Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nábřeží Svratky zná svou budoucí podobu

 
úterý, 4. dubna 2017, 16:42

Brno už ví, jak by mohlo vypadat svratecké nábřeží. Architektonicko-krajinářskou soutěž, která se zabývala oběma břehy od Riviéry až po Spielberk Office park, vyhrál tým profesora Ivana Rullera.

Plánovaná revitalizace břehů Svratky je spojená s protipovodňovými opatřeními. Minimálně stejně důležitý úkol, který město v soutěži architektům zadalo, však bylo zpřístupnit řeku lidem a vytvořit v centru Brna příjemný prostor, kde by jeho obyvatelé mohli trávit volný čas. Základní myšlenkou vítězného návrhu je umožnit zajímavou pěší procházku po obou březích. Autoři zároveň pamatují i na důstojný pohyb handicapovaných spoluobčanů. Cyklisté a bruslaři budou mít stezku vlastní. Levý břeh bude mít charakter ryze architektonický – městský – s kolonádou a terasami, pravý břeh spíše přírodní.

Vítěznému týmu se podařilo najít řešení, které je velmi atraktivní a využívá všech možností jak dostat lidi co nejblíž k hladině řeky. Tým profesora Rullera si se zadáním dokázal poradit nejlépe. Z nábřeží se už za pár let může stát jeden z nejatraktivnějších prostorů v širším centru Brna,“ řekl náměstek primátora a člen poroty soutěže Martin Ander.

Profesor Ivan Ruller je brněnský rodák a jeden z nejuznávanějších architektů na domácí scéně, který v loňském roce oslavil devadesáté narozeniny. Je autorem například Janáčkova divadla nebo právě haly Rondo, která se řešeného území dotýká. Spolu s ním na vítězném návrhu pro nábřeží Svratky pracovali Václav Čermák, Miroslav Korbička, Miloš Trenz a Petr Valíček.

Soutěže „Nábřeží řeky Svratky“ se zúčastnilo celkem 21 týmů, z nichž deset bylo tuzemských a jedenáct zahraničních. Návrhy dorazily nejen z evropských zemí jako Holandska, Portugalska, Norska nebo Francie, ale také z Japonska a Kolumbie. Dohromady účast představuje 124 architektů, urbanistů, krajinářských architektů a inženýrů a 36 000 hodin práce.

Za organizační tým komentuje soutěž její sekretář Igor Kovačević: Pro nás Nábřeží řeky Svratky představuje velice významnou soutěž – přelomovou možná i pro celou Českou republiku. Jejím jádrem bylo řešení náročné inženýrské stavby a jsem opravdu rád, že v ní soutěžící dokázali představit celou škálu kvalitních názorů. V neposlední řadě mě těší, že zvítězil tým pana Rullera, který nám mladším ukazuje, že pozitivní duch je klíčovým pro dobrou architekturu.

Oceněny byly celkem tři nejlepší návrhy. Druhá cena byla udělena německému ateliéru bauchplan a třetí cenu získal česko-britský tým složený z kanceláří consequence forma, Djao-Rakitine a JV Projekt VH. Porota udělila také dvě odměny návrhům, které přinesly k tématu dílčí podnětné a výjimečné nápady. Autoři všech tří oceněných návrhů budou v nejbližší době vyzváni k dalším jednáním s městem a s jedním z nich bude uzavřena smlouva na další projekční práce.

Soutěž probíhala zcela anonymně a architekti mohli odevzdat své návrhy v češtině nebo v angličtině. V porotě, která návrhy hodnotila, zasedl jako předseda brněnský architekt Aleš Burian z atelieru Burian–Křivinka, dále se práce poroty účastnili náměstek primátora Martin Ander, zastupitel městské části Brno-Střed Filip Chvátal a místostarosta Židenic Petr Kunc.

Nechyběl ani pověřený generální ředitel Povodí Moravy Antonín Tůma a zkušení brněnští architekti Michal Palaščák a krajinářská architektka Klára Stachová. Pozvání do poroty přijali také zahraniční odborníci: rakouská architektka a urbanistka Susan Kraupp, která je spoluautorkou revitalizace břehů vídeňského Donaukanal, a francouzský krajinářský architekt Emmanuel Jalbert z kanceláře In Situ, jež má za sebou četné projekty obnov městských nábřeží.

Foto: MMB, Martin Ander

Tisková zpráva
 


 

Kam dál?

Firmy z Technologického parku motivují zaměstnance, aby cestou do...

úterý, 4. dubna 2017, 14:27

Chůze, běh i jízda na všem nemotorovém – ať už jsou to inliny, koloběžka nebo skateboard. Těmito způsoby se snaží lidé...

Město se distancuje od problematické části nového průvodce. Jinak je...

úterý, 4. dubna 2017, 09:05

Nový průvodce Brnem s názvem To je Brno, který vydalo v sobotu nákladem 3000 kusů Turistické a informační centrum...

Kliminvest žaluje Brno o 360 milionů kvůli Jaselským kasárnám

úterý, 4. dubna 2017, 08:37

Společnost Kliminvest, která měla v Brně v místě zbouraných Jaselských kasáren postavit bytové domy, žaluje město -...

ČRo: Fanoušci Komety platili za vstupenky na hokej v Hradci...

pondělí, 3. dubna 2017, 12:17

Český Rozhlas přišel v pátek se znepokojivou zprávou. Česká obchodní inspekce (ČOI) povede správní řízení s hokejovým...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.