Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dvě publikace mapují průmyslovou historii Brna

 
středa, 24. prosince 2014, 14:29

Dvě publikace vydané před Vánocemi mapují průmyslovou historii Brna. Město podle nich vděčí za svůj rozvoj v první polovině 19. století především rozvíjející se textilní výrobě. Většina těchto podniků už zanikla, v řadě případů už nestojí ani tovární budovy.

Brno podle historika Aleše Vyskočila na přelomu 18. a 19. století zcela změnilo svůj charakter. "Nástup průmyslu byl natolik razantní, překotný a ohromující, že neměl ve své době ve středním Evropě obdoby," uvedl Vyskočil ve své knize Brno - Průmyslové město, kterou vydalo nakladatelství Paseka.

Podle Vyskočila a autorů druhé publikace Brno - moravský Manchester, rozvoji města pomohly slabé soukenické cechy, ale také kapitál Půjčovní banky. Rozvoj průmyslu zásadně podpořily dva zásahy shora. Vydání tolerančního patentu v roce 1781, který do města přilákal odborníky nekatolického vyznání, například z Německa a dnešní Belgie, a zrušení nevolnictví. "Hospodářský rozmach přilákal do města tisíce lidí, z nichž pouze část mohla pravidelně dojíždět," uvedl Vyskočil.

Publikace Brno - Průmyslové město mapuje objekty jednotlivých továren, kde stály a co z nich zbylo. Popisuje například továrny Löw-Beerů, kteří byli spřízněni s Tugendhaty. Čtenáři se také dozvědí, že Přízová ulice nese název po jednom z mála továrníků českého původu Karlu Přízovi. Zajímavostí je, že kromě obvyklých textilních výrobků se v Brně například vyráběly i lodní plachty pro rakouské námořnictvo.

Velké množství průmyslových podniků už dnes v Brně nestojí. Pouze část objektů dostala v posledních letech nové využití. Za zdařilou považuje Vyskočil přeměnu bývalé strojírny Friedricha Wanniecka na obchodním dům a galerii.

Naopak zcela za své vzaly budovy bývalé Offermannovy továrny, která stála nedaleko Vaňkovky. Na jejich místě stojí obchodní dům Tesco, zmizela i továrníkova vila. Historii rodiny Offermannů mapuje kniha oceňované prozaičky Kateřiny Tučkové Fabrika. Kniha kombinuje, jak je u Tučkové zvykem, historické prameny a beletrii.

Zdroj: ČTK
Foto: Hornicky klub

 


 

Kam dál?

Aukce výtvarných děl pro přírodu vynesla v Brně 221.000 korun

středa, 24. prosince 2014, 12:14

Brněnská ekologická Nadace Veronica vydělala na vánoční aukci uměleckých děl více než 221.000 korun, které použije na...

Vánoc na brněnské radnici si užívaly stovky dětí i dospělých

úterý, 23. prosince 2014, 16:45

Nová radnice už dlouho takový nápor nezažila. Na akci Vánoce na brněnské radnici přicházely už od dopoledne davy dětí...

Adventní žirafí kluk

úterý, 23. prosince 2014, 14:41

Čtyřletá žirafa Tabita, která letos v květnu získala v anketě titul NEJ žirafa Česka a Slovenska, se krátce před...

V Brně-Líšni pokračuje proměna podzemní tramvajové zastávky

úterý, 23. prosince 2014, 11:47

Proměna zdevastované jediné brněnské podzemní zastávky tramvaje Jírova v Líšni pokračuje. Od poloviny prosince ji hlídá...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Donald Trump teď platí státní recepce ze svého. Americká rozpočtová nouze se týká i ambasády v Česku

„Máme tu pizzy, 300 hamburgerů, hranolky, hodně, hodně hranolek! Všechno naše nejoblíbenější jídlo,” rozplýval se americký prezident před vítězi americké Národní studentské fotbalové ligy, které pozval na recepci do Bílého domu. Protože kuchaři museli kvůli rozpočtové nouzi na neplacenou dovolenou, “vaří” si teď Donald Trump sám.

Kvalita života v Brně je vyšší než v New Yorku, Praze nebo Londýně

Jak se žije v Brně? Lépe než v New Yorku nebo Londýně. Přesto si moravská metropole oproti předchozím letům v porovnání s jinými městy světa výrazně pohoršila. Žebříček měst s nejlepším prostředím životu vydává každoročně server Numbeo, který sbírá data od uživatelů a porovnává je u 226 měst světa. Brno letos skončilo na 89. místě, Praha na 97.

Fakulta umění a architektury hledá děkana. Na post se hlásí i Osamu Okamura

Už příští čtvrtek zvolí akademický senát fakulty umění a architektury liberecké Technické univerzity nového děkana. Vybírat se bude ze dvou jmen - Jana Stolína, který na fakultě působí dvacet let a Osamu Okamury, který přednáší například na pražské vysoké škole ARCHIP.