Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vila Stiassni otevírá obnovenou zahradu

 
pátek, 3. července 2015, 07:06

Poté, co byla v prosinci loňského roku obnovena a zpřístupněna vila Stiassni, se nyní otevírá také její rozsáhlá zahrada. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout vždy od pátku do neděle v době od 10 do 17 hodin. Součástí zahradního návštěvnického okruhu je také výstava umístěná v bývalé kuchyni vily Stiassni.

Milovníkům moderní architektury, příznivcům zahradního umění, turistům i obyvatelům města Brna přibude v pátek další místo, kde lze poznávat i relaxovat. Otevírá se zahrada vily Stiassni, která je vzácným dokladem luxusní vilové zahrady v minulosti sloužící k odpočinku, reprezentaci i sportovním aktivitám svých majitelů.

Návštěvníci budou mít možnost procházet zahradou s plánkem, který získají při zakoupení vstupenky. Ta zároveň platí pro vstup na výstavu v prostorách bývalé kuchyně. Aktuálně je tu možné shlédnout panely prezentující slavné vily zemí Visegrádské čtyřky a Slovinska z autorské dílny nakladatelství Foibos. „Vila Stiassni patří k nejvýznačnějším dílům Ernsta Wiesnera, architekta meziválečného období patřícího k zakladatelům brněnské moderní architektury. Zcela mimořádná je také zahrada, která vilu obklopuje, a to svou velkorysou rozlohou i promyšlenou koncepcí“, říká Zdeněk Vácha, ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Brně. 

Zahrada vily Stiassni

Vila Stiassni nevyniká jen svou modernistickou architektonickou koncepcí, v kontextu brněnské meziválečné architektury je zcela mimořádná i svou velkoryse založenou zahradou. Stejně jako samotná vila také zahrada vypovídá mnoho o osobnostech jejích zakladatelů – textilního průmyslníka Alfréda Stiassni a jeho ženy Hermíny.

Pojetí zahrady s výměrou 3,2 ha je zcela výjimečné v rámci Brna, mnoho srovnatelných vilových zahrad nenajdeme ani na území tehdejšího Československa. V krajinářské kompozici je tu zasazeno několik budov, systém cest, prvky podporující moderní sportovní životní styl i části určené pro reprezentaci či relaxaci. Nechyběla ani hospodářská část zahrady se skleníkem a ovocným sadem. Mimořádná pozornost byla věnována tomu, aby stavba vily a zahrada společně působily harmonickým dojmem. Terasy v bezprostředním okolí vily tvoří pokračování obytných místností domu.

Vila tvoří působivou kulisu pro stolování, reprezentační akce, nebo jen tichou meditaci a pozorování přírody. Kompozičně nejdůležitější je provázanost předsazené lodžie, která byla otevřena do jižního zahradního parteru s výhledy na obzor a na východní květinový parter. Autora promyšleného projektu zahrady prozatím nemůžeme s jistotou určit. Je nepochybné, že základní kompoziční schéma pochází od architekta vily Ernsta Wiesnera, což je patrné z jeho první perspektivní studie domu. Nejčastěji je jako autor zmiňován architekt Otto Eisler, který s Wiesnerem spolupracoval na řadě projektů, a v postavené vile býval častým hostem. Žádný pramen však toto autorství nedokládá. Dobová literatura pak uvádí vídeňského zahradního architekta Alberta Esche, se kterým Wiesner rovněž spolupracoval. Nabízí se také autorský podíl vrchního zahradníka rodiny Stiassni Antonína Frömla

Zahrada vznikala současně se stavbou vily – na dobových fotografiích jsou vidět zasazené stromy zároveň s hrubou stavbou. Postupně do hotové zahrady přibyl plavecký bazén s dřevěnou převlékárnou, tenisový kurt a zahradní altán. Zahrada, byla obnovena v letech 2014-15 za přispění prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj z Operačního programu Životní prostředí (3,2 mil. Kč) a dotace Ministerstva kultury (19,5 mil. Kč). Součástí obnovy bylo kácení, ošetření a nová výsadba dřevin, výsadba květinových záhonů, obnova cest a tarasních zdí, bazénu, tenisového kurtu, zahradního altánu a také obnova skleníků. Vila Stiassni je ve správě Národního památkového ústavu. Je přístupná veřejnosti, zároveň v ní sídlí Metodické centrum moderní architektury v Brně (MCMA).

Tisková zpráva

 


 

Kam dál?

Záchrana želv a 17 000 000. návštěvník

pátek, 3. července 2015, 07:02

Projekt na záchranu želv je ve stádiu příprav na zahájení provozu záchranné stanice v Indonésii a lidé z ČR se o něm...

Policie navrhla obžalovat bývalou ředitelku ČOI v Brně

čtvrtek, 2. července 2015, 12:48

Policie navrhla obžalovat bývalou ředitelku jihomoravského a zlínského inspektorátu České obchodní inspekce (ČOI)...

Na Brněnské přehradě je otevřené nové informační centrum

čtvrtek, 2. července 2015, 09:38

Turistické informační centrum města Brna otevřelo svoje třetí informační centrum. Je umístěno na Brněnské přehradě v...

Vajíčka brněnských jeřábů putují na Dálný východ

čtvrtek, 2. července 2015, 09:29

Jeřábi mandžuští, které se podařilo v brněnské zoo poprvé rozmnožit v loňském roce, mají za sebou další úspěch – budou...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kvůli viru rybáři v Praze utratili na 120 tun ryb

Ve dvou pražských rybnících ve Vinoři se vyskytla kapří herpes viróza. Rybáři tak museli utratit na 120 tun ryb, aby zamezili další nákaze. Rybníky teď vypustí, vysypou vápnem a nechají šest týdnů ladem, řekl za Český rybářský svaz Pavel Vrána. Koi herpes viróza postihuje koi kapry, tedy ozdobné barevné druhy, i kapry obecné.

ČSSD má podle Babiše jasně říct, pokud si nepřeje být ve vládě

Pokud si sociální demokraté nepřejí být ve vládě, měli by to jasně říct. Televizi Prima to v pátek řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Chválí si sice spolupráci s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, sociální demokraté jsou ale podle něj nejednotní a neustále hledají argumenty, proč ve vládě nebýt. ANO a ČSSD mají na mnoho věcí rozdílné názory a pokud to tak bude pořád, není to dobrá situace pro budoucnost koaliční vlády, míní Babiš. Hamáček na twitteru reagoval, že ČSSD si ve vládě přeje být, ale za předpokladu, že bude dodržována ústava a rozpočet umožní fungování jejích ministerstev.

Klíšťovou encefalitidou se v Česku letos nakazilo zatím 297 lidí

Klíšťovou encefalitidou se letos v Česku nakazilo do konce července 297 lidí. Více než třicet případů bylo zaznamenáno ve Středočeském, Pardubickém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nemocných zřejmě kvůli delší inkubační době ještě přibude. Loni bylo případů za celý rok přes 700.