Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Před 25 lety se v ČSFR konaly první svobodné volby od roku 1948

 
pátek, 5. června 2015, 13:42

Před 25 lety se v pátek 8. června otevřely volební místnosti a začaly první svobodné volby v tehdejším Československu od nástupu komunismu v roce 1948. Zájem o volby byl mimořádný, k urnám přišlo více než 95 procent oprávněných voličů a ti rozhodli o jednoznačném vítězství Občanského fóra (OF) a Veřejnosti proti násilí (VPN). Pro obě hnutí byl ale volební triumf zároveň předzvěstí rozpadu, když se v následujících měsících projevila jejich ideová nesourodost.

Rychlé konání svobodných voleb bylo jedním z hlavních požadavků opoziční sil v listopadu 1989, kdy v Československu padl komunistický režim. V tehdejším federativním státě byl parlamentní systém tvořen Federálním shromážděním (FS) a republikovými radami. Ve FS zasedalo 300 poslanců, v České národní radě (ČNR) 200 a ve Slovenské národní radě (SNR) 150.

Při tvorbě volebního zákona se jeho autoři vrátili k tradicím první republiky - volby se konaly na základě poměrného systému, který by měl zaručit podíl širšího spektra stran na konečném složení parlamentu. Volební období parlamentu bylo výjimečně stanoveno jen na dva roky a do FS a ČNR se dostaly pouze strany, které získaly alespoň pět procent hlasů; v případě SNR bylo toto kvórum tříprocentní.

Nabídka politických stran byla na jaře 1990 široká, po uvolnění svobody projevu vzniklo kolem 70 politických subjektů, většina z nich však neměla klasickou stranickou strukturu ani pevný ideový rámec. Integrujícím hnutím na české politické scéně bylo Občanské fórum (OF), které vzniklo v listopadu 1989. Od svého počátku sdružovalo rozporné až protikladné politické proudy: byli v něm zastoupeni přívrženci konservatismu, liberálové a lidé se socialistickou orientací. O charakteru hnutí vypovídalo i jedno z jeho předvolebních hesel „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny". Na Slovensku plnilo podobnou úlohu občanské sdružení Veřejnost proti násilí.

Do FS nakonec kandidovalo 22 politických subjektů, do ČNR 13. Volby byly spíše plebiscitem o přechodu k demokracii než soubojem politických programů. V českých zemích jednoznačně dominovalo OF, které získalo důvěru zhruba poloviny voličů a jeho představitelé obsadili více než polovinu křesel ve federální i české vládě. Na Slovensku s menší převahou zvítězila VPN, když získala více než 30 procent hlasů.

Překvapivě dobře dopadly volby i pro komunistickou stranu, která získala průměrně 13 procent hlasů, a stala se tak po OF druhou nejsilnější stranou v českém parlamentu. Pětiprocentní hranici překonaly v ČR ještě Křesťanskodemokratická unie (KDU) a Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS).

Z voleb vzešla federální vláda Mariána Čalfy, ve které mělo většinu ministrů Občanské fórum, slovenskou stranu zastupovali představitelé VPN a Křesťanskodemokratické hnutí. Českou vládu po volbách sestavil Petr Pithart, většinu ministrů delegovalo OF, zastoupení měly i KDU a HSD-SMS.

První polistopadové volby měly i svůj velký skandál. Jeho hlavním aktérem byl předseda lidové strany Josef Bartončík, o němž napsal rakouský časopis Profil, že byl placeným agentem StB. Bartončík to popřel, dva dny před volbami však vystoupil tehdejší náměstek ministra vnitra Jan Ruml a oznámil, že má informace, které Bartončíkovi z morálního hlediska znemožňují vykonávat poslanecký mandát. Do celé kauzy poté vstoupil i prezident Václav Havel, jemuž podle jeho slov Bartončík dal slib, že z kandidátky sám odstoupí. To se nestalo, a proto byly zveřejněny důkazy, že StB vedla Bartončíka jako svého tajného spolupracovníka. Skandál kolem Bartončíka vnímala negativně především lidová strana, která se cítila poškozena ve volbách, v nichž kandidovala v rámci Křesťanskodemokratické unie.

Zdroj: ČTK
Foto: Jan Homolka

Kam dál?

Stotisící návštěvník zábavního vědeckého parku VIDA!

pátek, 5. června 2015, 09:39

Včera vstoupil do budovy zábavního vědeckého parku VIDA! stotisící návštěvník. Stala se jím Eva Padrtová, která do...

V Brně po srážce s náklaďákem vykolejila tramvaj, bez zranění

pátek, 5. června 2015, 09:27

V Brně dnes ráno vykolejila v Purkyňově ulici tramvaj po srážce s nákladním autem, řekla mluvčí Dopravního podniku...

V Brně protestovali aktivisté proti týrání zvířat v cirkusech

pátek, 5. června 2015, 09:21

Přibližně 30 aktivistů včera v Brně-Bohunicích protestovalo proti utrpení zvířat v cirkusech. Akce se konala před...

Kraj podpoří obnovu školy v Nepálu postiženou zemětřesením

čtvrtek, 4. června 2015, 16:18

Částkou 150 tisíc korun pomůže Jihomoravský kraj při obnově školy v Khandádéví v nepálské vesnici Nágré Gagarčé.

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Klíště smrtelně nebezpečné pro psy....

  • Od května se na rok uzavře Údolní ulice....

  • Řidiči pozor! Zítra si policisté došlápnou...

  • VIDEO: Zfetovaný řidič v Brně ujížděl...

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pražští radní podpořili zbourání poškozeného Libeňského mostu

Pražští radní podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Zbourání musí ještě potvrdit pražští zastupitelé. S návrhem na demolici souhlasilo sedm z 11 radních z řad ANO a ČSSD, bourání nepodpořili zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN).

Těžba uhlí v OKD bude klesat, zaznělo při návštěvě vlády

Společnost OKD nyní na Karvinsku těží okolo šesti milionů tun uhlí ročně, postupně tento objem klesne na čtyři, pak na dva miliony tun. Utlumování dolů se bude platit z rezerv, které nyní firma vytváří. Částka potřebná na útlum se odhaduje na 4,9 miliardy korun podle cen platných na začátku roku 2017. Loňský, zatím neauditovaný zisk firmy převyšuje tři miliardy korun. Řekl to dnes předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča na začátku návštěvy premiéra Andreje Babiše (ANO) a členů vlády v demisi v sídle společnosti v Karviné.

Karlovarský festival uctí památku Formana a ocení Hanzlíka

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary uctí památku nedávno zesnulého režiséra Miloše Formana a jako zahajovací film uvede jeho snímek Lásky jedné plavovlásky. Novinářům to řekl prezident festivalu Jiří Bartoška. Cenu prezidenta festivalu za umělecký přínos české kinematografii dostane herec Jaromír Hanzlík. Festival při této příležitosti uvede snímek Bloudění z roku 1965 Antonína Máši a Jana Čuříka. Podle Bartošky rozpočet festivalu bude asi 140 milionů Kč. Letošní 53. ročník tradiční přehlídky se koná od 29. června do 7. července.