Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Jirsa neví, zda podá stížnost kvůli platům, jak vyzvala Válková

středa, 4. února 2015, 12:05

Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa zatím neví, zda podá ústavní stížnost proti průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o platech soudců. Čeká jej těžké rozhodování, na jednu stranu jako šéf soudu zastupuje stát, na druhou stranu se názorově do značné míry ztotožňuje se soudkyní, jež se žalobou domáhala dorovnání platu. Stát by měl podle Jirsy platy soudcům doplatit. "Doufal jsem, že tahanice skončí rozhodnutím NS," řekl Jirsa. Připomněl, že platy v justici jsou předmětem mnohaletých sporů a tématem dlouhé série nálezů Ústavního soudu.

K podání ústavní stížnosti vyzvala Jirsu v úterý ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Uvedla, že nemůže jeho rozhodnutí předjímat, ale v zájmu "péče řádného hospodáře" je namístě na něj apelovat, aby všechny prostředky využil. Vláda podle úterního vyjádření Bohuslava Sobotky nechce platy státních zástupců a soudců vyplácet zpětně. Proto hledá způsob, jak
spor dostat před ÚS. Vláda se věcí zabývá i dnes.

Jirsa uvedl, že je ve schizofrenním postavení - na jedné straně je soudcem, zároveň ale zastupuje stát. "Po různých konzultacích budu muset zvažovat, jak v této věci dál postupovat, to není otázka dne ani týdne, je potřeba to nějakým způsobem promyslet," řekl. Na rozhodnutí má dva měsíce.

Podle něj však stát vědomě soudcům vyplácel méně peněz. "Stát už dlouhá léta ví, že tímto způsobem nemůže zasahovat do ústavních práv soudců, ví to z rozhodnutí Ústavního soudu, přesto toto rozhodnutí nerespektuje a opakovaně do těchto právo zasahuje," uvedl Jirsa. Celou situaci označil za šílenou kvůli tomu, že i když soudy daly soudcům za pravdu, že jim stát
protiústavně vyplácel nižší plat, hrozí, že se zpětně peněz nedomůžou.

Podle Jirsy ÚS už v minulosti bral ohled na to, že by zpětné vyplácení mohlo narušit státní rozpočet, a tím i fungování státu. "Pokud by se peníze zpětně vymáhaly, stát by přišel o miliardy. Ty peníze ušetřil, protože je nevyplácel, i když měl. Je tedy možné si to vyložit i tak, že čím větší škodu stát udělá a čím více lidí poškodí, tím může být klidnější, protože
velká škoda se zpětně vyplácet nemusí,"
uvedl Jirsa.

Dodal, že chápe rozhodnutí ÚS, který chtěl, aby se soudilo a netahalo o peníze, ale z právního a logického hlediska v této situaci nelze zavřít oči. "Soudci slušným a zákonným způsobem upozorňují, že jim byly zkrácené platy, přitom jsou teď označovaní za chamtivé," řekl Jirsa, který nikdy obdobnou situaci neřešil. Soudcem je 20 let a předsedou od roku 2007. Letos mu končí mandát předsedy a pokračovat v této funkci nehodlá.

Není při tom jisté, zda by se ÚS jeho stížnosti vůbec zabýval. Takzvaná aktivní legitimace státu k podání stížnosti je totiž sporná. Soud ji v soukromoprávních záležitostech, kde stát vystupuje prakticky jako právnická osoba, většinou připouští. V tomto případě by záleželo na úvaze senátu, kterému by stížnost připadla, řekl generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil.

Stížnost by teoreticky mohla podat také soudkyně Jana Lorencová, která vedla s Okresním soudem pro Brno-venkov pilotní spor o plat. Není to ale pravděpodobné - v řízení plně uspěla. Lorencová dnes mluvit nechtěla.

NS nedávno rozhodl, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů správný statistický údaj. Korektní výpočet znamená vyšší platy, a to nejen pro soudce. Sporné rozhodnutí obsahuje také pasáž o zpětném doplácení mezd na základě starších nálezů ÚS o platových restrikcích v justici. Podle vlády ale ÚS se zpětným doplácením nepočítal.

Ministerstvo spravedlnosti zatím odhaduje částku, kterou by mělo doplatit soudcům a státním zástupcům, téměř na 1,7 miliardy korun. Z úterního vyjádření náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta v České televizi vyplynulo, že pokud by stát musel vyplatit oprávněným skupinám doplatky zpětně za tři roky, stálo by to 2,5 miliardy korun a na další půl miliardy
vyjde příslušné navýšení mezd v letošním roce.

O situaci v úterý v Praze s premiérem jednali také předsedové nejvyšších soudů Pavel Šámal a Josef Baxa. Oba dnes vzkázali, že se případně vyjádří až po zveřejnění oficiálního stanoviska vlády.

Tisková zpráva

Kam dál?

Brno nakoupí dalších dvacet tramvají „Porsche“

středa, 4. února 2015, 11:11

Dluh 134 milionů korun je smazán a naopak město nakoupí v následujících dvou letech dalších 20 tramvaji T13 typu...

Odbory chtějí růst platů státních úředníků o čtvrtinu. Není to málo,...

úterý, 3. února 2015, 19:36

Nedávno jsme diskutovali o zvyšování platů politiků, které si chtěli prosadit navzdory empiricky podloženým pochybám o...

Cyklisté dostali zelenou, budou moci projíždět pěší zónou

úterý, 3. února 2015, 14:43

Více než čtvrt století mají cyklisté do velké části historického jádra zakázaný vjezd. Zřejmě už na konci jara ale...

Jihomoravský kraj vyhlásil soutěž o nejlépe opravenou památku

úterý, 3. února 2015, 14:17

Jihomoravský kraj vyhlásil osmý ročník soutěže o nejlépe opravenou památku regionu v loňském roce. Podle nových...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Klíště smrtelně nebezpečné pro psy....

  • Od května se na rok uzavře Údolní ulice....

  • Radní chtějí nemovitosti bránící stavbě...

  • VIDEO: Hokejisté Komety slavili v baru titul...

 
 

O čem píše Drbna.cz

Když máte uprchlíky tak rádi, nastěhujte si je domů. Známý hejt si teď Češi můžou sami vyzkoušet

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

KOMENTÁŘ: Kauza Cambridge Analytica zahltila média. Kdo další zachází s našimi údaji?

Pravděpodobně nikdo nepřehlédnul kauzu úniku dat z Facebooku, která se neoprávněně dostala do rukou firmě Cambridge Analytica. Únik dat se týkal 87 milionu uživatelů z nichž 2,7 milionu jsou občané členských zemí EU. Začátkem dubna byl Mark Zuckerberg předvolán před americký senát, nicméně slyšení před tímto výborem nepřineslo žádný zásadní posun. Tomu, jak sociální sítě zachází s našimi údaji, se však opět dostalo zvýšené pozornosti nás všech.

Nemám pocit, že by tady byl ohrožen tisk, říká Andrej Babiš o zprávě týkající se svobody tisku

Opoziční strany souhlasí se zprávou organizace Reportéři bez hranic (RSF), podle které se v Česku zhoršila svoboda tisku. Kritizují hlavně to, že část médií přes svěřenské fondy vlastní premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Piráti také varují před útoky politiků na veřejnoprávní média. SPD naopak tradiční média kritizuje, podle ní pošlapávají svobodu slova. Babiš v reakci na zprávu RSF řekl, že média jsou svobodná, a zkritizoval práci novinářů.