Rys Kryštof si v Moravském krasu žije dobře. Loví srnky i muflony

Rys dostal při odchytu jméno Kryštof. Díky telemetrickému obojku vědci nyní přesně vědí, kdy a kam chodí, také kdy a kde loví a kam si kořist schovává. V lokalitách pak rozmisťují fotopasti. „Sledujeme například jeho preference, co má rád, jaká je frekvence jeho lovu, kde loví a kdy. Od poloviny června do začátku listopadu jsme dohledali asi 25 jeho kořistí," uvedl zoolog z Ústavu ekologie lesa brněnské Mendelovy univerzity Martin Duľa.

V krasu se Kryštof zdržuje minimálně od září loňského roku. Přes léto si nejvíce pochutnával na srnčím, lovil především samice a srnčata, což byla pro něj podle vědce lehká kořist. „Někdy ale skolil i samici muflona nebo mladého mufloního samce," uvedl Duľa. Z údajů z obojku také vyplynulo, že se rys pohybuje na poměrně rozsáhlém území, do kterého jsou zahrnuta i větší města jako Blansko či Adamov, a to zhruba na 200 kilometrech čtverečních.

Z dalších údajů vyplynulo, že přes léto byl aktivní především v ranních, večerních a nočních hodinách, v zimě by ale měl být aktivní i přes den. „Zvýšená aktivita v zimě souvisí i s obdobím říje, které začíná někdy na přelomu prosince a ledna," uvedl Duľa. Problém je, že nejbližší rysí samice žijí od krasu desítky kilometrů daleko, například v Moravskoslezských Beskydech, odkud Kryštof přišel. Podle vědce by tak rys mohl z krasu kvůli hledání partnerky zase odejít.

„V Moravském krasu o žádné rysí samici nevíme. Kryštof proto může kras opustit, ale uvidíme, co nastane," uvedl Duľa. Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Největší populace žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60 až 80 dospělých rysů.