Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Slovenské drama z kriminálního prostředí, v Mikulově se představí oceněný film Febiofestu

 
pátek, 5. dubna 2019, 15:00

Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest zamíří příští týden do Mikulova. Jedno z patnácti českých měst nabídne svému okolí na jižní Moravě výběr z festivalových projekcí. Febiofest v Mikulově zahájí nové slovenské drama Ostrým nožem.

Ozvěny začínají příští úterý 9. dubna a organizátoři je odstartují celovečerním debutem Ostrým nožem slovenského režiséra Theodora Kuhna. „Film přislíbil v Mikulově představit sám režisér Theodor Kuhn,“ sděluje organizátor akce Petr Šesták. Snímek na festivalu zvítězil v soutěžní sekci Nová Evropa. Konkurenci mu tvořila devítka dalších filmů začínajících evropských filmařů. „Cenu beru jako závazek, abych se dál snažil v roli režiséra,“ řekl Kuhn. Jako cenu získal pět tisíc eur (v přepočtu asi 129 tisíc korun).  

Emotivní drama se inspiruje skutečným kriminálním případem, který se odehrál na Slovensku v roce 2005. Z útoku na studenta bratislavské univerzity byla podezřívaná skupina neonacistů, ale chyby a selhání ze stran policie i justičního systému komplikovaly dopadení pachatelů. Nakonec otci zavražděného syna nezbylo nic jiného než vzít spravedlnost do vlastních rukou. Film bude mít oficiální českou premiéru až 25. dubna, zájemci ho mohou ale vidět v rámci festivalu příští úterý 9. dubna v 19.30 hodin v Mikulově.

Febiofest v Mikulově potrvá do čtvrtka 11. dubna a nabídne další čtyři filmy. Cena vstupenky je jednotně devadesát devět korun na každý z filmů. Vstupenky jsou k prodeji online na stránkách Městského kina.

 


 

Kam dál?

Divadelní svět Brno letos oslaví jubilejní 10. ročník. Zlevněné...

pátek, 5. dubna 2019, 14:23

Divácky oblíbený festival Divadelní svět Brno letos v termínu 23.–28. května 2019 vstoupí do svého jubilejního desátého...

Bude to divoká jízda, která otestuje, co všechno divadlo ještě unese,...

čtvrtek, 4. dubna 2019, 19:00

"Boys chcou mnout prut krz šlic top koc mit cajk brus fest lit strop pak jit srat pak spat nic víc bro." Kdo zná KKRD...

Do Brna se sjíždí mladí divadelníci z celého světa. Bláznivým...

pondělí, 1. dubna 2019, 18:45

Během prvního dubnového týdne začnou do Brna přijíždět soubory z divadelních škol z celého světa. V úterý 2. dubna...

RECENZE: Střelená Rebel Wilson baví v nové netflixovské komedii

pondělí, 1. dubna 2019, 18:30

Netflix. Obchodní gigant a momentální šampion na vrcholu streamovacích služeb. Krom licencovaných děl zde najdete i...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.