Libor Zábranský se po obhajobě titulu s Kometou stal trenérem roku

„Baví mě práce s mládeží. Když jsem šel na lavičku po Hadamczikovi, tak bylo naším jediným cílem, abychom nehráli play out. S tím, že po sezoně seženu nového trenéra," řekl Zábranský v rozhovoru s ČTK, která anketu vyhlašuje.

K přehodnocení situace ho přiměli samotní hráči. „Při hodnocení tehdejší sezony mi na pivu obránce Jožka Kováčik řekl, že v tom přece nemohu kluky nechat a musím s nimi zůstat. Totéž jsem slyšel od Ondřeje Němce, Martina Zaťoviče i Martina Erata, se kterými jsem v té době jednal o příchodech do Brna. Všichni se ptali, jestli budu také trénovat. Asi na tom něco bylo, proto jsem zůstal," vyprávěl Zábranský.

„Přestáli jsme krize, získali titul a ten jsme nedávno obhájili. Teď je moje situace stejná. Budu pokračovat, dělat koncepty tréninků. Moji špičkoví asistenti všechno přenesou na tým. Na otázku, jak dlouho ještě budu na extraligové střídačce, momentálně odpovědět nedokážu," uvedl Zábranský.

Kometu vytáhl z bahna

V Kometě působí už více než třináct let. Když se stal majoritním akcionářem Komety, klub se zmítal v existenčních potížích a neměl daleko k tomu, aby zmizel z hokejové mapy. „Doufám, že něco podobného už brněnský hokej nezažije. Bylo toho hodně, čím jsme si museli projít. Nemluvím jen o sobě, ale i o několika nejbližších spolupracovnících. Nyní u mě převládá pocit, že to všechno stálo za to. Nejsem však v pozici, že bych měl vzpomínat. Chceme budovat a pokračovat dál. Což znamená naplnit sen a postavit v Brně odpovídající halu," prohlásil Zábranský.

Pod jeho vedením se klub dostal do absolutní české špičky. Za posledních sedm let získala Kometa vedle dvou titulů také dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Oceněním Zábranského trenérských kvalit byla i nabídka převzít českou hokejovou reprezentaci. Po dlouhém zvažování ji odmítl. „Byla to obrovská čest. Pro mě i celý náš tým. Nebylo proto jednoduché říci ne. Ovšem funkci trenéra reprezentace je potřeba dělat naplno, na sto procent. Asi bych to naplno nedělal. Nechtěl jsem také opustit své tři děti, Liborka, Terezku a Kometu. Rodina rozhodla," vysvětlil Zábranský.

Nejsem hotový trenér

Přiznal také, že se nikdy nebude cítit jako hotový kouč. „Objevují se stále nové věci. Některé jsou tak moderní, že je nedokážu vstřebat. Rád se přiučím. Hokej je ale podle mě stále o tom jednom. O hlavě, důvěře a jasných principech v obranném a středním pásmu. Z toho nemůžu uhnout," uvedl Zábranský.

V této souvislosti připustil, že za dobu svého současného působení u extraligového týmu v každé sezoně dvakrát zvedl hlas. „To létaly dveře. Ale jinak hlas nezvedám. Souvisí to s tím, že si zkušení hráči v našem týmu situaci pohlídají sami. Poznají, kdo do týmu nepatří, sami si všechno srovnají. Já mám asi dar, že poznám, kdo není spjat s Kometou. Ten jde pryč," podotkl trenér a majitel Komety.

Trenérský vzor Zábranský nemá. Jako hráč si nejvíce vážil Ivana Hlinky, Luďka Bukače staršího a Václava Sýkory, který jej vedl ve Spartě. „Bukače považuji za obrovskou osobnost, vzdělaného člověka, který uměl jednat s mladými. Nezapomenu na rozhovor v roce 1996 po posledním přípravném zápase reprezentace s Kanadou v Českých Budějovicích. Tehdy přiletěli Stanislav Neckář a Michal Sýkora. Bukač mně řekl: 'Libore, pojedeš příští rok. Jsi nejmladší, já musím rozhodnout'. Ale dodal mi energii, abych dál pracoval. Nebylo to vyhození," vzpomínal Zábranský.

Vzpomínky na NHL

Z jeho krátkého působení v NHL na něj nejvíce zapůsobil v St. Louis Mike Keenan. „Když prošel šatnou, tak z něj vyzařovala osobnost. Všechno ztichlo. Ale srovnávat se s takovými personami ani s nikým jiným nechci," řekl Zábranský