlasti jako kurýra se zvláštním posláním. 13. dubna 1920 je evakuován 20. transportem na lodi Mount Vernon do vlasti jako kurýr. Tím jeho legionářský pobyt na území Ruska končí.

Význam Zdeňka Hájka spočívá ve shromažďování dat a faktů o činnosti československých zahraničních vojsk na Rusi, které byly později využity jak pro výstavbu Památníku národního osvobození (dnešní Vojenský historický ústav) v Praze, ale především pro pravdivý a nepokřivený pohled na československé legie na Rusi v období let 1914–1920.

Zdeněk Hájek je ovšem ceněn také pro svou vědeckou práci. Před 1. světovou válkou začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity historii a po návratu ze zahraničí studia dokončil.

Od roku 1925 působil na Státním gymnáziu v Brně a věnoval se také vědecké činnosti – mj. zpracoval do té doby neprobádanou problematiku polských vlastenců vězněných na Špilberku v letech 1839–1848. Za 2. světové války pracoval jako archivář a knihovník Lidových novin a od roku 1946 působil jako profesor slovanských dějin na nově zřízené Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V 50. letech svůj badatelský zájem zaměřil především na ohlas polského lednového povstání 1863/1864 v českých zemích.

Publikoval řadu monografií a odborných článků, popularizoval své objevy také v médiích a na četných přednáškách. Byl rovněž oblíbeným středoškolským a vysokoškolským pedagogem. Byl členem Čs. obce legionářské a protifašistických bojovníků. Měl pověst vzdělaného člověka se smyslem pro humor a nadhledem a všechen svůj volný čas věnoval vědecké práci, již považoval za své životní poslání.

Posledních více než 30 let života prožil v Brně, bydlel na Minské 6 v Žabovřeskách. Na tomto domě také bude umístěna pamětní deska k jeho poctě.

Tisková zpráva

 


 

Kam dál?

Electrolux a Strana zelených stáhly po soutěži sexistické reklamy

středa, 11. prosince 2013, 22:24

Výrobce elektrospotřebičů Electrolux a také Strana zelených stáhly reklamy se sexistickým motivem záhy poté, co hnutí...

Zastupitelé schválili rozpočet města na rok 2014

středa, 11. prosince 2013, 09:53

Jedenáct miliard a 207 milionů korun. S takovým rozpočtem bude příští rok hospodařit statutární město Brno. Po téměř...

Brno bude mít Uličku Václava Havla

úterý, 10. prosince 2013, 11:22

Zastupitelé města dnes schválili pojmenování dosud bezejmenné komunikace spojující ulici Petrskou s Kapucínskými...

Brněnské sídliště Kamechy se po letech snad dočká supermarketu

středa, 4. prosince 2013, 13:30

Obyvatelé stále se rozšiřujícího brněnského sídliště Kamechy mezi Bystrcí a Žebětínem se mají příští rok v listopadu...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Šedá ekonomika podle většiny Čechů brzdí ekonomický růst. Jak s problémem bojují města?

Pojem šedá ekonomika se v médiích objevuje v posledních letech čím dál častěji. Co si ale pod tímto pojmem představit a jak s touhle temnou stránkou ekonomiky bojují česká města? Na to se zeptala redakce Drbny v malém průzkumu.

(NE)OBYČEJNÍ: Slýchávám, že v Olomouci je to pomalý a v hajzlu. Všechno to špatný si ale každý nosí v sobě, říká režisér Vít Hradil

Vít Hradil je rodilý Olomoučák, už dlouhou dobu ale pravidelně cestuje za prací na různá místa v republice i do zahraničí. Společným jmenovatelem jeho práce je film – Vít se totiž živí jako režisér, kameraman či střihač. Jak se ke své práci dostal a ačkoli je neustále kvůli práci mimo Olomouc, co ho táhne zpátky do svého rodného města?

PRŮZKUM: Důvěra Rusů v Putina klesla nejníže od roku 2006

Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla na nejnižší úroveň za posledních 13 let, tvrdí průzkum státní agentury VCIOM. Ruskému prezidentovi podle něj věří pouze 33,4 procent respondentů, což je oproti prosinci pokles o více než dvě procenta. Informoval o tom dnes deník The Moscow Times. Jedná se již o druhý průzkum po novém roce, který signalizuje snížení důvěry Rusů vůči Putinovi.