Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Do Mikulova došli chorvatští poutníci, připomněli minulost

 
pondělí, 20. července 2015, 08:49

Do Mikulova na Břeclavsku včera došli během závěrečného dne festivalu Národy Podyjí Chorvati v krojích a na koňských spřeženích. Zakončili tak více než 1000 kilometrů dlouhou a tři týdny trvající cestu z Bosny na jižní Moravu.

Jde o připomínku odchodu zhruba 200.000 lidí, kteří prchali z původní vlasti v 16. století před Turky do dnešního Rakouska, Maďarska, na Slovensko a na Moravu.

Mladí Chorvaté se vydali po trase, po níž odešli před 500 lety jejich předci. "Jejich hlavní motivací byl strach z Turků, kteří tehdy pronikali do Evropy," řekla Lenka Kopřivová ze Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR.

Do Mikulova na Břeclavsku došli 19. července během závěrečného dne festivalu Národy Podyjí Chorvati v krojích a na koňských spřeženích. Zakončili tak více než 1000 kilometrů dlouhou a tři týdny trvající cestu z Bosny na jižní Moravu. Jde o připomínku odchodu zhruba 200.000 lidí, kteří prchali z původní vlasti v 16. století před Turky do dnešního Rakouska, Maďarska, na Slovensko a na Moravu. Mladí Chorvaté se vydali po trase, po níž odešli před 500 lety jejich předci.

Na jihu Moravy Chorvaté našli řadu zpustlých obcí, které znovu kolonizovali a usadili se na drnholeckém a valtickém panství. Šlo například o obce Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná. "Doklady o osídlení máme také až z Hovoran, Dubňan či Moravské Nové Vsi. Jižní Morava se tehdy stala domovem pro 20.000 chorvatských uprchlíků," dodala Kopřivová.

Zatímco komunity v sousedních zemích jsou dodnes aktivní, moravští Chorvaté, někdy řečení Charváti, se museli ze svých domovů po roce 1948 na nátlak komunistického režimu vystěhovat a byli rozptýlení po střední a severní Moravě. "Poutníci spolu hovořili starým chorvatským dialektem ze 16. století, který je coby kulturní dědictví pod ochranou Rady Evropy," připomněla Kopřivová. Po cestě se účastníci zastavili například ve Varaždíně, Vídní či Bratislavě, kde stejně jako v Mikulově vystoupili se svým kulturním programem.

Do Mikulova na Břeclavsku došli 19. července během závěrečného dne festivalu Národy Podyjí Chorvati v krojích a na koňských spřeženích. Zakončili tak více než 1000 kilometrů dlouhou a tři týdny trvající cestu z Bosny na jižní Moravu. Jde o připomínku odchodu zhruba 200.000 lidí, kteří prchali z původní vlasti v 16. století před Turky do dnešního Rakouska, Maďarska, na Slovensko a na Moravu. Mladí Chorvaté se vydali po trase, po níž odešli před 500 lety jejich předci.

Podle sčítání lidu v roce 2011 se k chorvatské národnosti hlásilo v Česku 1125 lidí a aktivity menšiny zajišťuje Sdružení občanů chorvatské národnosti. Ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově zřídilo v Jevišovce stálou muzejní expozici o historii a životě Chorvatů na jižní Moravě.

Zdroj: ČTK

 


 

Kam dál?

První náměstkyně pogratuluje Kantiléně za její úspěch

neděle, 19. července 2015, 13:14

Velký úspěch přivezla v minulých dnech z německého Magdeburgu Kantiléna, sbor dětí a mládeže při filharmonii Brno,...

Teplotní rekordy byly na 70 místech, nejtepleji v Brodu nad Dyjí

neděle, 19. července 2015, 13:08

Teplotní rekordy byly včera do 17:00 překonány v Česku na 70 meteorologických stanicích s delší řadou pozorování....

V Miroslavi otevřeli po opravách část zámku, začalo Meruňkobraní

neděle, 19. července 2015, 13:00

V Miroslavi na Znojemsku se po opravách za 25 milionů korun otevřelo jihovýchodní křídlo tamějšího zámku s několika...

Ze dna Vranovské přehrady lovili potápěči sekty

pátek, 17. července 2015, 17:52

Potápěči dnes ze dna Vranovské přehrady na Znojemsku vylovili většinu z 914 lahví sektu, které na podzim na dno uložily...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).