Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Brno hledá ředitele Kanceláře architekta města v otevřeném řízení

 
pátek, 22. ledna 2016, 09:11

Rada města Brna rozhodla o vypsání otevřeného výběrového řízení na pozici ředitele Kanceláře architekta města Brna (KAM). Vybírat jej bude porota, ve které zasednou uznávaní odborníci, včetně zahraničních.

Ve výběrové komisi se objeví ředitel odboru plánování města Vídně Thomas Madreiter, šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Petr Hlaváček nebo nezávislý odborník na urbanismus a architekturu Adam Gebrian, který loni získal prestižní ocenění Architekt roku.

Ředitel nové příspěvkové organizace města, o jejímž vzniku rozhodli brněnští zastupitelé na prosincové schůzi, bude řídit tým 12-15 odborníků na plánování města, urbanismus i architekturu. Jeho hlavním úkolem bude zahájit práce na novém územním plánu a koncepci tvorby veřejných prostranství. Přihlášky mohou kandidáti posílat do 4. března 2016.

Hledáme zkušeného manažera se schopností vést tvůrčí tým urbanistů, odborníka s dobrou znalostí moderních trendů v plánování měst, kde se lidem dobře žije. Bude poskytovat důležitou zpětnou vazbu a odborné podklady pro rozhodování městské samosprávy. Zároveň bude mít na starosti komunikaci s veřejností v otázkách rozvoje města. Není toho málo, ale věřím, že nabídka takového místa bude výzvou pro řadu šikovných profesionálů v oboru,“ řekl Martin Ander, náměstek primátora pro územní rozvoj.

Výběrové řízení bude dvoukolové. V prvním kole uchazeči předloží písemnou přihlášku s odborným životopisem a požadovanými přílohami. Uchazeči, kteří postoupí do druhého kola, pak budou vyzváni k předložení vlastní vize fungování KAM a jejího významu v procesu plánování města.

 

Foto Tomáš Sláma | Zdroj Město Brno
 


 

Kam dál?

Mají lidé právo na soukromí informací?

pátek, 22. ledna 2016, 09:01

V dnešním IT věku získává věta „tohle si nechej jen pro sebe“ úplně novou dimenzi. Jakmile nějakou informaci někde...

Led na Brněnské přehradě dorostl do 12 centimetrů, strážníci měřili v...

pátek, 22. ledna 2016, 08:54

Stabilní mrazy postupně začínají přát i těm vyznavačům zimních sportů, kteří si přejí trávit svůj volný čas bruslením...

Brno pokročilo v boji s bezdomovectvím

čtvrtek, 21. ledna 2016, 06:01

Rada města Brna na své schůzi doporučila Zastupitelstvu schválit posouzení projektu Pilotní testování rychlého...

Brněnští strážníci lákají nové kolegy na štědrý příspěvek

čtvrtek, 21. ledna 2016, 05:56

Městská policie Brno rozšířila svou náborovou kampaň o nový benefit. Poté, co se uchazeči o práci úspěšně začlení do...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Předsednictví ČR Radě EU může vést k vytvoření 570 nových míst

Předsednictví České republiky Radě EU ve druhé polovině roku 2022 si vyžádá podle aktuálních požadavků zhruba 570 nových pracovních míst na dobu určitou. Vyplývá to z materiálu, který dostane vláda v pondělí pro informaci. Dokument je úvodní informací o nárocích na předsednictví. Podrobný návrh rozpočtu by měla vláda dostat do konce dubna a každý rok jej aktualizovat.

Ministr Vojtěch odhaduje, že letos bude až tisíc případů spalniček

Počet případů onemocnění spalničkami může letos v České republice vzrůst až na tisícovku. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle ČT onemocnělo v tuzemsku jen za letošní rok k pátku 21. března spalničkami již 366 lidí a jen za poslední týden přibylo šest desítek případů. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, mohou je provázet závažné komplikace. Loni bylo nemocných 203 za celý rok.

GLOSA: Získají fake news volnou cestu k šíření do společnosti?

Překvapuje mě, jak málo prostoru ve veřejné debatě získávají některá témata. Aktuálně se třeba jedná o směrnici o autorských právech na sociálních sítích, o které bude v příštím týdnu hlasovat Evropský parlament. Ta přináší zásadní otázku: Jsou racionálně neznalí voliči připraveni na důkladné ověřování informací, které budou nalézat na internetu?