Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Brňan se rozhodl splnit si sen. Skončil v práci, prodal dům a postavil palírnu prvotřídního ginu

 
čtvrtek, 4. října 2018, 19:40

Padesátiletý Robert Urbánek stál před největším rozhodnutím v životě: dělat práci, která pro něj ztrácela smysl, nebo vsadit vše na jednu kartu a rozjet odvážný plán, na jehož konci spatří světlo světa na tuzemské poměry nevídaně poctivý, řemeslně vyráběný gin.

Vybral si tu odvážnější. A o to těžší. Když jsem skončil s prací, věděl jsem, že chci vlastní projekt, vlastní způsob seberealizace,” začíná Robert. Jeho dosavadní kariéra z prostředí ligového volejbalu mu však moc rozmanitosti v možnostech, jak se uživit, nedávala.

Imponace ginem rozhodla

Začal proto přemýšlet o úplně nových cestách, a jednou z nich byl právě gin. „Gin mi vždycky imponoval. Jeho chuť, vůně, tajemnost složení,” prozrazuje Robert. Na internetu tak započal bádání po tajích výroby ginu. Bádání, které se nakonec protáhlo na celé měsíce.

"To London With Love"

„Dočetl jsem se, jak obrovský boom gin zažívá v Anglii. Následně jsem narazil na možnosti návštěv různých destilérek, workshopů a školení. Tak jsem se sbalil a vyrazil do Anglie,” popisuje Robert.

Z cesty do svaté země ginu se vrátil nadšený. „Začal jsem objíždět místní výrobce, různé veletrhy. Ponořil jsem se do studia: bylinek a botaniky obecně, lihovarnictví, legislativních možností... A pak jsem prodal barák a koupil tohle,” usměje se Robert a rozhodí rukama okolo sebe.

Nacházíme se v místnosti o velikosti většího obývacího pokoje. Příjemně prosvětlenému, i když lehce chladnému prostoru vévodí nádherná měděná destilační kolona. „Ruční práce, sestavěná na míru. Byl to trochu boj, ale vyplatil se,” ukazuje Robert na jednu z destilačních věží, která nese umě vyrytý štítek s logem Little Urban Distillery.

Police na jedné straně místnosti obsadily stylové lahve. Tvar mají netradiční, v ruce drží dobře. K tomu povedená etiketa s “urban” městskými vzory a hrdlo zalité voskem. Lahev na pohled baví.

Na straně druhé několik řad tmavých sklenic jako vystřižených z prvorepublikového koloniálu. Každá nese název jiné byliny. „Na můj gin jich přijde dohromady třináct. Vyjmenovávat je ale všechny samozřejmě nebudu,” směje se Robert.

Kouzlo výroby ginu nám ale prozradil. Základ je jednoduchý: voda, velejemný líh, plody jalovce - tzv. jalovčinky, a pak oblíbená surovina milovníků vietnamské kuchyně - koriandr. Vše navíc už je jen vlastní invence.

Jackpot v testování

„Měl jsem vlastně ohromné štěstí. Opravdu jsem se bál, že kombinováním všech bylin a příměsí, které se mi zdály vhodné, strávím měsíce. Nestalo se. Tu pravou chuť jsem našel snad už na čtvrtý pokus,“ usmívá se Robert.

Přitom kombinací poměru a složení bylin jsou miliony. „Šel jsem tomu štěstí naproti opravdu poctivou přípravou. Měsíce studia se vyplatily,” dodává Robert.

Vyplatily se natolik, že se Robert rozhodl nezůstat jen u klasického London Dry Ginu, a dále experimentoval. „Vedle klasického London Dry dělám i Sloe gin, tedy trnkový gin, a Winter edition, trochu sladší paráda z černých jeřabin,” vyjmenuje Robert. Poté poklepe na malé dubové soudky, ve kterých se právě “koupe” první várka stařeného ginu. Gin od Little Urban destilérky tak jde naproti ročním obdobím i vkusu svých budoucích zákazníků.

 

U odborníků boduje

Konec řečí, jde se ochutnávat. Aroma brněnského Little Urban ginu je přirozené, po jalovci voní příjemně, ne však přehnaně. Chuť je alkoholově silná a velmi jemná zároveň. „Chutnal zatím každému, komu jsem nalil. Pozval jsem si už pár barmanů a odborníků na gastro, všichni si ho velmi chválili,” chlubí se oprávněně Robert.

To nejdůležitější vyšlo na jedničku: gin je skvělý. Robert Urbánek vsadil vše na jednu kartu, na odvážný plán, svou malou osobní rebelii. Díky tomu se může Brno pochlubit první rukodělnou destilérkou poctivého ginu v Česku. A stydět se za ni rozhodně nemusí.

Vizitka autora

 

Martin Šeda

Šéfredaktor Brněnské Drbny (kontakt: sefredaktor@brnenskadrbna.cz)

Něžný barbar & Hospodský pábitel

 
 


 

Kam dál?

FOLKLORNÍ DRBNA: Nejpopulárnější cimbálová muzika? Přeci KMČ!

čtvrtek, 4. října 2018, 18:09

Připravila jsem si pro vás nový seriál plný medailonů moravských cimbálových muzik. A nemůžeme začít ničím jiným než...

Legendární Brněnka a hladové okno na České končí

čtvrtek, 4. října 2018, 17:16

Zamčené dveře, zabedněná okna a udivené výrazy nepříjemně překvapených Brňanů. Nonstop Brněnka se stále veselou...

Jihomoravské obce v průměru hospodaří hůře než obce ze zbytku...

čtvrtek, 4. října 2018, 11:07

Obce v Jihomoravském kraji hospodařily v loňském roce hůře než obce ve většině ostatních krajů, přestože jejich příjmy...

PŘEDVOLEBNÍ KORIDA: Co považují kandidáti za největší problémy Brna a...

středa, 3. října 2018, 12:21

Již o nadcházejícím víkendu se rozhodne o dalším směřování Brna na následující roky. Brňané si budou volit své...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

ANALÝZA: Nejliberálnější europoslance měli Svobodní a ODS

Nejliberálnějšími europoslanci, kteří podporovali decentralizaci nebo volný trh, byli v končícím volebním období podle analýzy Liberálního institutu zástupci Svobodných a ODS. Naopak nejméně liberálními byla čtveřice sociálních demokratů. Výsledky analýzy Liberální institut dnes představil s cílem přispět ke kvalifikovanějšímu rozhodování českých voličů ve volbách do Evropského parlamentu.

Bývalému radnímu uložil soud za korupci podmínku

Vrchní soud v Praze dnes zrušil pětiletý trest pro bývalého radního Libereckého kraje za ČSSD Zdeňka Bursu za korupci. Místo něj mu uložil tříletou podmínku se čtyřletým odkladem. Nov to dnes sdělila mluvčí soudu Simona Heranová. Bursa také podle verdiktu musí zaplatit 500 tisíc korun jako peněžitý trest, jinak stráví ve vězení 2,5 roku. Dnešní rozsudek je pravomocný.

Míra Čemus, pětadvacet let je podkovářem. Měl nakročeno i na žokeje, ale neměnil by

Jaromír Čemus, nebo prostě jednoduše Míra, už pětadvacet let dělá podkováře. Pohádkové povolání ale není zas taková prča, jak to vypadá. Stejně by ale Míra ani po letech neměnil. Práce se zvířaty, svobodné zaměstnání... A koneckonců vlastně ani nic jiného pořádně neumí.