Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Odborník na extremismus: Bezpečnostní situace vyžaduje větší zapojení občanů

 
neděle, 4. září 2016, 10:38

Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity bezpečnostní situace vyžaduje větší zapojení občanů do systému, vzniknout by měly například stráže napojené na policii. Řekl to ČTK na konferenci o současné bezpečnostní situaci, která se včera konala v Brně v rámci osmého mezinárodního setkání příslušníků jednotek OSN, tzv. modrých baretů.

Podle Mareše je velkým problémem českého veřejného života nedůvěra lidí ve stát. Využívají toho různé domobrany a extremistické skupiny, tvrdí, že stát není schopen se o lidi postarat a zabezpečit je. Vzniknout by tak měli chránění činitelé či stráže z řad občanů, kteří by spolupracovali s policejními složkami, řekl Mareš.

Je toho názoru, že by to jednak přispělo k většímu monitoringu kriminality, jednak by to lidi více zapojilo do systému. "Řada lidí v okolí, třeba i v sociálně vyloučených lokalitách, může mít pocit, že stát na ně kašle. A ve chvíli, kdy by se je podařilo podchytit a spolupracovat s nimi, tak by se i vytvářela větší vazba mezi státem a jeho vlastními občany," uvedl Mareš.

Podle něj je tato forma spolupráce u nás postižena špatným dědictvím minulosti z dob komunismu, kdy fungovaly takzvané pomocné stráže, které ve svém volném čase pomáhaly bezpečnostním složkám. Mareš ale zdůraznil, že už je čtvrt století po pádu komunismu a situace je jiná. "Navíc i v pomocných stráži sloužili různí lidé. Nemyslím si, že každý člověk, který tak fungoval, byl apriori nějakým sluhou režimu," uvedl Mareš.

V praxi by se tyto nové stráže měly stát prostředníkem mezi občany a policií městskou nebo státní. Jejich vznik by navíc podle Mareše mohl minimálně v argumentaci oslabit i ony organizované domobrany a extremistické skupiny, které vycházejí z toho, že stát nechce zapojovat občany do bezpečnosti, a proto musí domobranu vytvářet.

Zdroj: ČTK

Kam dál?

Ombudsmanka chce zákon upravující práva lidí s asistenčním psem

neděle, 4. září 2016, 09:31

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová navrhne vládě přijetí zákona, který by upravoval práva zdravotně postižených...

Kam za sobotní kulturou: krmení zvířat v hantecu, chillibraní pro...

sobota, 3. září 2016, 09:40

Chcete se dozvědět, kdo je to "tébichové plazoň" nebo "fógl fajrák"? Nebo máte chuť na trochu ostřejší sobotu? A co...

Tip na víkend: Kroužkobraní zvedne ze židle každé dítě v Brně

pátek, 2. září 2016, 18:09

Na začátku školního roku od 3. do 4. září se v AVION Shopping Parku Brno uskuteční 3. ročník Kroužkobraní. Pestrá...

Policisté v Brně zadrželi 53letou ženu s heroinem v podprsence

pátek, 2. září 2016, 12:22

Za mřížemi policejních cel skončili výrobci pervitinu i dealerka heroinu. Policisté z Bystrce v těchto dnech odhalili...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Brno je pátým nejlepším studentským městem...

  • Holčička si v Brně hrála na dětském hřišti a...

  • Kvůli opravě tramvajových tratí nepojede...

  • Muži ztrácejí zájem o sex, podle urologa se...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?