Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Život Židů v Norsku před sto lety ukáže výstava na Špilberku

 
úterý, 19. ledna 2016, 15:52

Unikátní fotografie a dokumenty přiblíží návštěvníkům život norských Židů. Výstava s názvem „Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945“ se nepřímo dotýká i aktuálního tématu imigrace.

Norský parlament umožnil v roce 1851 vstup Židů do země po dlouhých debatách a úsilí vědce, básníka a filosofa Henrika Wergelanda.

Díky němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti.  

Portréty, snímky svateb nebo bar micva, skupinové fotografie dětí i celých rodin třeba u pesachové večeře nebo před vlastním obchodem. Takové i mnohé další fotografie jsou k vidění na hradě Špilberku. Mají za sebou často velmi dramatický osud. Židé je za druhé světové války schovávali u přátel, brali s sebou často jako jediný majetek při útěku do neutrálního Švédska, některé snímky dokonce poškodil oheň.

Výstava prostřednictvím vzácných fotografií a dalších materiálů dokumentuje vznik norské židovské komunity, její historii i život. Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce 1851. Do roku 1920 přišlo do Norska za lepším a životem na 1200 Židů. I norské Židy stihla válka: jejich velká část zahynula při šoa. Polovina lidí z vystavených fotografií zemřela v koncentračních táborech.

K vidění jsou různé tematické okruhy – význačné rodiny a jejich podnikání, náboženský život, kulturní činnost. Dva okruhy patří i dvěma hlavním imigračním vlnám. Při první proudili do Norska především Židé z Německa, Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak Židé z Ruska, Polska a Pobaltí. Všichni chtěli žít v bezpečí a začlenit se do společnosti, u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje i novinové antisemitské karikatury nebo nacistické plakáty.

Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945

Od 20. ledna do 27. března 2016. Vstup zdarma.

Výstavu mohou lidé navštívit díky spolupráci mezi Židovským muzeem v Oslo a Židovskou obcí Brno. Materiály sesbíralo v rámci projektu Norwegian-Jewish Documentation Židovské muzeum v Oslo a Norské muzeum kulturní historie, na výstavě spolupracovalo i Centrum studií holokaustu a náboženských menšin v Oslo a Židovská obec Oslo. Akce se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Ing. Petra Vokřála a za finanční podpory statutárního města Brna.

Tisková zpráva

 

Kam dál?

V Brně se představí významní experti na problematiku nerovného...

úterý, 19. ledna 2016, 15:36

Fenomén nerovného odměňování žen a mužů se v České republice zatím netěší dostatečné pozornosti. Zájem o téma by mohla...

Problematickou cestu u vily Stiassni by mohla vyřešit směna pozemků

úterý, 19. ledna 2016, 15:25

Vyřešení situace s neschůdnou cestou v Pisárkách by v budoucnu mohli uvítat pěší, kteří se s nepříjemnými komplikacemi...

Strážníci měřili tloušťku ledu na brněnských přírodních plochách

úterý, 19. ledna 2016, 15:10

I během úterka zamířili strážníci poříční jednotky na kontrolní měření ledu k brněnským přírodním vodním plochám. Voda...

Brněnští vědci pracují na obuvi, která možná ulehčí ženám obtíže na...

úterý, 19. ledna 2016, 10:41

Nový výzkum těhotenské obuvi možná ulehčí nastávajícím matkám poslední měsíce před porodem, kdy je často trápí bolesti,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Křivé jezero pod Pálavou se výjimečně otevře...

  • Od května se na rok uzavře Údolní ulice....

  • Klíště smrtelně nebezpečné pro psy....

  • Řidiči pozor! Zítra si policisté došlápnou...

 
 

O čem píše Drbna.cz

Čeští vědci otestovali látku, která může ničit encefalitidu

Brněnští vědci otestovali na buňkách látku, která je vysoce účinná proti virům, které způsobují například klíšťovou encefalitidu, západonilskou horečku, horečku dengue či vir zika. Proti těmto závažným infekcím přitom dosud neexistuje účinný lék, uvedla dnes Česká televize.

KSČM nadále povede Filip, ve druhém kole volby porazil Skálu

Komunistickou stranu Čech a Moravy nadále povede Vojtěch Filip. Ve druhém kole tajné volby mu delegáti dnešního sjezdu KSČM V Nymburku dali přednost před stranickým místopředsedou Josefem Skálou. Filipa volilo 165 delegátů. Skála obdržel 145 hlasů. Po úvodních projevech Filipa a prezidenta Miloše Zemana se sjezd koná za zavřenými dveřmi. Proti Zemanově účasti na sjezdu protestovaly v Nymburku stovky lidí.

Zeman označil na sjezdu KSČM Vítězný únor za prohraný únor

Prezident Miloš Zeman dnes na sjezdu KSČM připomenul oběti minulého režimu a takzvaný Vítězný únor v roce 1948, který vedl k nástupu komunistů k totalitní moci, označil za prohraný únor. Před závěrem svého vystoupení krátce zmínil nynější vyjednávání o vládě hnutí ANO s ČSSD s tolerancí KSČM. Zeman nabádal, aby strana nepromarnila příležitost a nekladla si přemrštěné podmínky. Zemanův příjezd na sjezd komunistů provázely protesty.