Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Bratislava odhalila jedinečnou výstavu o kosmonautice

 
pátek, 16. září 2016, 19:17

Ojedinělá putovní výstava Cosmos Discovery odstartovala v pondělí 12. září V Bratislavě svou světovou tour. Expozice mapující vývoj od počátků vývoj kosmonautiky nabízí jak lidské příběhy dobyvatelů kosmu, tak reálné artefakty, které plnili svůj účel při kosmických misích. Návštěvník se tak může dotknout spalovací komory rakety Saturn, jež vynášela kosmonauty na měsíc v rámci programu Apollo nebo prozkoumat americké i ruské skafandry do jejich nejmenších (a často velmi zvláštních) detailů. Výstavu sestavila česká produkční firma JVS Group.

Deset galerií, tři tisíce metrů čtverečních, měsíce zkoušení a plánování, desetiletý harmonogram

Taková je bilance ambiciózního projektu, který svým rozsahem i vzácností některých artefaktů vyniká nad ostatními svého druhu. „Jsou tu některé kusy, které vůbec poprvé opustily Ameriku, aby mohly být vystavovány v zahraničí. Například části raketových motorů, které podléhají přísným technickým opatřením, kvůli copywriterům v zahraničí“, komentuje výstavu majitel JVS Group Viliam Ďuriš.

Na začátku výstavy je divák uveden do vesmírného tématu za pomocí videoprojekce. Samotná expozice začíná počátky kosmonautiky: návštěvníci uvidí ruský Sputnik, psa Lajku, amerického opičáka Enose, příběh prvního člověka v kosmu – Jurije Gagarina i americkou raketu Mercury, která tu je v měřítku 1:1. Poslední zmíněný artefakt pak kvůli jeho preciznímu vyhotovení vyzdvihuje i kurátor výstavy, český publicista a expert na kosmonautiku Pavel Toufar.

Život kosmonauta ve vesmíru, v každém detailu

Vědce zajímají výzkumy, ale běžného člověka zajímá opět jen člověk. Zajímá ho, co ve vesmíru prožil, co tam dělal. A to vše tady je. Jsou tu ukázky kosmické stravy. Je tu příruční kosmický záchod, který ač vypadá svérázně, je velice funčkní. Je tu několik typů skafandru. Jsou tu detaily, o kterých lidé neví, že se pod skafandrem skrývají - jako soustava trubiček v prádle s chladicí kapalinou a podobně,“ dodává nadšeně Toufar.

Zařízení řídícího střediska v Houstonu a tři originální moduly Soyuz

Další galerie nabízí lunární výpravy programu Apollo včetně měsíčního vozidla, v němž americké posádky podnikaly své průzkumné cesty po Měsíci, ale také ruské měsíční vozidlo Lunochod zaujme také obrovský model rakety Saturn nebo tři originální základní moduly ruského Soyuzu.  Návštěvníci se mohou dotknout kamene z Měsíce nebo obdivovat asteroidy staré desítky milionů let. Největší pozornost ale upoutávají části kosmických lodí a vesmírných stanic nebo originální zařízení z řídícího střediska v Houstonu.

Příští zastávka Mars?

V závěru výstava poodhaluje nejnovější plány na osidlování Marsu a další projekty světových kosmických agentur. Tou nejvýraznější z nich je bezpochyby projekt SpaceX vizionáře Elona Muska. „Bez vizionářů a vizí by nebyly věci, které se pak staly realitou. Elon Musk hodně pomáhá myšlence dostat se blíž a blíž Marsu. Pořád tam je obrovská spousta překážek, jako například velké dávky radiace, kterým je člověk při dlouhodobém pobytu ve vesmíru vystaven,“ vyjadřuje obavy Toufar. „U Elona Muska to však není přehnané snění. Je to racionální vizionářství a v tom já mu fandím, protože když přijde Elon Musk s prohlášením, že chce strávit penzi na Marsu, tak to aspoň probudí NASA, která je svým způsobem zkostnatělá,“ dodává s úsměvem.

Za 30 dní na druhém konci světa

„Jen co výstava skončí, do měsíce musí stát jinde. Její přesun, každý jeho krok a každý detail té stavby výstavy je naplánován prakticky na minutu,“ osvětluje, co se skrývá za realitou putování výstavy z místa na místo Ďuriš.

V Bratislavě bude výstava k vidění do ledna příštího roku. Poté dostojí přívlastku putovní a vydá se na pouť po různých kontinentech. „Z Bratislavy poputuje do Německa, kde bude necelý rok. Pak do Asie, tam bude několik let. Následně Jižní Amerika, Jižní Afrika, pak by se měla vrátit do Evropy a možná i do Čech,“ konstatuje s nadějí pro české návštěvníky majitel produkční skupiny.

 

 
 

Vizitka autora

 

Martin Šeda

Šéfredaktor Brněnské Drbny (kontakt: sefredaktor@brnenskadrbna.cz)

Něžný barbar & Hospodský pábitel

 

Kam dál?

VIDEO: Záběry jako z akčního filmu! Záznam hasičského zásahu při...

pátek, 16. září 2016, 18:43

Záběry jako z akčního filmu! Přinášíme vám videozáznam ze středečního zásahu hasičů při požáru komplexu výrobních a...

Předběžné výsledky analýzy vody naznačují dobrý vývoj

pátek, 16. září 2016, 18:06

Předběžné výsledky analýz odebraných vzorků pitné vody naznačují, že preventivní proplachování vodovodního řadu...

Počet nakažených žloutenkou na jihu Moravy vzrostl na 258

pátek, 16. září 2016, 16:18

V Jihomoravském kraji stále narůstá počet nakažených žloutenkou typu A. Od začátku roku jich je k dnešnímu dni 258,...

Pivovary reagují na problémy s brněnskou vodou

pátek, 16. září 2016, 15:16

Na problémy s brněnskou vodou, která se musí pro pití převařovat, reagovaly i některé pivovary. Například Starobrno,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Brno je pátým nejlepším studentským městem...

  • Holčička si v Brně hrála na dětském hřišti a...

  • Kvůli opravě tramvajových tratí nepojede...

  • Muži ztrácejí zájem o sex, podle urologa se...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?