Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Senátoři chtějí městským policiím odebrat pravomoc k měření rychlosti. Strážníci protestují

 
čtvrtek, 7. ledna 2016, 11:12

Brněnští strážníci upozorňují na možné vážné nezamýšlené důsledky doplnění, které plánují senátoři ústavně právního výboru vložit do novely zákona o silničním provozu. Přijdou-li městské policie o pravomoc měřit rychlost, může to mít zásadně negativní vliv na bezpečí chodců, řidičů i všeobecnou kriminalitu.

Podle tiskového mluvčího městských strážníků Jakuba Ghanema přispívá měření k odhalování řidičů pod vlivem alkoholu, drog i hledaných osob. V některých aspektech dávají brněnští strážníci senátoru Kuberovi v jeho odůvodněních za pravdu.

Podstatným argumentem pro diskuzi je, že o rizikových místech s měřením rychlosti nerozhodují nikdy samotní strážníci, ale již v současnosti procházejí schvalováním Policií České republiky. „Městská policie Brno při konzultacích s policisty vybírá primárně lokality v blízkosti škol, přechodů pro chodce a oblasti, kde motoristé opakovaně a výrazně překračují stanovený rychlostní limit,“ zdůraznil ředitel brněnských strážníků Bohumil Šimek.

Městská policie Brno se proto neztotožňuje se stanoviskem, že měření rychlosti není ve shodě s posláním obecních a městských policií. Vedení organizace nesouhlasí ani s přílišnou paušalizací problému. „Je nutné rozlišovat mezi pevnými radary a radary pohyblivými. Skutečně existují města a vesnice, kde se měří rychlost pevnými radary poměrně nesmyslně bezprostředně za vjezdem do obce, například Židlochovice. V Brně však takové radary vůbec nepoužíváme a tuto praxi nepovažujeme za zcela etickou,“ vysvětlil Bohumil Šimek.

Brněnští strážníci disponují takzvanými ručními radary. Jedná se o mobilní a velmi kompaktní zařízení, která nasazují právě na rizikových místech, v husté zástavbě a do značné míry na základě podnětů veřejnosti nebo městských částí. Kromě toho měří hlídky v Brně rychlost i z vozidla, opět výhradně na místech schválených státní policií a vytipovaných v souladu se statistikami vážných dopravních nehod.

Jen díky měření rychlosti odhalili naši strážníci za uplynulý rok 24 řidičů pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek, objevili 3 vozidla v pátrání i hledanou osobu a v 13 případech zabránili ve městě jízdě rychlostí převyšující sto kilometrů v hodině*,“ doplnil Bohumil Šimek. Jedenáct přistižených řidičů vůbec nemělo usednout za volant, protože jim byl vysloven zákaz řízení. Do statistiky přitom nejsou zahrnuty další závažné přestupky, které strážníci zaznamenali díky kontrolní činnosti v průběhu měření.

"V kontextu Brna není pravdivé ani tvrzení, že si město měřením rychlosti vylepšuje své příjmy. Měření rychlosti je totiž časově i personálně výrazně náročnější než jiné činnosti, při kterých se strážníci zaměřují na dopravu," řekl Ghanem. Doba, za kterou hlídka zaznamená jen jednotlivá překročení rychlosti, by zpravidla stačila na rozdání desítek upozornění na podezření ze špatného parkování.

Paradoxně právě přestupků spojených s parkováním bylo loni v Brně téměř o sedm tisíc méně, a to i díky zvýšenému zřeteli na rychlou jízdu. „V právě uplynulém roce jsme se zabývali 69 553 takovými přestupky, v roce 2014 jich bylo 76 386. Překročení rychlosti jsme loni zaznamenali 7413, o rok dříve 4159,“ vypočítal 1. náměstek ředitele Karel Krainer. Všechny řidiče přistižené při nedodržení rychlostního limitu vyzývají hlídky Městské policie Brno k provedení dechové zkoušky. 

* Alarmující je i počet řidičů, které strážníci v Brně přistihli při jízdě rychlostí 90-99 kilometrů v hodině. V roce 2015 jich napočítali 82, a to často v hustě osídlených oblastech a mezi přechody pro chodce. Mezi řidiči, kteří spěchali rychleji než stovkou, je rekordmanem motorista projíždějící rodinnou zástavbou v Obřanské ulici rychlostí 125 kilometrů v hodině a řidič na Úvoze jedoucí 142 km/h.

Zdroj: MP Brno

 

Anketa

Měla by městským strážníkům zůstat pravomoc k měření rychlosti?

 
 
30%
 
 
 
1%
 
 
 
69%
 
 
Celkem hlasovalo 84 čtenářů.
 
 


 

Kam dál?

Státní rozpočet 2015 o 37 miliard nižší než plánovaný. Překvapení se...

čtvrtek, 7. ledna 2016, 10:26

Ministerstvo financí včera publikovalo informace o tom, jak že stát hospodařil s našimi penězi v právě skončeném roce...

Centrem Brna dnes opět projde skupina vyznavačů tzv. švihlé chůze

čtvrtek, 7. ledna 2016, 09:42

Centrem Brna dnes, jako každý rok ve světový den švihlé chůze, projde pochod vyznavačů této filozofie. Minulý rok už...

Zálohované vratné hrnečky se jako novinka na adventních trzích...

středa, 6. ledna 2016, 15:21

Novinkou adventních trhů bylo využití zálohovaných vratných hrnečků a kelímků, což přispělo k udržení čistoty jak na...

Soud dal bývalé ředitelce ČOI v Brně Neuhybelové pokutu 75.000 Kč

středa, 6. ledna 2016, 15:08

Brněnský městský soud dnes potrestal bývalou ředitelku České obchodní inspekce (ČOI) pro Jihomoravský a Zlínský kraj...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Žít Brno chce pozvat do města několik...

  • Zfetovaný muž lezl na hlavním nádraží po...

  • VIDEO: Na Svoboďáku hrál světoznámý...

  • VIDEO: Muž unesl mladou ženu od vchodu domu...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

„Prodá“ Moskva Sibiř Číně? Zdroje přecházejí do čínských rukou, zůstává jen pustina

Portál Jamestown již několik let prostřednictvím Paula Gobleho monitoruje sílící čínskou přítomnost na Sibiři na ruském Dálném východě, zejména v oblasti kolem Bajkalu, a narůstající protičínské nálady v regionu. Minimálně od roku 2010 zde Číňané využívají „místní pohostinnosti“, aniž by za to regionu cokoli vraceli.

Dovoz ledovců z Antarktidy má zachránit Kapské Město

"Vypadá to jako šílený nápad, ale když si to rozeberete, není to tak bláznivé," tvrdí kapitán Nick Sloane. Proč neodříznout nějaké ty ledovce z Antarktidy, aby Kapské Město mohlo být zásobováno vodou? Sloane mívá nápady, které se vymykají normám. Tento šestapadesátiletý Jihoafričan zambijského původu, zakladatel firmy Sloane Marine Ltd, se již proslavil tím, že uvolnil uvázlou loď Concordia, při jejímž ztroskotání u pobřeží Itálie v roce 2012 zahynulo 32 lidí.

V Čadu je půlmilion uprchlíků, do Evropy míří jen jedno procento

Uprchlický tábor Doholo na jihu afrického Čadu se na první pohled příliš neliší od místních vesnic, které tvoří shluky domů postavených z nepálených cihel s doškovými střechami. Někteří běženci, jako osmatřicetiletý majitel obchodu s fotbalovými dresy a dalším oblečením Alamin Ahmat, zde žijí již deset let. Kvůli pokračujícím bojům mezi povstaleckými skupinami na severu jeho rodné Středoafrické republiky Ahmat v brzký návrat domů nedoufá. Neplánuje ale ani cestu do Evropy.