Až o 1400 památek může přijít město Brno na základě rozhodnutí ministerstva kultury

Důvodem je pozdní zápis do původního seznamu nemovitých kulturních památek již v roce 1988. Podle následného sdělení Ministerstva kultury, které si v souvislosti s uvažovaným prodejem Jalty vyžádalo město Brno, není památkou ani Jalta.

Památky se do seznamu zapisovaly do roku 1988, od kdy začal platit současný zákon, podle kterého může kulturní památku prohlásit pouze ministerstvo kultury. Pasáž Jalta i tišnovská nemocnice byla do seznamu zapsána v době, kdy už platil zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Podobnou "vadou" ale trpí i dalších 1400 brněnských památek, které tak de iure památkami nejsou. Ve stejné situaci je i několik stovek památek v jiných krajích.

„Je jen těžko vysvětlitelné, proč hejtman Hašek tuto Pandořinu skříňku otevřel a proč Ministerstvo kultury přistoupilo k tomuto právnímu výkladu až nyní, po více než 25 letech. Památková péče nejen, ale zejména v Brně tím utrpí zásadní ránu. Žádáme proto, aby ministerstvo kultury navrhlo co nejrychlejší řešení této situace,“ uvedl náměstek primátora Matěj Hollan.

"Vyzýváme proto Ministerstvo kultury, ať přestane strkat hlavu do písku a bleskurychle vymyslí, jak se z této bryndy dostane. Úkolem ústředního orgánu státní správy je pečovat o kulturní dědictví. Ne krčit rameny a tvrdit, že za 70 let stihne brněnské "nepamátky" znova zpamátnit," napsal Hollan na svém facebooku.

Zrušení památkového statusu by se dotklo například i Janáčkova divadla (stavitel Jan Víšek, 1961–1965), sokolského stadionu na Kounicově ulici (Jindřich Kumpošt a Miloš Laml, 1927–1929), paláce Moderna/Jalta (Jaroslav polívka, 1928–1929) či banky na Jánské (Heinrich Blum, Josef Polášek, Otakar Oplatek, 19737–1939).