Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ometačky, famfrnoch či ovar s křenem. Jak jsme slavili Silvestra a Nový rok dříve?

 
čtvrtek, 31. prosince 2015, 06:51

Zatímco bujarý večírek o posledním dnu v roce příliš do minulosti nesahá, naše historie byla bohatá i na daleko zajímavější zvyky. Podívejme se, jak se se starým rokem loučili a na nový těšili naši předci.

Nejdřív trocha historie. Svatý Silvestr, jehož svátek slavíme 31. prosince, se narodil koncem 3. století v Římě, jako křesťan přečkal pronásledování a roku 311 byl zvolen papežem. V té době císař Konstantin, kterého později papež Silvestr pokřtil a dokonce vyléčil z malomocenství, povolil křesťanství. Silvestr zemřel roku 335 a je pochován na hřbitově svaté Priscilly.

Protože se teprve během středověku sjednotil konec roku na den 31. prosince, nespojoval se původně se Silvestrem žádný významnější zvyk. Na významu získal až později, jeho podoba však nebývala příliš výrazná. Lidé chodili převážně do kostela, aby poděkovali za vše dobré v uplynulém roce. Nový rok očekávali s modlitbou, jinde se veselili.

Někde chodívaly o silvestrovské noci „ometačky“. Staré, černě oděné chudé ženy s hlavou obvázanou bílým šátkem tak, aby tvořil nad čelem stříšku, obcházely po staveních, klepaly na dveře a vcházely dovnitř. Aniž by cokoliv pronesly, přistoupily k plotně a třikrát ji přejely rukou – ometly – se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.“ Tímto způsobem měly zabránit nešťastnému osudu plotny. Za to jim hospodář poděkoval a dal almužnu.

Slavnostní tabule byla obdobná té štědrovečerní. Oblíbeným zvykem bylo jíst o půlnoci ovar s křenem a jablka pro štěstí. Ostatní zvyky se od vánočních příliš nelišily – během silvestrovské noci nesměla hospodyně nechat prádlo na šňůře, během rána se zase dostalo nejvíce posměchu tomu, kdo vylezl z postele jako poslední.

Slavení Nového roku jako kalendářního dne v lidové tradici příliš nezakotvilo. Přesto několik zvyků nacházíme. V některých krajích se chodilo s famfrnochem – džbánem s otvorem potaženým kůží nebo měchuřinou a s chocholem žíní uprostřed, na který se daly vyluzovat bručivé tóny. K tomu se veršovaně blahopřálo a koledovalo. Famfrnochu říkali někde bukač, jinde bzučán, ale funkci měl všude stejnou. Věřilo se, že „jak na Nový rok, tak po celý rok“ a proto každý alespoň chvilku dělal vše, co hodlal dělat stále.

Z minulosti se kromě zvyků a tradic dochovalo i několik pranostik, které nám dnes mohou připadat úsměvné, ale ve své době měly velkou váhu a lidé jim důvěřovali. Tak např.:

  • Na Nový rok, o slepičí krok.
  • Když je druhého ledna jasno, bude hodně ovoce.
  • Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh.
  • Jasná a tichá silvestrovská noc, oznámí nám dobrý rok.
  • Když je druhého ledna jasno, dlouhá zima bude, ale když nesněží, není jaro daleko.
  • Když se rok se zimou a sněhem počíná, slibuje dost chleba, ale málo vína.

S velkolepým slavením konce roku a očekáváním toho nového se setkáváme až ve 20. století. Přesto i v dnešní době se zcela neodkláníme od tradic a symbolů, kterými těšíme své blízké. Mezi nimi určitě nechybí čtyřlístek, kominík nebo prasátko, kterými zdobíme naše přání. Ať už sobě, nebo těm, na které myslíme. Zatímco dříve jsme zasílali papírová péefka, tedy přáníčka Pour féliciter – pro  štěstí, dnes volíme spíše elektronickou formu.

Pokud však můžeme, nic nenahradí osobní přání, které proneseme v prvních momentech nového roku, doprovázené přípitkem a polibkem.

Jan Pešek

 


 

Kam dál?

Vokřál vyzdvihl posun v projektech, připustil i neúspěchy

čtvrtek, 31. prosince 2015, 06:28

Záchranu motocyklové Grand prix a odkup většinového podílu Veletrhů Brno považuje primátor Brna Petr Vokřál (ANO) za...

Kobylí na Břeclavsku promění sokolovnu v nezvyklý minimalistický...

středa, 30. prosince 2015, 10:54

Novoroční párty na vesnici Jihomoravského kraje si většinou představíte v souvislosti s chlebíčky, tombolou nebo s...

Hasiči nabádají k opatrnosti. Silvestrovské veselí se může proměnit v...

středa, 30. prosince 2015, 10:47

Hasiči napříč celou republikou se opět připravují na oslavy příchodu nového roku. Vrásky na čele jim každoročně...

Hvězdárna na nový rok uvede mimořádná představení

středa, 30. prosince 2015, 08:45

Hvězdárna a planetárium Brno své brány otevírá už v pátek 1. ledna 2016. V odpoledních hodinách jsou připravena...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kvůli viru rybáři v Praze utratili na 120 tun ryb

Ve dvou pražských rybnících ve Vinoři se vyskytla kapří herpes viróza. Rybáři tak museli utratit na 120 tun ryb, aby zamezili další nákaze. Rybníky teď vypustí, vysypou vápnem a nechají šest týdnů ladem, řekl za Český rybářský svaz Pavel Vrána. Koi herpes viróza postihuje koi kapry, tedy ozdobné barevné druhy, i kapry obecné.

ČSSD má podle Babiše jasně říct, pokud si nepřeje být ve vládě

Pokud si sociální demokraté nepřejí být ve vládě, měli by to jasně říct. Televizi Prima to v pátek řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Chválí si sice spolupráci s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, sociální demokraté jsou ale podle něj nejednotní a neustále hledají argumenty, proč ve vládě nebýt. ANO a ČSSD mají na mnoho věcí rozdílné názory a pokud to tak bude pořád, není to dobrá situace pro budoucnost koaliční vlády, míní Babiš. Hamáček na twitteru reagoval, že ČSSD si ve vládě přeje být, ale za předpokladu, že bude dodržována ústava a rozpočet umožní fungování jejích ministerstev.

Klíšťovou encefalitidou se v Česku letos nakazilo zatím 297 lidí

Klíšťovou encefalitidou se letos v Česku nakazilo do konce července 297 lidí. Více než třicet případů bylo zaznamenáno ve Středočeském, Pardubickém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nemocných zřejmě kvůli delší inkubační době ještě přibude. Loni bylo případů za celý rok přes 700.