Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Slovenský meziválečný architekt Friedrich Weinwurm, který změnil tvář Bratislavy, má první výstavu v Česku

 
pátek, 30. srpna 2019, 10:00

Friedrich Weinwurm byl nejvýznamnějším představitelem architektonické avantgardy na Slovensku. Díky jeho stavbám získala Bratislava během první republiky moderní tvář. Nepříliš známého židovského architekta představí vůbec poprvé české veřejnosti výstava Muzea města Brna připravená ve spolupráci se Slovenskou národní galerií. Výstava „Architekt Friedrich Weinwurm: Nová cesta“ je na Špilberku k vidění od středy 28. srpna, potrvá do 3. listopadu.

Monografická výstava představí dílo Friedricha Weinwurma. Díky názorné plánové dokumentaci návštěvníci poznají Weinwurmovu představu o architektuře Nové věcnosti, práci jeho architektonického ateliéru i způsob projektování. Dobové, ale i aktuální fotografie staveb v kontrastu představují původní a současný stav jeho objektů.

Součástí výstavy jsou i modely a zvuková nahrávka Weinwurmových textů, které objasňují jeho úvahy o architektuře. „Weinwurmova pozornost se soustředila na dvě oblasti. V té první šlo o architektonickou formu, prostorové a funkční vztahy i konstrukční a technická řešení. Druhá souvisela se společenskou úlohou architektury – řešení bytové otázky nebo postavení rodiny či ženy v moderní společnosti,“ vysvětlila autorka výstavy Henrieta Moravčíková.

Výstava poutavým způsobem zprostředkuje Weinwurmovo komplexní přemýšlení o architektuře

Friedrich Weinwurm se narodil 30. srpna 1885 v židovské rodině v Borském Mikuláši, studoval na technických univerzitách v Drážďanech a v Berlíně. V roce 1915 přišel do Bratislavy, kde právě dozníval eklektický historismus a pozdní secese. Po vzniku Československa se stal partnerem pro řadu českých architektů. Spolu s Ignácem Vécseiem realizoval jen v Bratislavě desítky ikonických staveb, jako například bratislavské správní budovy, obytnou budovu Život na Grossově ulici, dům Shön na Obchodní ulici nebo bratislavský obytný soubor Nová doba. Za zmínku stojí také dvě vily stojící v Bratislavě na Novosvetské a Podtatranského – Vila Pfeffer a Vila L.

Architekta zajímala především racionalizace a funkčnost konstrukce stavby, nebyl ovlivněn dekoratismem, který byl v jeho době na Slovensku poměrně oblíbený. To se odráželo například v jeho řešení půdorysů staveb nebo v jednoduchých hladkých fasádách se soustavou oken. Nikdy však nerezignoval na výtvarnou stránku. „Výstava vizuálně poutavým způsobem představí návštěvníkům ideové a výrazové koncepty Weinwurmova díla. Přiblíží tvůrce, který byl doposud známý a oceňovaný téměř výhradně v odborných kruzích, a stavitelské umění, které v čase jeho vzniku a uplatnění patřilo na Slovensku mezi hlavní nositele a reprezentanty soudobých světových moderních trendů,“ popsal kurátor Jindřich Chatrný z Muzea města Brna.

Winwurm jako architektonický revolucionář změnil tvář moderní Bratislavy

Weinwurmovy nejvýraznější stavby přiblíží revolučnost jeho díla. Modernistická tvorba bez ozdob znamenala v provinční a konzervativní Bratislavě skok, který na Slovensku otevřel cestu k moderní architektuře. Řada architektových staveb je dnes památkami díky jejich kvalitám a nadčasovému vzhledu. Na výstavě bude prezentováno i autentické patentované překlápěcí ocelové okno, vytvořené ve spolupráci architekta s bratislavským zámečnictvím Armina Krause.

Významně přispěl k modernímu rázu a probouzejícímu se velkoměstskému charakteru nové slovenské metropole. Mimo výraznou kariéru architekta byl také aktivistou silně propagujícím ideály moderní doby, bojoval za sociální nespravedlnost. Udržoval aktivní kontakty s představiteli levice a komunistické strany. Kromě Bratislavy působil i v Žilině a v dalších lokalitách na Slovensku, jednou i v Brně. „Zde jeho dílo ale zůstalo nedokončené, protože byl kvůli svému původu pronásledován režimem Slovenského štátu. Roku 1942, zřejmě při pokusu o útěk přes státní hranice, beze stopy zmizel,“ přiblížil okolnosti architektovy smrti mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek.

Napsal Sára Davidová | Foto Muzeum města Brna, M. Budiková
 


 

Kam dál?

Jihomoravské dožínky se po dvou letech opět vrátí do Brna. Nabídnou...

středa, 28. srpna 2019, 19:00

Letošní 16. ročník Jihomoravských dožínek se po dvou letech vrací do Brna, tentokrát na Mendlovo náměstí a do areálu...

Potvrzeno! Kultovní trutnovský festival se přesune do Brna

středa, 28. srpna 2019, 16:39

Je to oficiální. Město dalo zelenou přesunu kultovního festivalu TrutnOff do Brna. "Českého woodstocku" by se Brňané...

Špilberk se od úterý opět rozezní operou. Národní divadlo zahájí...

pondělí, 26. srpna 2019, 09:36

Opera brněnského Národního divadla se na přelomu srpna a září přestěhuje na hrad Špilberk, kde pod širým nebem uvede...

TIPY NA TÝDEN: Dopravní párty na Lidické, otevřená Jaselská, Otevřená...

neděle, 25. srpna 2019, 19:44

Ani jsme se nenadáli a prázdniny končí. Doufám, že vám letní chvíle zpříjemnily i tipy na kulturní akce, protože letos...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude třeba očipovat. Zpřísnění dnes Sněmovna schválila v novele veterinárního zákona, kterou nyní projedná Senát. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou za nevhodných podmínek chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.

Veterináři mají Tomana o kontrolách jatek informovat do týdne

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) čeká do týdne sdělení ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda o výsledcích kontrol a přijatých opatřeních kvůli videu, kde je vidět kopání do zvířat na jatkách ve Všeticích. Novinářům to řekl dnes ve Sněmovně. Chování zachycené na záběrech odsoudil a zopakoval, že stát chystá kontrolu všech jatek v Česku. Na případ jako první upozornila Drbna.

Elektronický náramek zatím hlídal 304 lidí, především muže

Elektronické náramky hlídaly do konce letošního září 304 odsouzených či stíhaných lidí, z toho 261 mužů. Ve většině případů je museli nosit domácí vězni, sloužily rovněž jako nahrazení vazby a několikrát také při podmíněném propuštění z vězení. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Novinářům to dnes řekly ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a šéfka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.