Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

ŘSD chce oplotit další část českých dálnic. Hasičům a záchranářům tím značně zkomplikuje práci

 
čtvrtek, 11. července 2019, 09:00

Ředitelství silnic a dálnic má v plánu pokračovat ve výstavbě plotů kolem dálniční sítě v republice, čímž navazuje na již postavených 600 kilometrů oplocení. Výrazně tak zamezí srážkám automobilů se zvířaty, zároveň ale zkomplikuje práci záchranářům a hasičům při zásazích u dopravních nehod.

Téměř polovina dálnic je v Česku obehnána plotem, který zvyšuje bezpečnost řidičů i divoké zvěře, která může na neoplocených úsecích vběhnout do vozovky. Z celkové délky 1276 kilometrů je takto ochráněno 621 kilometrů a výstavba plotů má v dalších úsecích pokračovat. „U nových dálnic je oplocení již součástí projektu, stejně je tomu i v případě modernizace dálnice D1. U starších silnic je oplocení doplňováno,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Nové ploty by měly být oproti těm starším odolnější a silnější, navíc zapuštěné do země, aby zcela znemožnily průniku lesní zvěře.

Během jednoho roku je přibližně 12 tisíc nehod způsobeno vběhnutím divoké zvěře na vozovku

Srážky s divokou zvěří jsou příčinou dopravních nehod ve dvanácti tisících případech za rok. Rychlost, kterou vozidla na dálnici dosahují, je často velmi vysoká a při střetu se zvířetem, které může v průměru vážit až čtyřicet kilogramů, dochází i k nehodám s následkem smrti. „Na oplocených úsecích dálnic je odklizených uhynulých zvířat až o 90 procent méně,“ uvedl Studecký.

Pletivová hrazení ale znamenají komplikace při úkonech zdravotnických služeb a hasičů. Silničáři průchodové branky umisťují podle potřeb údržby například u mostů, nadjezdů, podjezdů, nebo sloupů vysokého napětí. Když ŘSD v loňském roce ploty stavělo, uvádělo, že řidiči nemusí mít strach, že by je pletivo v případě nebezpečí na dálnici uvěznilo. Ředitelství slibovalo únikové rámy, skrze které budou moci lidé odejít do bezpečí. Ty jsou od sebe ale vzdálené často i stovky metrů.

Oplocení nedělá problém pouze vrtulníkům, ale také účastníkům dopravních nehod a hasičům

Ve většině případů se jedná o vzdálenost zhruba 150 metrů, která může být při nehodách rozhodující. „Komplikace mohou nastat třeba v případě, kdy vrtulník záchranné služby přistane mimo dálnici, tudíž za plotem, a posádka má problém dostat se ke zraněným na dálnici,“ vysvětlil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška, který dodává, že v takovém případě si musí hasiči vytvořit průchod, čímž oplocení poničí. To znamená jednak škody na majetku, ale také úbytek času, který by mohli věnovat poraněným. „Hasiči jsou v této chvíli zaměstnáni jinou činností, než by mohlo být v danou chvíli třeba,“ dodal Mikoška.

V souvislosti s oplocením je ale v případě příletu vrtulníku problémů více. Mezi plotem a pozemní komunikací existuje prostor, jehož šířka se pohybuje kolem tří metrů. „Tento prostor ale není dost široký a je často ve svahu. I kdyby se tam vrtulník vešel, minimální výška plotu zasahuje k ocasnímu rotoru, nebo jej přesahuje,“ tvrdí mluvčí záchranářů Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

Prostor není dostatečně široký pro přistání vrtulníku, a navíc je potenciálně nebezpečný i pro řidiče. Ti by bez oplocení mohli utíkat kolmo od dálničního tahu, tedy do pole. Místo toho budou muset běžet někdy i desítky metrů podél oplocení, než najdou průchod. Podle ředitelky divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu Veroniky Valentové klesá pravděpodobnost, kdy dojde k nárazu vozidla s těžkými následky na zdraví, až nad deset metrů. „Až při takové vzdálenosti přestává být překážka pro vozidlo nebezpečná. A současně až v takové vzdálenosti nebudou automobilem ohroženi lidé stojící mimo dálnici,“ uvedla Valentová pro Českou televizi.

Kromě oplocení se musí záchranné služby potýkat i s řadou jiných problémů

Ploty nejsou pro záchranné složky zdaleka jediným problémem, který musí při zásahu řešit.  Ty jsou naopak situací, kterou lze dle mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR zvládnout rychle a efektivně. Závažnější potíže jim způsobuje například neprůjezdnost záchranné uličky. „Protihlukové zábrany a podobná oplocení nejsou tak výrazným problémem, jako například zledovatělý povrch vozovky, špatně přístupný terén, nebo nedodržování záchranné uličky pro zasahující složky IZS,“ uzavřela Nicole Zaoralová.

Napsal Sára Davidová | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

V září začne rekonstrukce vodovodu a kanalizace na ulici Bohunická....

středa, 10. července 2019, 18:20

Rekonstrukce kanalizace v ulici Bohunická začne v září letošního roku a potrvá až do prosince 2020. Odkloněna bude...

V Brně pátým rokem rostl počet cestujících MHD. Dopravní podnik svezl...

neděle, 7. července 2019, 10:53

V brněnské MHD loni pátým rokem po sobě rostl počet cestujících. Meziročně vzrostl o 4,3 milionu na 360,9 milionu lidí....

Před 180 lety byl zahájen provoz na železnici Vídeň-Brno

sobota, 6. července 2019, 09:11

Slavnostním zahájením provozu na železniční trati mezi Vídní a moravským Brnem před 180 lety, 7. července 1839, se...

Brno chce vybudovat dvě nové cyklostezky za 22 milionů. Jedna povede...

čtvrtek, 4. července 2019, 19:00

Dvě nové cyklostezky by měly vyrůst v Brně. První povede podél Vídeňské ulice, druhá propojí městské části Slatina a...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pěkná filmová role je malý zázrak, říká před sedmdesátkou Polívka

Herec Boleslav Polívka má pořád nápadů dost a je připraven natočit ještě několik televizních manéží. Polívka, který 31. července oslaví 70. narozeniny, na otázky odpověděl, že krásná filmová role je malý zázrak, vlastní divadlo dává herci nezávislost a mezi Brnem a Prahou by měl být "vyrovnaný a usměvavý vztah".

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.