Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V Moravské zemské knihovně otevřeli španělskou knihovnu

 
úterý, 5. července 2016, 08:59

V Moravské zemské knihovně (MZK) v Brně otevřeli španělskou knihovnu. Stává se tak pátou zahraniční knihovnou, kterou tato instituce spravuje. Do vínku dostala 200 španělských knih, dnes dokonce mohli návštěvníci mimořádně spatřit první vydání Cervantesova románu o rytíři Donu Quijotovi.

MZK na vytvoření knihovny spolupracovala se španělskou ambasádou a také s Masarykovou univerzitou, řekl novinářům ředitel Tomáš Kubíček.

Založit sbírku knih podle něj bylo velmi jednoduché. "Důležité však pro nás bylo napojit na sbírku i kulturní aktivity. Když jsme se na toto ambasády zeptali, bleskově odpověděli, že je to i jejich zájmem," řekl Kubíček.

Podle španělského velvyslance Pedra Calva-Sotela je obecně kulturní spolupráce Česka a Španělska na velmi vysoké úrovni. "Jsme připraveni spolupracovat i nadále, hlavně na Mezinárodním dni knihy. V Brně bych vypíchl také například festival Iberica," řekl Calvo-Sotelo. Zmínil i šest dvojjazyčných gymnázií v Česku, z nichž vycházejí maturanti s dvojjazyčným vysvědčením.

Španělská knihovna se bude ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a ambasádou starat o kulturní program, tedy různé přednášky a semináře, filmové pořady či autorská čtení. "Role univerzity je pro fungování zahraničních knihoven nezastupitelná. Ambasáda může vytvořit systém grantů, může nabídnout autory na čtení, ale někdo se o tyto věci musí postarat," řekl Kubíček.

MZK spravuje ještě německou, rakouskou, americkou a anglickou knihovnu. V Brně funguje také francouzská knihovna pod Alliance Francaise. "Chtěli bychom také ruskou knihovnu, ale zatím jsme se s ambasádou nedohodli. Ruská kultura je důležitá a chtěl bych prezentovat aktuální podobu, i neoficiální," poznamenal Kubíček.

Moravská zemská knihovna vznikla v prvním desetiletí 19. století, jako data vzniku se uvádějí 1806 a 1808. V současné moderní budově v Kounicově ulici sídlí od roku 2001.

Zdroj: ČTK
   

 


 

Kam dál?

Motocyklista spadl pod auto, za kterým jel. Nehodu nepřežil

úterý, 5. července 2016, 08:55

V brněnské Palackého ulici včera odpoledne zemřel motocyklista, který narazil do otáčejícího se osobního auta.

Brno zvýhodnilo déle parkující řidiče na parkovišti u hřbitova

pondělí, 4. července 2016, 16:12

Brno snížilo u parkoviště Park and Ride u Ústředního hřbitova cenu parkovného u vozidel, která budou stát v místě déle...

Zloděj laškoval s okradenými. Pak vzal pokladnu a utekl

pondělí, 4. července 2016, 11:49

Dvojice čtyřicátníků vybírajících o víkendu vstupné na Pernštejnské slavnosti si v sobotu dlouho myslela, že muž, který...

Valtický zámek navštívil rekordní počet lidí, za den přesáhl 1000

pondělí, 4. července 2016, 09:06

Zcela poprvé navštívilo zámek ve Valticích na Břeclavsku za jeden den přes 1000 lidí. Rekordní návštěvnost byla v...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.