Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Drtivá většina dojíždějících chce nádraží v centru Brna, ukázal výzkum

 
neděle, 18. února 2018, 17:13

Téměř 78 procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece - do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné. Vyplývá to z výzkumu, který provedl vlastními silami ve vlacích Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Z výzkumu není zřejmé, do jaké míry byli dotazováni informováni o výhodách a nevýhodách nádraží v té či oné poloze.

Kraj i brněnský střed pro odsun

Jihomoravský kraj v lednu podpořil odsun hlavního nádraží k řece, pro stejnou variantu se tento týden vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed. Brno se vyjádří na konci února. Rozhodnutí kraje a města je pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze nového nádraží rozhodne. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) se řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu blíží k odsunu nádraží do míst dnešního dolního nákladového nádraží. Po jednání s vedením Jihomoravského kraje a brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) také řekl, že doufá, že po rozhodnutí už nebudou nespokojené skupiny modernizaci uzlu blokovat.

ČTĚTE TAKÉ: Většina Brňanů si přeje spíše nádraží v centru

Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD) je spolek, který vznikl v roce 2010 a je členem Evropského svazu cestujících. Jeho snahou je hájit právo cestujících na kvalitní, spolehlivou a bezpečnou veřejnou dopravu, vyjadřuje se k řadě odborných, především železničních témat.

Výzkum přímo ve vlaku

Výzkum SCVD se uskutečnil mezi 9. a 15. únorem osobním dotazováním v 36 vlacích na území kraje, které jely do Brna, nebo z něj. Tazatelé oslovili 644 lidí starších 15 let. „Dotazovali jsme se ve vlacích na všech tratích, které směřují do Brna. Získali jsme dostatečně reprezentativní vzorek," uvedl prezident svazu Miroslav Vyka.

Zastupitelé Jihomoravského kraje při lednovém hlasování obdobný výzkum k dispozici neměli. Rozhodli se na základě studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty. Studie za výhody odsunu
označuje možnost stavět dříve a s použitím evropských peněz de facto na zelené louce bez zásahu do současné dopravy. Rizikem je to, že se nemusí stihnout postavit městská dopravní infrastruktura, která lidi k nádraží doveze. Zároveň se prodlouží většině dojíždějících cesta z nádraží do cíle a nádraží bude obsluhovat méně linek MHD než současné nádraží.

Pět výzkumných otázek

Tazatelé výzkumu SCVD kladli pět otázek - odkud kdo do Brna jezdí, jak často, jakým způsobem pokračují z nádraží, která varianta nového nádraží je pro ně výhodnější a ve kterém okrese mají bydliště. Z dotazování také vyplynulo, že alespoň čtyřikrát týdně jezdí do Brna 51 procent cestujících, dalších 27 procent alespoň jednou týdně.

„Je zarážející, že ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty i politici v Jihomoravském kraji řeší budoucnost železničního uzlu v Brně velmi intenzivně již více než 15 let, a do této chvíle se cestujících nikdo neptal, jaký na to mají názor," řekl člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miloslav Zítka.

Dvě referenda nerozhodla

O poloze nádraží hlasovali obyvatelé Brna také ve dvou referendech v letech 2004 a 2016. Vždy se výrazná většina vyslovila proti odsunu nádraží, avšak účast nedosáhla 35 procent, kdy je výsledek závazný.

V posledních týdnech si dělaly anketu dvě zájmová sdružení. Členové Asociace brněnských architektů a stavitelů se vyslovili téměř všichni pro odsun nádraží stejně jako členové Regionální hospodářské komory Brno. Vzhledem k současným postojům brněnských politiků je pravděpodobné, že i brněnské zastupitelstvo doporučí ministerstvu dopravy odsun nádraží.

Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. 

Foto Vizualizace varianty Petrov | Zdroj ČTK
 


 

Kam dál?

Olympijský festival Brno hledá dobrovolníky

pátek, 16. února 2018, 10:31

Do příští neděle bude na výstavišti fungovat Olympijský festival Brno. Organizátoři stále hledají pomocníky do svých...

Na jižní Moravě napadal sníh, policisté od rána řeší desítky nehod

pátek, 16. února 2018, 10:25

Policie na jihu Moravy dnes v souvislosti se sněžením eviduje zhruba 30 nehod, většina z nich je bez zranění. Jsou...

Místo pokuty nabídka šalinkarty. Dopravní podnik vyhlašuje čtyřikrát...

čtvrtek, 15. února 2018, 15:57

Dopravní podnik města Brna praktikuje už od roku 2012 tzv. podmíněné amnestie. Každoročně se konají čtyři - dvě denní a...

Na Dornychu začínají průzkumné vrty. Uzavírka začne za měsíc

středa, 14. února 2018, 10:28

Na ulici Dornych dnes začínají práce na kontrolních hydrogeologických vrtech, které budou trvat 1–2 týdny podle...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

VIDEO: Miloš Zeman jako Albus Bumbal. Brněnští kouzelníci Orsava a Lovecká vytvořili další geniální video

Příběh Harryho Pottera zná celý svět. Věděli jste však, že mladý Harry zápasil o Kámen mudrců také v Česku? Jeho soupeřem nebyl nikdo jiný než Albus Bumbal, v českém podání s prezidentem Zemanem. Oblíbený brněnský filmař Michal Orsava spojil síly s talentovanou tvůrkyní Michaelou Loveckou a výsledkem je vtipem nadupané dílo, které má potenciál stát se dalším celorepublikovým virálem.

Čeští hokejisté si zahráli proti Tatarstánu, do zápasu nastoupil i prezident

Česká veteránská reprezentace se koncem prvního adventního týdne vypravila do Kazaně, více než milionové metropole Tatarstánu a jednoho z největších měst v evropské části Ruska. Tam odehrála přátelský zápas proti domácímu výběru, který byl sportovní kulisou k rusko – českému ekonomickému fóru.

Ode dneška platí na železnici v ČR nový jízdní řád

V Česku ode dneška platí nový železniční jízdní řád. České dráhy s jeho zavedením přidaly přímé spoje mezi Prahou a Opavou a z jižní Moravy a Ostravy do Berlína a místo některých vlaků EuroCity a InterCity znovu zařadily Pendolino. Změnou je i zrychlení dopravy mezi Prahou a západními Čechami díky otevření Ejpovických tunelů. Konkurenční Leo Express avizoval zrychlení svého spoje mezi Prahou a Košicemi o 17 minut vlivem snížení počtu zastávek, RegioJet přidal vlaky na trati Praha-České Budějovice a nově zastavuje ve Skalici nad Svitavou.