Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Odborník na extremismus: Bezpečnostní situace vyžaduje větší zapojení občanů

 
neděle, 4. září 2016, 10:38

Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity bezpečnostní situace vyžaduje větší zapojení občanů do systému, vzniknout by měly například stráže napojené na policii. Řekl to ČTK na konferenci o současné bezpečnostní situaci, která se včera konala v Brně v rámci osmého mezinárodního setkání příslušníků jednotek OSN, tzv. modrých baretů.

Podle Mareše je velkým problémem českého veřejného života nedůvěra lidí ve stát. Využívají toho různé domobrany a extremistické skupiny, tvrdí, že stát není schopen se o lidi postarat a zabezpečit je. Vzniknout by tak měli chránění činitelé či stráže z řad občanů, kteří by spolupracovali s policejními složkami, řekl Mareš.

Je toho názoru, že by to jednak přispělo k většímu monitoringu kriminality, jednak by to lidi více zapojilo do systému. "Řada lidí v okolí, třeba i v sociálně vyloučených lokalitách, může mít pocit, že stát na ně kašle. A ve chvíli, kdy by se je podařilo podchytit a spolupracovat s nimi, tak by se i vytvářela větší vazba mezi státem a jeho vlastními občany," uvedl Mareš.

Podle něj je tato forma spolupráce u nás postižena špatným dědictvím minulosti z dob komunismu, kdy fungovaly takzvané pomocné stráže, které ve svém volném čase pomáhaly bezpečnostním složkám. Mareš ale zdůraznil, že už je čtvrt století po pádu komunismu a situace je jiná. "Navíc i v pomocných stráži sloužili různí lidé. Nemyslím si, že každý člověk, který tak fungoval, byl apriori nějakým sluhou režimu," uvedl Mareš.

V praxi by se tyto nové stráže měly stát prostředníkem mezi občany a policií městskou nebo státní. Jejich vznik by navíc podle Mareše mohl minimálně v argumentaci oslabit i ony organizované domobrany a extremistické skupiny, které vycházejí z toho, že stát nechce zapojovat občany do bezpečnosti, a proto musí domobranu vytvářet.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

Ombudsmanka chce zákon upravující práva lidí s asistenčním psem

neděle, 4. září 2016, 09:31

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová navrhne vládě přijetí zákona, který by upravoval práva zdravotně postižených...

Kam za sobotní kulturou: krmení zvířat v hantecu, chillibraní pro...

sobota, 3. září 2016, 09:40

Chcete se dozvědět, kdo je to "tébichové plazoň" nebo "fógl fajrák"? Nebo máte chuť na trochu ostřejší sobotu? A co...

Tip na víkend: Kroužkobraní zvedne ze židle každé dítě v Brně

pátek, 2. září 2016, 18:09

Na začátku školního roku od 3. do 4. září se v AVION Shopping Parku Brno uskuteční 3. ročník Kroužkobraní. Pestrá...

Policisté v Brně zadrželi 53letou ženu s heroinem v podprsence

pátek, 2. září 2016, 12:22

Za mřížemi policejních cel skončili výrobci pervitinu i dealerka heroinu. Policisté z Bystrce v těchto dnech odhalili...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.