Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Život Židů v Norsku před sto lety ukáže výstava na Špilberku

 
úterý, 19. ledna 2016, 15:52

Unikátní fotografie a dokumenty přiblíží návštěvníkům život norských Židů. Výstava s názvem „Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945“ se nepřímo dotýká i aktuálního tématu imigrace.

Norský parlament umožnil v roce 1851 vstup Židů do země po dlouhých debatách a úsilí vědce, básníka a filosofa Henrika Wergelanda.

Díky němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti.  

Portréty, snímky svateb nebo bar micva, skupinové fotografie dětí i celých rodin třeba u pesachové večeře nebo před vlastním obchodem. Takové i mnohé další fotografie jsou k vidění na hradě Špilberku. Mají za sebou často velmi dramatický osud. Židé je za druhé světové války schovávali u přátel, brali s sebou často jako jediný majetek při útěku do neutrálního Švédska, některé snímky dokonce poškodil oheň.

Výstava prostřednictvím vzácných fotografií a dalších materiálů dokumentuje vznik norské židovské komunity, její historii i život. Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce 1851. Do roku 1920 přišlo do Norska za lepším a životem na 1200 Židů. I norské Židy stihla válka: jejich velká část zahynula při šoa. Polovina lidí z vystavených fotografií zemřela v koncentračních táborech.

K vidění jsou různé tematické okruhy – význačné rodiny a jejich podnikání, náboženský život, kulturní činnost. Dva okruhy patří i dvěma hlavním imigračním vlnám. Při první proudili do Norska především Židé z Německa, Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak Židé z Ruska, Polska a Pobaltí. Všichni chtěli žít v bezpečí a začlenit se do společnosti, u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje i novinové antisemitské karikatury nebo nacistické plakáty.

Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945

Od 20. ledna do 27. března 2016. Vstup zdarma.

Výstavu mohou lidé navštívit díky spolupráci mezi Židovským muzeem v Oslo a Židovskou obcí Brno. Materiály sesbíralo v rámci projektu Norwegian-Jewish Documentation Židovské muzeum v Oslo a Norské muzeum kulturní historie, na výstavě spolupracovalo i Centrum studií holokaustu a náboženských menšin v Oslo a Židovská obec Oslo. Akce se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Ing. Petra Vokřála a za finanční podpory statutárního města Brna.

Tisková zpráva

 

 


 

Kam dál?

V Brně se představí významní experti na problematiku nerovného...

úterý, 19. ledna 2016, 15:36

Fenomén nerovného odměňování žen a mužů se v České republice zatím netěší dostatečné pozornosti. Zájem o téma by mohla...

Problematickou cestu u vily Stiassni by mohla vyřešit směna pozemků

úterý, 19. ledna 2016, 15:25

Vyřešení situace s neschůdnou cestou v Pisárkách by v budoucnu mohli uvítat pěší, kteří se s nepříjemnými komplikacemi...

Strážníci měřili tloušťku ledu na brněnských přírodních plochách

úterý, 19. ledna 2016, 15:10

I během úterka zamířili strážníci poříční jednotky na kontrolní měření ledu k brněnským přírodním vodním plochám. Voda...

Brněnští vědci pracují na obuvi, která možná ulehčí ženám obtíže na...

úterý, 19. ledna 2016, 10:41

Nový výzkum těhotenské obuvi možná ulehčí nastávajícím matkám poslední měsíce před porodem, kdy je často trápí bolesti,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • AKTUALIZOVÁNO: Řidička srazila chlapce,...

  • Řidička předjížděla sanitku a v protisměru...

  • Brněnští středoškoláci vymysleli projekt na...

  • FOTO: Koupili si v Brně rodinné auto. Za půl...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.