Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

FOTO: Bitva u Slavkova se letos obešla bez Napoleona. Na poslední chvíli onemocněl

 
neděle, 2. prosince 2018, 20:16

Připomínka 213. výročí slavkovské bitvy se letos musela na poslední chvíli obejít bez nejslavnější postavy, tedy bez francouzského vojevůdce a císaře Napoleona. Jeho dlouholetý představitel Mark Schneider totiž onemocněl. Smůlu tak měli lidé, kteří se s ním rádi fotí. Ukázka bitvy, z níž pořadatelé vyberou vždy některou část, se však uskutečnila bez problémů a přišlo více lidí než loni.

„Podle odhadů naší bezpečnostní služby a policie jich bylo 11.000, což je o 1000 více než loni," řekl jeden z organizátorů Miroslav Jandora. Bojiště u Tvarožné letos oživil sníh, který padal ráno a dopoledne. Střet tak dostal zimní punc. „Jsem rád, že se akce povedla a nikomu se nic nestalo," řekl Jandora.

Letos pořadatelé vybrali úvodní fázi bitvy, kterou svedl předvoj rakouského generála Kienmayera a posléze první kolony ruského generála Dochturova s francouzským třetím plukem řadové pěchoty v Telnici, kam přibyla Heudeletova brigáda od sboru maršála Davouta. V ní byli Francouzi donuceni k ústupu, i když nakonec se stali vítězi. „Letos se zúčastnilo přes 1100 vojáků z 13 zemí, 60 koní a 60 děl bylo na bojišti," řekl Jandora.

Vzpomínce přihlížel také francouzský velvyslanec a členové napoleonské nadace, která shromažďuje historiky a potomky účastníků bitvy.

Od pátku do neděle se ve Slavkově a okolí koná 30 akcí, které mají být vzpomínkou, nikoliv oslavou bojů z roku 1805. V bitvě, v níž se střetla vojska Napoleona, ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I., padlo podle různých odborných odhadů 20.000 až 35.000 vojáků.

Napoleonské války trvaly až do roku 1815, kdy francouzský císař definitivně padl u Waterloo. Jeho armáda i vojska protivníků během více než 15 let zpustošily velkou část Evropy.

Napsal(a) ČTK | Foto Slavkov u Brna/Facebook
 


 

Kam dál?

Zbrojovka propustila čtyři hráče. Z klubu musí odejít i kapitán Dušan...

neděle, 2. prosince 2018, 15:19

Vedení brněnské Zbrojovky sáhlo kvůli špatným výsledkům z podzimu k zásadnímu kroku. Brněnský klub propustil hned čtyři...

Během večera se začne tvořit extrémní ledovka, lidé by ani neměli...

neděle, 2. prosince 2018, 14:15

Meteorologové zvýšili stupeň nebezpečí výstrahy před ledovkou ve východní části země na extrémní. Varování platí od...

Lyžaři na jihu Moravy si už mohou přijet zalyžovat do Němčiček

neděle, 2. prosince 2018, 09:00

Nadšenci do lyžování si tuto sezonu mohou poprvé zalyžovat i v Jihomoravském kraji. O víkendu se pro ně otevřela...

Brno chce bojovat se suchem. Dá 20 milionů na zelené střechy a...

sobota, 1. prosince 2018, 13:00

Brno chce kvůli suchu zřídit pro obyvatele dotační program na pořízení nádrží pro zachytávání dešťové vody a na...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.