Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Do Brna se létá již 90 let, původní Černovice vystřídaly Tuřany

 
pondělí, 23. května 2016, 08:06

Jihomoravská metropole Brno je po Praze nejvýznamnějším vzdušným přístavem Česka. Zdejší letecký provoz má již devadesátiletou tradici, za zahájení letecké dopravy do Brna je považováno přistání letadla De Havilland se čtyřmi cestujícími na letišti v Černovicích 24. května 1926.

Již o den dříve zde přistálo první letadlo - Farman/Avia-Goliath společnosti ČSA.

Historie brněnských letišť začala již v roce 1923, kdy se o zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic. Stavba travnatého letiště byla dokončena v roce 1926 a již v následujícím roce začala pravidelná přeprava pošty na trati Brno - Glivice - Vratislav - Berlín a Brno - Vídeň. Brno poté získalo letecké spojení s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem, Piešťany, Užhorodem, Kluží, Bukureští, Sarajevem a Zábřehem.

V důsledku hospodářské krize byly v roce 1935 zahraniční linky zrušeny a brněnské letiště, jehož provoz byl po Praze největší, překonala Bratislava. První etapu letecké dopravy v Brně ukončila okupace, v letech 1939-1945 zde působila Luftwaffe.

V poválečných letech bylo obnoveno pravidelné spojení s Prahou a později i ostatními městy tehdejší republiky. S příchodem nové letadlové techniky přestalo travnaté letiště v Černovicích vyhovovat. Výstavba nového letiště v katastru nedaleké obce Tuřany začala v roce 1950. O čtyři roky později bylo uvedeno do provozu jako státní letiště s vojenským provozem a v roce 1958 zde oficiálně začal civilní provoz.

Z Tuřan se látalo především na vnitrostátních linkách - do Prahy, Košic, Sliače, Bratislavy, Ostravy, Holešova nebo Karlových Varů. Relativně levné letenky v 60. letech přály letecké dopravě a tak počet odbavených cestujících překročil 200.000. V roce 1967 zde byla vybudována nová odbavovací hala.

Rozvoj letiště pak zbrzdila ropná krize v 70. letech, úbytek cestujících přineslo i postupné dokončování dálnice mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Letiště začalo sloužit stále více vojenským pilotům. V 70. a 80. letech tak ze zdejších betonových drah startovaly hlavně nadzvukové stíhačky MiG-21. Letiště bylo v roce 1982 předáno do správy ministerstva obrany a v následujícím období zde byl civilní provoz pouze v době konání veletrhů.

I v té době ale pokračovalo další rozšiřování tuřanského zázemí, v roce 1986 byla například dokončena přístavba odbavovací haly. Koncem 80. let se začala zvyšovat poptávka po leteckém spojení Brna se světem a ještě v roce 1989 Tuřany získaly statut veřejného mezinárodního civilního letiště.

Po listopadu 1989 vojenské letectvo opustilo řadu míst a mezi prvními bylo právě Brno. Posledních deset stíhaček MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Od té doby je brněnské letiště čistě civilním vzdušným přístavem.

Letiště, jehož majitelem je od roku 2004 Jihomoravský kraj, od 90. let postupně otevřelo řadu nových spojení (mnohé z nich však záhy zanikly). V roce 1995 tak počet cestujících poprvé od 70. let překročil 100.000 a dále rostl, rekordním byl zatím rok 2011 s téměř 558.000 odbavených pasažérů. Rostoucí zájem o letiště také přinesl potřebu nového odbavovacího terminálu, otevřeného v září 2006, který získal prestižní titul Stavba roku.

V současnosti letiště provozuje akciová společnost Letiště Brno, která je má pronajato od kraje. Nejvíce ho využívají cestující charterových letů, kterých bylo loni 58 procent z 466.046 odbavených cestujících. Pravidelné linky loni z Brna létaly pouze na dvě londýnská letiště a do Eindhovenu a od listopadu do Mnichova. Pozastavené bylo spojení do Moskvy.

Původní černovické letiště po vybudování Tuřan sloužilo armádě a aeroklubu. Od roku 1988 odtud startovala letecká záchranná služba. Zrušeno bylo v roce 2001, dnes se na jeho místě nachází část průmyslové zóny Černovická terasa.
 

Napsal(a) ČTK | Foto planes.cz, mapy.cz
 


 

Kam dál?

Ve věku 85 let dnes zemřel výtvarník, kreslíř Adolf Born

neděle, 22. května 2016, 15:09

V Praze dnes ráno zemřel známý výtvarník Adolf Born. Bylo mu 85 let. Kreslíř oblíbený díky svým typickým postavičkám...

Nechcete kupovat Babiše? Aplikace Bez Andreje vás upozorní na...

neděle, 22. května 2016, 13:05

Pokud patříte mezi odpůrce Andreje Babiše, tak zpozorněte. Právě pro vás je určena nová aplikace, která vám pomůže...

Nejdražší balení vody v obchodě? Mražené ryby z opačného konce světa

neděle, 22. května 2016, 13:00

Určitě to znáte. Koupíte si mraženou rybu, necháte ji rozmrazit, vodu vylejete a z kilového balení zbyde po osmažení...

Typický Čech chce vůz od Škoda Auto a miluje Karla Gotta, ukázal...

neděle, 22. května 2016, 11:45

Češi mají jasno v tom, co chtějí a nejsou troškaři. Chtějí řídit auto od Škoda Auto, pracovat na notebooku od Lenova,...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

GLOSA: Protikorupční Babišova vláda nemaká na protikorupčních zákonech

Andrej Babiš toho má na práci v poslední době opravdu hodně. Tolik, že nedokáže své ministry a ministryně přimět k tomu, aby do plánu legislativních prací zapracovali aspoň něco z protikorupčních opatření, co vláda naslibovala.

VIDEO: Za včerejší kolaps na D1 může nepřipravenost modernizovaného úseku

Včerejší a částečně i dnešní kolaps provozu na dálnici D1 způsobila podle Kraje Vysočina nepřipravenost modernizovaného úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na zimní podmínky. Kraj pošle ministrovi dopravy Danu Ťokovi (za ANO) dopis požadující posunutí svodidel a další úpravy v úseku mezi 90. a 104. kilometrem dálnice. Novinářům to dnes řekl hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) po jednání pracovní skupiny Doprava.

Zastavení dotací EU se podle informací z Evropské komise týká jen Agrofertu

Zastavení dotací Evropské unie se netýká celé České republiky, ale jen firem skupiny Agrofert v rámci zemědělské a kohezní politiky. Novinářům to dnes potvrdily dobře informované zdroje z Evropské komise. Nejasnosti okolo dotací vyvolalo středeční vystoupení eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera, který v Evropském parlamentu dal najevo, že Evropská komise nebude Česku do vyjasnění situace okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vyplácet žádné dotace.