Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

V brněnské Löw-Beerově vile se otevřela nová expozice

 
čtvrtek, 14. ledna 2016, 09:41

Výstava Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat byla zahájena v brněnské Löw-Beerově vile. Veřejnosti bude otevřená od soboty a nabízí pohled do dějin architektury a životního stylu brněnského měšťanstva v druhé polovině 19. století a v počátcích 20. století.

"Expozice vyzdvihuje hospodářské a stavební aktivity Löw-Beerů, které svým významem dalece přesáhly hranice Brna i republiky," řekla Petra Svobodová, která má správu vily jako pobočky Muzea Brněnska na starosti. Löw-Beerovi byli židovská rodina, která v Brně vybudovala textilní továrny a výrazně se podílela na průmyslovém rozmachu města. Dcerou Alfreda Löw-Beera byla Greta, provdaná Tugendhatová, které dal otec v roce 1929 část svého pozemku. Na něm poté vznikla funkcionalistická vila Tugendhat. Díky své výjimečnosti se dostala i na seznam památek UNESCO. Většina členů rodiny prchala před nacisty v roce 1939 do Velké Británie, Alfred ještě chvíli zůstal v bývalém Československu a zemřel na útěku.

V expozici se návštěvníci seznámí s genealogií rodiny, s postupným růstem vilové čtvrti v Černých Polích, najdou instalaci měšťanské jídelny z přelomu 19. a 20. století. "Atmosféru textilní továrny kolem roku 1900 navodí instalace vytloukacího stroje s drobnějšími exponáty, které se vztahují k vlnařství. Ty jsou z Technického muzea v Brně," uvedla Svobodová.

Expozici dějin architektury pomohli vytvořit studenti tohoto oboru na VUT. "Máme zde přes deset modelů, které dokládají vývoj od pozdního historismu přes secesi až po funkcionalismus," uvedla Svobodová.

Náklady na expozici činily 4,4 miliony korun. Podařilo se na ni získat evropskou dotaci 2,3 milionu, zbytek zaplatil Jihomoravský kraj, který je zřizovatelem Muzea Brněnska.

Löw-Beerova vila je jednou z čtveřice slavných a již opravených a přístupných brněnských vil z konce 19. a první poloviny 20. století. Dalšími jsou vila Tugendhat, vila Stiassni a Jurkovičova vila. Majitelem každé z nich je jiná instituce, snaží se však spolupracovat a společně se propagovat.

Zdroj: ČTK

Kam dál?

Brněnští radní nechtějí, aby se věznice na Cejlu stala památkou. Prý...

čtvrtek, 14. ledna 2016, 09:25

Pět let připravovaný projekt Kreativního centra  v objektu bývalé káznice na Cejlu je nově postaven před problém...

Ježíšek opět předvedl nadlidský výkon. V Čechách rozdal 47 tisíc tun...

čtvrtek, 14. ledna 2016, 09:13

Nikdo neví, jak vypadá, odkud přichází a vůbec jak stíhá během 24. prosince obdarovat miliony lidí. Řeč je o Ježíškovi,...

Brno rozšířilo kolumbárium na Ústředním hřbitově

středa, 13. ledna 2016, 16:33

Na nedostatek kolumbárií na Ústředním hřbitově města Brna zareagovalo vedení Brna již v minulém roce, kdy odstartovalo...

Ústavní soud se zastal otce dvou dětí sražených na přechodu

středa, 13. ledna 2016, 16:19

Ústavní soud (ÚS) se dnes zastal otce dvou dětí sražených na přechodu v Brně. Podle verdiktu brněnských soudů nesl otec...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Klíště smrtelně nebezpečné pro psy....

  • Od května se na rok uzavře Údolní ulice....

  • VIDEO: Zfetovaný řidič v Brně ujížděl...

  • Radní chtějí nemovitosti bránící stavbě...

 
 

O čem píše Drbna.cz

Babiš žaluje slovenský list Nový Čas, žádá milion eur

Český premiér Andrej Babiš podal žalobu na vydavatele nejčtenějšího slovenského listu Nový Čas za článek z rozhovoru s bývalým příslušníkem československé Státní bezpečnosti (StB) Jánem Sarkocym, který Babiše označil za vědomého spolupracovníka StB. Babiš žádá omluvu a milion eur (25,4 milionu korun). Spolu s Novým Časem zažaloval i Sarkocyho, napsal dnes list. Babiš spolupráci s StB dlouhodobě odmítá. Slovenský soud letos v lednu v obnoveném líčení v souladu s loňským verdiktem ústavního soudu ale zamítl jeho žalobu, že je v archivních svazcích StB veden jako její agent neoprávněně.

Svoboda tisku loni podle Reportérů v Evropě utrpěla, také v ČR

Míra svobody tisku se loni nejvíce snížila v Evropě. Vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF), o které informovala agentura DPA. Na starém kontinentu se nachází čtyři z pěti zemí, které se v jejím dnes zveřejněném žebříčku svobody médií údajně nejvíce propadly. Je mezi nimi i Česká republika - vedle Malty, Slovenska a Srbska. Největší svobodu poskytuje médiím Norsko, následované Švédskem, Nizozemskem a Finskem. Na opačném konci žebříčku jsou Severní Korea, Eritrea a Turkmenistán.

Pražští radní podpořili zbourání poškozeného Libeňského mostu

Pražští radní podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Zbourání musí ještě potvrdit pražští zastupitelé. S návrhem na demolici souhlasilo sedm z 11 radních z řad ANO a ČSSD, bourání nepodpořili zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN).