Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ometačky, famfrnoch či ovar s křenem. Jak jsme slavili Silvestra a Nový rok dříve?

 
čtvrtek, 31. prosince 2015, 06:51

Zatímco bujarý večírek o posledním dnu v roce příliš do minulosti nesahá, naše historie byla bohatá i na daleko zajímavější zvyky. Podívejme se, jak se se starým rokem loučili a na nový těšili naši předci.

Nejdřív trocha historie. Svatý Silvestr, jehož svátek slavíme 31. prosince, se narodil koncem 3. století v Římě, jako křesťan přečkal pronásledování a roku 311 byl zvolen papežem. V té době císař Konstantin, kterého později papež Silvestr pokřtil a dokonce vyléčil z malomocenství, povolil křesťanství. Silvestr zemřel roku 335 a je pochován na hřbitově svaté Priscilly.

Protože se teprve během středověku sjednotil konec roku na den 31. prosince, nespojoval se původně se Silvestrem žádný významnější zvyk. Na významu získal až později, jeho podoba však nebývala příliš výrazná. Lidé chodili převážně do kostela, aby poděkovali za vše dobré v uplynulém roce. Nový rok očekávali s modlitbou, jinde se veselili.

Někde chodívaly o silvestrovské noci „ometačky“. Staré, černě oděné chudé ženy s hlavou obvázanou bílým šátkem tak, aby tvořil nad čelem stříšku, obcházely po staveních, klepaly na dveře a vcházely dovnitř. Aniž by cokoliv pronesly, přistoupily k plotně a třikrát ji přejely rukou – ometly – se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.“ Tímto způsobem měly zabránit nešťastnému osudu plotny. Za to jim hospodář poděkoval a dal almužnu.

Slavnostní tabule byla obdobná té štědrovečerní. Oblíbeným zvykem bylo jíst o půlnoci ovar s křenem a jablka pro štěstí. Ostatní zvyky se od vánočních příliš nelišily – během silvestrovské noci nesměla hospodyně nechat prádlo na šňůře, během rána se zase dostalo nejvíce posměchu tomu, kdo vylezl z postele jako poslední.

Slavení Nového roku jako kalendářního dne v lidové tradici příliš nezakotvilo. Přesto několik zvyků nacházíme. V některých krajích se chodilo s famfrnochem – džbánem s otvorem potaženým kůží nebo měchuřinou a s chocholem žíní uprostřed, na který se daly vyluzovat bručivé tóny. K tomu se veršovaně blahopřálo a koledovalo. Famfrnochu říkali někde bukač, jinde bzučán, ale funkci měl všude stejnou. Věřilo se, že „jak na Nový rok, tak po celý rok“ a proto každý alespoň chvilku dělal vše, co hodlal dělat stále.

Z minulosti se kromě zvyků a tradic dochovalo i několik pranostik, které nám dnes mohou připadat úsměvné, ale ve své době měly velkou váhu a lidé jim důvěřovali. Tak např.:

  • Na Nový rok, o slepičí krok.
  • Když je druhého ledna jasno, bude hodně ovoce.
  • Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh.
  • Jasná a tichá silvestrovská noc, oznámí nám dobrý rok.
  • Když je druhého ledna jasno, dlouhá zima bude, ale když nesněží, není jaro daleko.
  • Když se rok se zimou a sněhem počíná, slibuje dost chleba, ale málo vína.

S velkolepým slavením konce roku a očekáváním toho nového se setkáváme až ve 20. století. Přesto i v dnešní době se zcela neodkláníme od tradic a symbolů, kterými těšíme své blízké. Mezi nimi určitě nechybí čtyřlístek, kominík nebo prasátko, kterými zdobíme naše přání. Ať už sobě, nebo těm, na které myslíme. Zatímco dříve jsme zasílali papírová péefka, tedy přáníčka Pour féliciter – pro  štěstí, dnes volíme spíše elektronickou formu.

Pokud však můžeme, nic nenahradí osobní přání, které proneseme v prvních momentech nového roku, doprovázené přípitkem a polibkem.

Jan Pešek

 


 

Kam dál?

Vokřál vyzdvihl posun v projektech, připustil i neúspěchy

čtvrtek, 31. prosince 2015, 06:28

Záchranu motocyklové Grand prix a odkup většinového podílu Veletrhů Brno považuje primátor Brna Petr Vokřál (ANO) za...

Kobylí na Břeclavsku promění sokolovnu v nezvyklý minimalistický...

středa, 30. prosince 2015, 10:54

Novoroční párty na vesnici Jihomoravského kraje si většinou představíte v souvislosti s chlebíčky, tombolou nebo s...

Hasiči nabádají k opatrnosti. Silvestrovské veselí se může proměnit v...

středa, 30. prosince 2015, 10:47

Hasiči napříč celou republikou se opět připravují na oslavy příchodu nového roku. Vrásky na čele jim každoročně...

Hvězdárna na nový rok uvede mimořádná představení

středa, 30. prosince 2015, 08:45

Hvězdárna a planetárium Brno své brány otevírá už v pátek 1. ledna 2016. V odpoledních hodinách jsou připravena...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Lesk a bída Kazmova velkolepého...

  • Ve vnitrobloku na Lidické má vyrůst...

  • V Brně se dnes otevřely běžně nedostupné...

  • VIDEO: Fontána na Štefánikově. V Brně...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Brněnský rodák a fanoušek Komety jde pěšky z Třince, aby sehnal peníze pro dětský hospic

Brněnský rodák Daniel Marek dnes vyrazil na netradiční túru. Během pěti dní chce ujít téměř 250 kilometrovou vzdálenost mezi Třincem a Brnem, tedy finalisty posledního hokejového finále. A důvod? Daniel shání peníze pro podporu brněnského dětského hospicu Dům pro Julii. Prvního zařízení svého druhu, který pomáhá rodičům nevyléčitelně nemocných dětí.

Snížení věku pro vstup na sociální sítě na 13 let je stále ve hře

Snížení minimální věkové hranice pro vstup na sociální sítě z 15 let na 13 let je stále ve hře. Navrhli to Piráti ústy poslance Tomáše Martínka v rámci návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Většinu Sněmovny ale asi těžko přesvědčí. Proti snížení se postavily všechny sněmovní výbory, které se novými pravidly v návaznosti na evropské nařízení GDPR zabývaly.

Tunel Blanka má za sebou tři roky provozu. Jeho kvality prověřilo 100 milionů aut

Jsou to přesně tři roky, co se veřejnosti otevřel tunel Blanka. Od té doby jím projelo již přes 100 milionů aut, což potvrzuje jeho vytížení.