Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

První z budov brněnského studia ČT se prodala za 81 milionů korun

 
čtvrtek, 20. října 2016, 18:03

První z budov bývalého brněnského studia České televize v Běhounské ulici se dnes v dražbě prodala za 81 milionů korun. Částka se vyšplhala na více než dvojnásobek vyvolávací ceny, která byla stanovena na 30,7 milionu korun. Další budova bývalého brněnského televizního studia, palác Typos, jde do dražby v prosinci.

O budovu v Běhounské ulici byl velký zájem. Do dražby se přihlásilo 13 zájemců, na místě přihazovala zhruba polovina z nich. Vítěz se do dražby zapojil nejprve příhozem na 55 milionů korun, nakonec musel ještě další peníze přidat. Muž, který dražbu vyhrál, na místě s novináři odmítl komunikovat. Firmu nebo člověka, které zastupoval, neprozradil.

Podle licitátora Josefa Machů z dražební kanceláře Prokonzulta je vidět, že o objekt v centru města byl velký zájem. "Šlo o největší letošní brněnskou dražbu, kterou může ještě překonat dražba druhé budovy České televize, kde je vyvolávací cena 70 milionů korun," uvedl Machů. Vítěz dnešní dražby musí peníze složit do 19. prosince, poté bude na něj budova převedena.

Česká televize obě budovy v centru Brna už opustila a funguje v nových moderních prostorách v Brně-Líšni. Vedoucí brněnského studia ČT Jan Souček je s výslednou cenou za objekt v Běhounské spokojený. Pokud se za vyvolávací cenu prodá i druhá budova, zaplatí to televizi zhruba polovinu nákladů na nové studio. Souček to dnes po dražbě řekl novinářům.

Budova v Běhounské byla postavena mezi světovými válkami a původně sloužila bance, dům je památkově chráněný. Postupem let si jej Česká televize uzpůsobila vlastnímu provozu. Má osm podlaží, z toho jedno podzemní.

Celková podlahová plocha je 3160 metrů čtverečních. Mimo jiné je v suterénu trezor s pancéřovanými dveřmi, ovšem již nefunkční.

Palác Typos byl mezi válkami postaven jako multifunkční objekt s byty, obchodní pasáží a tančírnou v podzemí. Dodnes zbyly jen tři byty, zbylé byly přestavěny na kanceláře. V bývalé tančírně bylo největší natáčecí studio.    

Česká televize sídlila v domech v historickém centru města od roku 1961 a od začátku šlo o provizorium. O novém studiu televize uvažovala několik let, nakonec padla volba na bývalý areál Zetoru v Líšni. Investice dosáhla 274 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Kam dál?

Podzim 2016 přeje Eshopům: soutěž MastersGate je naučí lépe podnikat

čtvrtek, 20. října 2016, 17:52

Pokud podnikáte na internetu a máte vlastní eshop, pravděpodobně jste loni zachytili informaci o projektu Eshop...

Hasiči využili areál Vlněny určený k demolici

čtvrtek, 20. října 2016, 13:48

V uplynulých dnech cvičili jihomoravští hasiči v areálu bývalé Vlněny v Brně. Tamní podmínky reálně simulují situace u...

Brno má nejlepší koktejlový a pivní bar v Česku!

čtvrtek, 20. října 2016, 12:04

Úterní večer vysmekl brněnské nápojové gastronomii hlubokou poklonu. V Praze v Novoměstské radnici totiž proběhlo...

Partnerská polská Poznaň má nyní Brněnskou ulici

čtvrtek, 20. října 2016, 10:45

V polské Poznani mají nyní i Brněnskou ulici. Třídu s novým pojmenováním slavnostně otevřeli 14. října předseda Rady...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Brno je pátým nejlepším studentským městem...

  • Holčička si v Brně hrála na dětském hřišti a...

  • Kvůli opravě tramvajových tratí nepojede...

  • Muži ztrácejí zájem o sex, podle urologa se...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?