Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Krajské zastupitelstvo bude zítra schvalovat Zásady územního rozvoje

 
úterý, 4. října 2016, 17:57

Nabízíme vám výběr základních údajů o Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje, které má ve středu 5. října schvalovat krajské zastupitelstvo.

Zásady územního rozvoje (ZÚR) kraje jsou klíčovým plánovacím dokumentem, jedná se vlastně o strategický územní plán kraje. Stanovují obecná pravidla pro rozvoj celého území, určují například, kudy povedou důležité dopravní stavby jako železnice či dálnice. V Jihomoravském kraji se jedná zejména o dálnici R52 z Brna směrem na Vídeň a rychlostní silnici R43 z Brna do Pardubického kraje nebo o průmyslové zóny. Kraj v  oučasnosti jako jediný region v ČR tyto zásady nemá.


Jednou z hlavních úloh ZÚR také je, aby na sebe územní plány obcí navazovaly a vzájemně si neodporovaly. Proto jsou zásady nadřazeny územním plánům obcí. Povinnost vypracovat zásady územního rozvoje v současné podobě stanovil všem krajům stavební zákon, přijatý v roce 2006. ZÚR měly být dokončeny do konce roku 2011, většina krajů zásady přijala krátce před vypršením termínu, některé to ale stihly dřív (například Plzeňský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina už v roce 2008). Každé dva roky by pak měly být aktualizovány.


Zastupitelstvo Jihomoravského kraje přijalo zásady územního rozvoje po zhruba pětileté přípravě 22. září 2011, platit ale začaly až 24. února následujícího roku. Zpoždění způsobily průtahy s vyvěšením zásad na úředních deskách v několika desítkách obcí. Už během vytváření zásad se ale ozývaly nesouhlasné hlasy a po jejich schválení se odpůrci dokumentu obrátili na Nejvyšší správní soud (NSS).


NSS řešil podání skupiny 14 obcí a 13 jednotlivců, stížnosti mířily zejména na podobu silničních koridorů. Soud nakonec 21. června 2012 zásady územního rozvoje zrušil, hlavním důvodem bylo to, že kraj nedostatečně posuzoval celkový vliv všech silničních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. NSS se přitom zabýval i ZÚR jiných krajů a většinou zrušil jen jejich části, jen v případě Jihomoravského kraje rozhodl o neplatnosti celého dokumentu.


Jihomoravský kraj se kvůli verdiktu obrátil na Ústavní soud, ten ale stížnost v prosinci 2013 odmítl. Mezitím ovšem začal kraj s přípravou nových zásad, v únoru 2013 zastupitelé schválili nové zadání, o rok později vybrali zhotovitele ZÚR a v prosinci 2014 začali s pracovní verzí zásad seznamovat obce v regionu. Rada Jihomoravského kraje schválila návrh zásad loni v březnu a následovala veřejná diskuse, kterou končící vedení kraje ukončilo v polovině září s tím, že zastupitelstvo by mělo územní plán schválit 5. října, tedy dva dny před volbami do krajského zastupitelstva.  


I nyní připravovaná podoba zásad územního rozvoje přitom má své kritiky z řad obcí a spolků, kteří již dopředu avizují, že je pravděpodobné, že dokument opět napadnou žalobou. Velké výhrady má například brněnský
magistrát
, kterému vadí, že zásady řeší pouze některé důležité dopravní stavby, a jiné nikoliv a pouze pro ně vyčlenily územní rezervy s tím, že se k nim kraj v budoucnu vrátí. Konkrétně se jedná o důležitou komunikaci R43
nebo jihozápadní obchvat Brna.


Koncem září tak jihomoravští lídři TOP 09, Strany zelených a ANO vyzvali krajské zastupitele, aby zásady územního rozvoje neschvalovali. Jsou podle nich nekompletní a oddalují vymezení klíčových dopravních tahů v Brně a v okolí o čtyři až pět let. Podle dosavadního hejtmana Michala Haška (ČSSD) by však odklad schválení krajského územního plánu oddálil stavbu jiných významných silnic.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Brněnská charita uspořádá sbírku na podporu hospicové péče

úterý, 4. října 2016, 10:53

Diecézní charita Brno uspořádá ve středu a ve čtvrtek u příležitosti Světového dne hospicové péče každoroční sbírkovou...

Osobní zkušenosti ze života se schizofrenií přináší přednáška...

úterý, 4. října 2016, 10:17

V pořadí třetí přednáška o duševních nemocech se uskuteční dnes večer v Café Práh. S osobními příběhy vystoupí dvě...

Šéf Veletrhů Brno vyzval průmysl k podpoře výstavy 100 let ČSR

úterý, 4. října 2016, 08:39

Generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš dnes navrhl, aby se průmyslníci podíleli společně s výstavní společností za...

Bývalý ředitel brněnských strážníků Přikryl stále není ve vězení

pondělí, 3. října 2016, 20:13

Bývalý ředitel brněnských strážníků Jaroslav Přikryl stále není ve vězení, bohunická věznice nemá ani žádné lékařské...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • AKTUALIZOVÁNO: Řidička srazila chlapce,...

  • Řidička předjížděla sanitku a v protisměru...

  • V Brně se dnes otevřely běžně nedostupné...

  • Oslava narozenin se zvrhla v technopárty pro...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Brněnští středoškoláci vymysleli projekt na boj proti šikaně. Využívá ho už tisícovka škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. Platforma vytvořená brněnskými studenty funguje již na více než tisícovce škol po celé České Republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika.

Gott se postavil za Slavíka, podle Ortela ztratil svou podstatu

Zpěvák Karel Gott označil hudební anketu Český slavík, jejíž letošní zrušení oznámil Jaroslav Těšínský z pořádající agentury Musica Bohemica, za nedílnou součást české populární hudby. Zpráva, že si anketa dá roční pauzu, vyvolala velký ohlas na hudební scéně. Má-li být podle Těšínského Český slavík skutečným barometrem masové popularity v oblasti pop music, musí držet krok s dobou, mimo jiné s rychlým rozvojem sociálních sítí. "Není to záležitost nejbližší doby, více oznámíme ke konci roku," řekl Těšínský.

Chcete k nám dostat teroristy, pomáhejte v Sýrii, vezměte si je sami… Jak lidé z Česka volají do Bruselu

"Zrovna před chvílí jsem měl telefonát od pána, který trval na tom, že ho prostě musím přepojit na paní Šojdrovou, že jí musí říct, co si o tom plánu na přijetí padesáti dětí ze Sýrie myslí. Není problém s lidmi diskutovat, jde ale o styl komunikace i její množství,“ říká pravá ruka europoslankyně Michaely Šojdrové Lukáš Pachta.