Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vědci z Brna testovali v Antarktidě ponožky, čepice i pohorky

 
středa, 19. června 2019, 17:00

Šest výrobků, které vydržely extrémní podmínky polárních krajů, ocenila dnes Masarykova univerzita ochrannou známkou Testováno v Antarktidě. Jsou mezi nimi čepice, ponožky nebo pohorky, řekli dnes novinářům zástupci Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity.

Vědci z Masarykovy univerzity výrobky používali především na České vědecké stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse a na zatím nepojmenované stanici na Nelsonově ostrově. Denně je vystavovali sněhu, ledu, větru i dešti.

"Na Antarktidě je možné otestovat cokoliv, co můžeme použít v českých horách," řekl vedoucí expedice Pavel Kapler. Z původních 11 výrobků vydrželo podmínky na Antarktidě šest. Byla to hydroizolační fólie firmy Fatra, kterou vědci umístili na jednu z budov Mendelovy vědecké stanice, dále dva druhy ponožek VoXX od výrobce Fuski Boma, pletená čepice firmy Kama, pohorky výrobce Prabos plus a nano impregnace textilu a kůže od firmy Impre CZ.

Při výzkumu testují oblečení

Vědci testovali výrobky v polárních podmínkách už druhým rokem, při příští expedici ale sníží jejich počet. "Vědci jsou na Antarktidě hlavně kvůli výzkumům, proto jsme snížili počet testovaných výrobků maximálně na osm," řekla manažerka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Jana Daňková.

Masarykova univerzita provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse od roku 2007. V minulém roce si univerzita pronajala od Českého antarktického nadačního fondu ještě stanici na Nelsonově ostrově.

"Výprava na Nelsonův ostrov, které jsem se osobně zúčastnil, měla za úkol vyčistit lokalitu od odpadu a přitom jsme měli možnost otestovat některé výrobky," řekl Kapler.

 

Napsal(a) ČTK | Foto MUNI
 


 

Kam dál?

Farmářské trhy Slow Food nabídnou lokální potraviny

středa, 19. června 2019, 15:40

Čerstvé ovoce i zeleninu budou moci lidé ochutnat na Zelném trhu. Tady v termínu 20. – 22. června proběhne první z...

FOTO/VIDEO: Ve Slavkově otevřeli první zelenou průmyslovou halu na...

středa, 19. června 2019, 11:50

Ve Slavkově u Brna otevřeli první průmyslovou halu na světě, která má střechu i fasádu osázenou zelení. Díky tomu se...

Vzrostlý platan z brněnských Lužánek soutěží o titul Strom roku

středa, 19. června 2019, 10:55

Také letos má dvanáctka finalistů ankety Strom roku brněnského zástupce. O titul se uchází majestátní platan z...

Brno dá 50 bytů lidem v nouzi, vyčlenění dalších ještě projedná

úterý, 18. června 2019, 20:00

Brno vyčlení 50 bytů pro lidi v bytové nouzi. Z jedné ze dvou výzev ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na to...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pěkná filmová role je malý zázrak, říká před sedmdesátkou Polívka

Herec Boleslav Polívka má pořád nápadů dost a je připraven natočit ještě několik televizních manéží. Polívka, který 31. července oslaví 70. narozeniny, na otázky odpověděl, že krásná filmová role je malý zázrak, vlastní divadlo dává herci nezávislost a mezi Brnem a Prahou by měl být "vyrovnaný a usměvavý vztah".

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.