Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Legionář a historik Hájek se dočká pamětní desky

 
čtvrtek, 12. prosince 2013, 11:07

Ve čtvrtek 12. prosince 2013 ve 12 hodin se před domem na Minské 6 v Brně uskuteční slavnostní odhalení pamětní desky věnované ruskému legionáři a významnému badateli v oblasti dějin slovanských národů prof. PhDr. Zdeňku Hájkovi.

„Zdeněk Hájek měl podobně jako mnoho jeho vrstevníků barvitý osud ovlivněný dramatickou historií 20. století. Prožil na frontě 1. světovou válku a po návratu z legií se vypracoval v uznávaného pedagoga a především badatele. Čelil mnoha ohrožením a překážkám, ale dokázal se nad ně povznést a soustředit se na věci v životě podstatné. Jsem velice rád, že mu pamětní deskou můžeme vzdát hold,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

Zdeněk Hájek (13. 3. 1894 – 2. 1. 1958)

Zdeněk Hájek prošel odvodem na začátku 1. světové války. Při ofenzivě rakouských vojsk v květnu 1915 jako velitel čety upadl do ruského zajetí na území dnešního Polska a je velmi pravděpodobné, že prošel zajateckým táborem u Charkova.

V září 1917 je přijat do československých legií a zařazen jako střelec u 12. roty 8. střeleckého pluku později nazvaného Slezský. S tímto plukem absolvoval ústup z Ukrajiny do Vladivostoku a později taktéž boje na vladivostocké frontě a dále v prostoru Uralu a na Transsibiřské magistrále.

Během ústupu z Ukrajiny byl v lednu 1918 odeslán do poddůstojnické školy, po návratu působil jako legionář a příslušník pluku v bojových operacích. Za statečné chování před nepřítelem byl v únoru 1919 povýšen do hodnosti četaře a v červnu 1919 je převeden ve funkci pomocníka kronikáře čsl. vojsk do Irkutska. Pro přesné plnění svých povinností ve funkci dispozičního důstojníka náčelníka historicko-archiválního oddělení při štábu byl povýšen na šikovatele. V lednu 1920 je jmenován podporučíkem správní služby a v březnu téhož roku je odeslán v pravomoc velitele vojenských částí Dálného východu za účelem vyslání do vlasti jako kurýra se zvláštním posláním. 13. dubna 1920 je evakuován 20. transportem na lodi Mount Vernon do vlasti jako kurýr. Tím jeho legionářský pobyt na území Ruska končí.

Význam Zdeňka Hájka spočívá ve shromažďování dat a faktů o činnosti československých zahraničních vojsk na Rusi, které byly později využity jak pro výstavbu Památníku národního osvobození (dnešní Vojenský historický ústav) v Praze, ale především pro pravdivý a nepokřivený pohled na československé legie na Rusi v období let 1914–1920.

Zdeněk Hájek je ovšem ceněn také pro svou vědeckou práci. Před 1. světovou válkou začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity historii a po návratu ze zahraničí studia dokončil.

Od roku 1925 působil na Státním gymnáziu v Brně a věnoval se také vědecké činnosti – mj. zpracoval do té doby neprobádanou problematiku polských vlastenců vězněných na Špilberku v letech 1839–1848. Za 2. světové války pracoval jako archivář a knihovník Lidových novin a od roku 1946 působil jako profesor slovanských dějin na nově zřízené Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V 50. letech svůj badatelský zájem zaměřil především na ohlas polského lednového povstání 1863/1864 v českých zemích.

Publikoval řadu monografií a odborných článků, popularizoval své objevy také v médiích a na četných přednáškách. Byl rovněž oblíbeným středoškolským a vysokoškolským pedagogem. Byl členem Čs. obce legionářské a protifašistických bojovníků. Měl pověst vzdělaného člověka se smyslem pro humor a nadhledem a všechen svůj volný čas věnoval vědecké práci, již považoval za své životní poslání.

Posledních více než 30 let života prožil v Brně, bydlel na Minské 6 v Žabovřeskách. Na tomto domě také bude umístěna pamětní deska k jeho poctě.

Tisková zpráva

 


 

Kam dál?

Electrolux a Strana zelených stáhly po soutěži sexistické reklamy

středa, 11. prosince 2013, 22:24

Výrobce elektrospotřebičů Electrolux a také Strana zelených stáhly reklamy se sexistickým motivem záhy poté, co hnutí...

Ombudsman Varvařovský nečekaně končí ve svém úřadu

středa, 11. prosince 2013, 15:29

Ombudsman Pavel Varvařovský chce k 20. prosinci skončit ve své funkci. Dnes to řekla mluvčí kanceláře veřejného...

Zastupitelé schválili rozpočet města na rok 2014

středa, 11. prosince 2013, 09:53

Jedenáct miliard a 207 milionů korun. S takovým rozpočtem bude příští rok hospodařit statutární město Brno. Po téměř...

Brno bude mít Uličku Václava Havla

úterý, 10. prosince 2013, 11:22

Zastupitelé města dnes schválili pojmenování dosud bezejmenné komunikace spojující ulici Petrskou s Kapucínskými...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.