Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

České silnice jsou pro motorkáře jedny z nejnebezpečnějších v EU

 
pondělí, 1. srpna 2016, 18:31

Motocyklisté se v Evropské unii podílejí 1,5-2 procenty na celkovém počtu ujetých kilometrů. Jejich podíl na počtu obětí nehod je však 15%. České silnice jsou pro motorkáře jedny z nejnebezpečnějších v EU.

Jen 3 procenta českých motorkářů – nejméně ze všech zemí – vidí přímou souvislost mezi kvalitou přípravy řidičů automobilů a úrovní bezpečnosti jezdců v jedné stopě. 

Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 do konce loňského roku zemřelo na českých silnicích 2 184 motocyklistů, dalších 14 970 bylo zraněno těžce a 46 146 lehce. To mimo jiné znamená, že každá 11. oběť dopravní nehody byl motocyklista. „V roce 2015 bylo při nehodách usmrceno 660 osob (do 24 hodin po nehodě), každá sedmá jela na motocyklu. Bilance prvního pololetí je milosrdnější. Z celkem 230 obětí nehod bylo 25 motocyklistů, tj. každý devátý zemřel za řídítky svého stroje. Přesto však je to výrazně více, než činí průměrný podíl za uplynulých 23 let,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Motocyklista - nejohroženější účastník silničního provozu 

Ve státech EU28 odjedou motocyklisté 1,5-2 procenta z celkového počtu ujetých kilometrů, jejich podíl na obětech dopravních nehod je však 15%. Motocyklisté jsou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu. „Celosvětově na jednu miliardu kilometrů je ve srovnání s cestujícími v autobusech pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272x vyšší. Oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 35x více motocyklistů, 2,4x více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci,“ varuje Roman Budský.

České silnice jsou pro motorkáře jedny z nejnebezpečnějších v EU

V Evropské unii umírá za řídítky motocyklů na 15 procent všech obětí dopravních nehod. Nejvíce v Řecku (29 %), Itálii (21 %) a Francii (20 %), nejméně V Estonsku (2 %), Rumunsku (3 %) a Bulharsku (5 %). Česká republika se v případě podílu motocyklistů na celkovém počtu obětí nehod řadí k lepšímu unijnímu průměru.

Pokud se však jedná o počet obětí z jejich řad na ujetou miliardu kilometrů, je situace výrazně nepříznivější. Zatímco například ve Švýcarsku se jedná o 39,2 mrtvého, Švédsku 43,9, Německu 59,5 a Francii 72,4, v České republice je to několikanásobně více - 252,6 usmrceného. „Ze statistických údajů zveřejněných OECD také vyplývá, že pravděpodobnost úmrtí při nehodě je pro českého motorkáře 24x vyšší než pro cestující v automobilu,“ dodává Budský.    

Nakolik se cítí evropští a čeští motocyklisté bezpeční na silnicích?

Řadu cenných poznatků přinesl celoevropský projekt RIDERSCAN realizovaný Federací evropských motocyklistických asociací FEMA a spolufinancovaný Evropskou komisí, který probíhal od listopadu 2011 do dubna 2015. Osloveno bylo více než 31 000 motocyklistů z 18 států, včetně České republiky. Jaké jsou názory respondentů na problematiku bezpečnosti silničního provozu?  

Jízdu na motocyklu považuje ve srovnání s jízdou v automobilu za rizikovější průměrně 81 % respondentů. Mezi jednotlivými státy však panují nemalé rozdíly. Souhlasně odpovědělo 92 % Němců, 90 % Portugalců a 85 % Nizozemců, Francouzi (61 %) a Španělé (76) byli optimističtější. Češi se řadí spíše ke skeptikům, kladně odpověděli v 83 %. 

Jízda na motocyklu není nebezpečnější než ostatní druhy dopravy, je to spíše o správném přístupu a chování účastníků silničního provozu. Tento názor zastává 79 % Finů, 68 % Čechů a Britů. Daleko zdrženlivější naopak byli Francouzi (40 %), Dánové (44 %) a Belgičané (45 %).

Nakolik jsou silnice pro motocyklisty bezpečné, závisí především na příslušných dopravních úřadech odpovědných za zlepšování kvality dopravního prostředí. To si myslí celých 27 % Belgičanů, 26 % Řeků a 25 % Francouzů. Stejný názor naopak zastává jen 4 % Norů a Švédů a 5 % Dánů. Čeští motocyklisté kladně odpověděli ve 12 %.

Jízda na motocyklu je nebezpečná, a proto by měl být každý motocyklista na jízdu v provozu výborně připraven. To si myslí 32 % Italů, 30 % Norů a 27 % Švédů. Nejméně kladně naopak odpovídali Finové (12 %), Nizozemci (14%) a Belgičané (16 %), Češi pak v 17 procentech.

Bezpečnost motocyklistů je považována za záležitost kvalitní přípravy řidičů automobilů a jejich pozornosti v silničním provozu? Kladně odpovědělo 25 % Dánů, 22 % Francouzů a 17 % Nizozemců. Naopak nejméně bylo Čechů, Švédů a Italů (3 %).

Zkoumány byly i názory motocyklistů na vliv moderních asistenčních systémů na jejich bezpečí v silničním provozu. To, že nové technologie zvyšují úroveň bezpečnosti silničního provozu, přispívají ke zlepšování životního prostředí a snižují výskyt dopravních zácp, si myslí 48 % odpovídajících. Nejčastěji ve Španělsku (76 %), naopak nejméně ve Francii (18 %). Kladně odpovědělo 59 % Čechů. To, že k nehodám dochází, protože jsou řidiči stále více rozptylováni novými asistenčními systémy, si myslí 64 % Francouzů, 56 % Nizozemců a 51 % Belgičanů. Čeští motocyklisté si to naopak myslí jen v 11 % případů, podobně jako Španělé (16 %) a Řekové (17 %).

Na silnicích České republiky stále umírá příliš mnoho motocyklistů. Svůj díl viny měl dosavadní způsob přípravy nových jezdců v jedné stopě a provádění jejich řidičských zkoušek. Od začátku letošního roku se celý systém radikálně změnil, a přiblížil se tak standardu běžnému v ostatních státech. Jedná se o první krůček, jenž by měl napomoci zvýšit úroveň bezpečnosti na našich silnicích. „A možná ještě jeden faktor stále sehrává svou negativní roli – nízká dobrovolná účast na zdokonalovacích kurzech určených jezdcům v jedné stopě. Zatímco průměrně 66 procent respondentů odpovědělo, že se nikdy podobného kurzu nezúčastnili, v České republice se jednalo o 80 procent,“ uzavírá Vladimír Mašek, šéfinstruktor motorkářského projektu Učme se přežít.

Napsal(a) Tisková zpráva | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Na jižní Moravě se v posledních letech rodí méně dvojčat

pondělí, 1. srpna 2016, 18:24

V Jihomoravském kraji klesá v posledních šesti letech počet vícečetných porodů, při kterých se rodí dvojčata a více...

Oprava nástupišť na nádraží v Brně je za polovinou

pondělí, 1. srpna 2016, 16:15

Oprava druhého a třetího nástupiště na brněnském hlavním nádraží se přehoupla do druhé poloviny. Cestující již mohou...

Pokuty za alkohol v Brně nezabírají, řeší se to zákazem pobytu

pondělí, 1. srpna 2016, 12:50

Pokuty za popíjení alkoholu na místech v Brně, kde je to zakázáno, podle strážníků nezabírají, vymahatelnost je...

Drbna radí, kam v týdnu vyrazit #10

pondělí, 1. srpna 2016, 10:31

K létu neodmyslitelně patří festivaly. Upřímně, protancovanou noc pod širým nebem a spaní ve stanu bychom si v lednu...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Policista v Brně bez varování sundal...

  • FOTOGALERIE: Riviéra prošla parádní...

  • Se stavbou šaliny do kampusu se v Brně začne...

  • Mladý muž v Brně přepadl maminku s dítětem....

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

FOTO: Rekord extrémně náročného závodu Trek and Down padl. Překonali ho Kočvar a Jůza

Tři desítky statečných dvojic se letos vydaly na trasu extrémně dlouhého a náročného nonstop závodu Trek and Down. Jak název napovídá, účastníci se museli vypořádat s nástrahami dvou disciplín. Nejdříve se vydali pěšky do Vyššího Brodu, tam zasedli do kanoe a vyrazili po řece zpět do Českých Budějovic. Na trasu měli čtyřiadvacet hodin, těm nejlepším na to stačilo něco málo přes čtrnáct hodin.

Hygienici na jihu Čech zaznamenali první případy encefalitidy

Hygienici v Jihočeském kraji letos zatím evidují šest případů klíšťové encefalitidy. Je to stejné množství jako loni v tuto dobu. Aktivita klíšťat po zimě začala narůstat především v květnu. Hygienici očekávají, že letošní sezona bude srovnatelná s loňskou. V roce 2017 onemocnělo v Jihočeském kraji klíšťovou encefalitidou 78 lidí. O aktuálním stavu se vyjádřila Jitka Luňáčková z českobudějovické krajské hygienické stanice.

Tříhvězdičkový hotel, nebo „nafukovací matraci se snídaní“?

Hledáte-li dovolenkové ubytování, často narazíte vedle nabídek hotelů i na nadšené amatéry. Někdo pronajímá přes inzerát chalupu, někdo nabízí na víkend byt v centru města. Na takových službách se dá docela ušetřit a poznat něco nového. Podle čeho vybírat? Jak je to s hodnocením uživatelů a jak se liší od hvězdičkového hodnocení hotelů?