Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Život Židů v Norsku před sto lety ukáže výstava na Špilberku

 
úterý, 19. ledna 2016, 15:52

Unikátní fotografie a dokumenty přiblíží návštěvníkům život norských Židů. Výstava s názvem „Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945“ se nepřímo dotýká i aktuálního tématu imigrace.

Norský parlament umožnil v roce 1851 vstup Židů do země po dlouhých debatách a úsilí vědce, básníka a filosofa Henrika Wergelanda.

Díky němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti.  

Portréty, snímky svateb nebo bar micva, skupinové fotografie dětí i celých rodin třeba u pesachové večeře nebo před vlastním obchodem. Takové i mnohé další fotografie jsou k vidění na hradě Špilberku. Mají za sebou často velmi dramatický osud. Židé je za druhé světové války schovávali u přátel, brali s sebou často jako jediný majetek při útěku do neutrálního Švédska, některé snímky dokonce poškodil oheň.

Výstava prostřednictvím vzácných fotografií a dalších materiálů dokumentuje vznik norské židovské komunity, její historii i život. Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce 1851. Do roku 1920 přišlo do Norska za lepším a životem na 1200 Židů. I norské Židy stihla válka: jejich velká část zahynula při šoa. Polovina lidí z vystavených fotografií zemřela v koncentračních táborech.

K vidění jsou různé tematické okruhy – význačné rodiny a jejich podnikání, náboženský život, kulturní činnost. Dva okruhy patří i dvěma hlavním imigračním vlnám. Při první proudili do Norska především Židé z Německa, Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak Židé z Ruska, Polska a Pobaltí. Všichni chtěli žít v bezpečí a začlenit se do společnosti, u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje i novinové antisemitské karikatury nebo nacistické plakáty.

Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945

Od 20. ledna do 27. března 2016. Vstup zdarma.

Výstavu mohou lidé navštívit díky spolupráci mezi Židovským muzeem v Oslo a Židovskou obcí Brno. Materiály sesbíralo v rámci projektu Norwegian-Jewish Documentation Židovské muzeum v Oslo a Norské muzeum kulturní historie, na výstavě spolupracovalo i Centrum studií holokaustu a náboženských menšin v Oslo a Židovská obec Oslo. Akce se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Ing. Petra Vokřála a za finanční podpory statutárního města Brna.

Tisková zpráva

 

 


 

Kam dál?

V Brně se představí významní experti na problematiku nerovného...

úterý, 19. ledna 2016, 15:36

Fenomén nerovného odměňování žen a mužů se v České republice zatím netěší dostatečné pozornosti. Zájem o téma by mohla...

Problematickou cestu u vily Stiassni by mohla vyřešit směna pozemků

úterý, 19. ledna 2016, 15:25

Vyřešení situace s neschůdnou cestou v Pisárkách by v budoucnu mohli uvítat pěší, kteří se s nepříjemnými komplikacemi...

Strážníci měřili tloušťku ledu na brněnských přírodních plochách

úterý, 19. ledna 2016, 15:10

I během úterka zamířili strážníci poříční jednotky na kontrolní měření ledu k brněnským přírodním vodním plochám. Voda...

Brněnští vědci pracují na obuvi, která možná ulehčí ženám obtíže na...

úterý, 19. ledna 2016, 10:41

Nový výzkum těhotenské obuvi možná ulehčí nastávajícím matkám poslední měsíce před porodem, kdy je často trápí bolesti,...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Babišova francouzská restaurace zavřela

Restaurace Paloma ve francouzském Mougins, která patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), ukončila provoz. Podle serveru SeznamZprávy.cz, který dnes na uzavření restaurace upozornil, se luxusní podnik potýkal s vážnými finančními problémy a skepsí ohledně kvality. Počátkem letošního roku přišel o jednu ze dvou michelinských hvězd, které oceňují úroveň podniku.

Fotografka Drbny Denisa Albaniová bodovala v Czech Press Photo. Získala cenu ČTK

Nevídaný úspěch slaví redaktorka a fotografka Drbny Denisa Albaniová. Ta zvítězila v kategorii Cena ČTK v prestižní soutěži Czech Press Photo, která se uděluje za zpravodajskou fotografii, která má výjimečné novinářské kvality – aktuálnost, pohotovost a výstižnost. Vítězná série fotek s vojáky vznikla letos 21. září v rámci oslav 100 let libereckého chemického vojska.

Soud potvrdil podmínku a peněžitý trest za hajlování na akci SPD

Odvolací soud dnes potvrdil Radku Mansfeldovi půlroční podmínku a peněžitý trest 30 tisíc korun za hajlování na dubnové demonstraci hnutí SPD. Závozník z Kladna odmítal, že by zdviženou pravicí vyjadřoval své sympatie k neonacismu. Tvrdil, že pouze uklidňoval situaci mezi odpůrci a příznivci SPD.