Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

O rostoucím nádoru vaječníku žena vůbec nemusí vědět. Věda jde naštěstí dopředu, říká primář brněnské onkologie Josef Chovanec

 
úterý, 10. července 2018, 18:00

Jen v Česku touto nemocí každoročně onemocní zhruba tisícovka žen, zároveň jich bohužel sedm stovek umírá. Zlidovělý název syndrom malé sukně přitom nenapovídá o pravé podstatě této zákeřné nemoci. Řeč je o rakovině vaječníku. Toto onemocnění nejvíce postihuje ženy po menopauze a jeho největší zrádností je, že žena většinou o bujícím nádoru ani neví. O příčinách, prevenci, léčbě i naději v podobě výzkumu jsme vyzpovídali primáře oddělení gynekologické onkologie Masarykova onkologického ústavu Josefa Chovance.

Nádory vaječníků tvoří zhruba  4% všech nádorů u žen. Jaká je aktuální situace v České republice a jak se případně změnila v poslední dekádě?

Nádory vaječníku jsou velmi různorodou skupinou onemocnění, u dospělých žen jde nejčastěji o karcinomy a blíží se spíše 5 % mezi všemi nádory žen. Poslední známé údaje z České republiky udávají 1023 nových případů na 100 000 žen. Pro srovnání, v roce 2003 to bylo 1260 nových případů. Spíše než jako pokles bych to ale z dlouhodobého pohledu okomentoval jako oscilaci kolem hodnoty incidence 1000.

Co se ale skutečně mění, jsou parametry přežívání a interval do progrese onemocnění. Díky novým terapeutickým možnostem pacientky s tímto onemocněním přežívají déle.

MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., se narodil v roce 1959 v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od 80. let se věnuje porodnictví a gynekologii. Na sklonku tisíciletí rozšířil svoje zaměření na gynekologickou onkologii. V roce 2011 získal z onkogynekologie doktorát. Je autorem řady vědeckých publikací a členem několika českých i zahraničních vědeckých komisí. Primářem oddělení gynekologické onkologie při MOÚ je od roku 2009.

Jaké jsou hlavní příznaky, které by si měla žena hlídat?

Příznaky časných stádií onemocnění bohužel buď zcela chybějí, nebo jsou spíše diskrétní. Jedná se o neurčité bolesti podbřišku, pocit nadýmání, změny ve frekvenci vyprazdňování stolice atp. Pro pokročilá stádia je pak typické zvětšování břicha na vrub samotnému nádoru, ale také v souvislosti s tvorbou tekutiny, která se tvoří v dutině břišní. Obojí vede ke zvětšení obvodu pasu, což žena nejlépe pozná tak, že jí najednou nesedí na oblečení. 

 

Příznak souvisí nejenom s růstem vlastního nádoru, především ale s rostoucím objemem volné tekutiny v dutině břišní, která vzniká v reakci na zhoubné bujení. Tato volná tekutina může narůstat i ve dnech, takže sukně, která byla v pondělí pohodlně nositelná, v pátek nejde zapnout. Obecně se jedná o pozdní příznak související s šířením onemocnění v pánvi a v dutině břišní.

A ano, tento termín popisuje vjem pacientky se zhoubným onemocněním vaječníku, která v různém časovém intervalu zjišťuje, že jí nepadne oblečení, přesněji sukně, kterou ještě nedávno pohodlně nosila. K tomuto zjištění nemusí docházet v řádu měsíců, ale i dnů, čili nelze nad tím jednoznačně mávnout rukou a myslet si, že je to v souvislosti s tloustnutím.

Existují nějaké rizikové faktory, které mohou zvýšit riziko vzniku nádoru vaječníku? 

Základní je dědičnost, cca 10 % nádorů vaječníku je geneticky vázaných. Ostatní označujeme jako náhodné a žádné významné rizikové faktory nejsou známy. Hodně diskutovaným tématem je ale samotný vznik onemocnění, zde přichází do úvahy negativní vliv nepřetržitých ovulací.

V dávné historii, době lovců a sběračů byl cyklus žen dlouhodobě blokovaný vlivem častých těhotenství a dlouhodobých kojení. Až s agrární revolucí a plánováním reprodukce se objevuje menstruační cyklus jako takový. Předpokládá se, že opakované ovulace „zraňují“ povrchový epitel vaječníku a ten je pak náchylný k působení dalších rizikových faktorů. Mezi často uváděné rizikové faktory patří bezdětnost, časný začátek menstruačního cyklu (před 12. rokem), pozdní menopauza (po 50. roce života), obezita, kouření….

Přes pokroky medicíny je většina případů odhalena až v pokročilém stádiu - proč je tomu tak? Měly by se ženy nějak více chránit, nebo zajímat o své zdraví?

U karcinomu vaječníku je sledována nejvyšší mortalita ze všech gynekologických nádorů. Důvodem je především pozdní detekce onemocnění. Časná stádia onemocnění jsou zachycena spíše náhodně, v 75 % případů je onemocnění diagnostikováno až v tzv. III. stádiu ze 4 možných, kdy už je rozšířené po dutině břišní.

V současné době neexistuje univerzálně použitelný ukazatel, který by se vyskytoval pouze v séru pacientek s karcinomem vaječníku a u zdravých pacientek ne. Stejně tak vaginální ultrazvukové vyšetření, zejména u obézních postmenopauzálních pacientek, nemá 100% výtěžnost. I při pravidelných gynekologických ročních prohlídkách může dojít ke vzniku nádoru v tzv. diagnostickém okně, tedy mezi dvěma konsekutivními prohlídkami.

vajecniky.png

Jak se může tedy žena sama lépe chránit?

Vzhledem k tomu, že onemocnění nemá žádné jasné časné příznaky, nezbývá než především důsledně docházet na pravidelné roční gynekologické prohlídky ke specialistovi, který rutinně používá vaginální ultrazvukové vyšetření.

I při neurčitých změnách vnímání pocitů z břišní dutiny a pánve je dobré objednat se na vyšetření i mimo stanovaný interval. Zcela jistě ale doporučujeme vyšetření tehdy, pokud se objeví zvětšení břicha, nepravidelné krvácení, nevolnosti, zvracení, tlak v pánvi a podobně.

Máte v oboru nějakou novinku v oblasti screeningu- můžete rizikovou skupinu žen nějak více hlídat, podobně jako je to u rakoviny děložního čípku?

Rizikovou skupinou jsou v případě karcinomu vaječníku ženy s geneticky vázaným onemocněním. Těch je mezi 10 a 15 % a jedinou možností, jak onemocnění zachytit časněji je dnes zkrácení intervalu mezi preventivními prohlídkami. Obvykle tyto pacientky zveme po 6 měsících.

Nejvýrazněji ale snižují pravděpodobnost výskytu onemocnění preventivní chirurgické výkony, proto u nosiček mutací genů BRCA 1 a BRCA 2 doporučujeme preventivní odstranění vaječníků a vejcovodů. Doporučený věk pro tento výkon je mezi 35. - 40. rokem věku..

Jak spolu vlastně souvisí nádory vaječníků s dědičností?

Dědičně vázané nádory odlišuje od náhodných nádorů především nižší věk v době stanovení diagnózy (obvykle o 10-15 let dříve), bývají dobře citlivé na standardní léčbu a pacientky s dědičnou formou nádoru vaječníku mají lepší celkové přežití i pro pokročilé stádium nemoci.

Kromě vyšší frekvence pravidelných gynekologických prohlídek včetně vaginálního ultrazvukového vyšetření doporučujeme od 35. roku odstranění vaječníků a vejcovodů, čímž se riziko vzniku dědičně vázaného onemocnění redukuje o 97%.

Pravidelné gynekologické prohlídky včetně vaginálního ultrazvuku mají zásadní význam, avšak neuchrání před vznikem onemocnění mezi dvěma kontrolami. Toto onemocnění se může vyvíjet roky na úrovni buněčných změn, jakmile ale dojde ke vzniku nádoru, jeho růst a šíření po dutině břišní může už být u některých agresivních forem otázkou týdnů.

Jinými slovy onemocnění dlouho probíhá skrytě, bezpříznakově a jeho zachytitelné projevy už obvykle souvisejí s jeho rozšířením po dutině břišní, proto má oprávněně špatnou pověst tichého zabijáka.

gyneonko.jpg

Kam by se ženy, které pociťují některé z Vámi popsaných příznaků, měly ideálně obrátit? Máte třeba i nějakou telefonickou linku nebo info-portál?

Vzhledem k tomu, že se jedná o vzácné onemocnění, které má specifické diagnostické a léčebné postupy, preferujeme nejlépe telefonickou konzultaci pacientky nebo jejího ošetřujícího gynekologa s lékařem v konziliární onkogynekologické ambulanci.

Telefonická konzultace vyžaduje především široké klinické zkušenosti s tímto onemocněním, tak aby rozhovor vedl k rozklíčování potíží a minimalizovalo se riziko bagatelizace a následního prodlení ve stanovení diagnózy.

Existuje nějaký posun v léčbě tohoto zákeřného typu zhoubného onemocnění? Biologická léčba, imunoterapie... Přinesly do postupů v léčbě rakoviny vaječníků nějaký pokrok?

Standardní léčebný protokol se opírá o radikální operační výkon a navazující podání chemoterapie. Rozsah operačního výkonu se odvíjí od rozsahu onemocnění a zdravotního stavu pacientky. Důležitá je zkušenost operatéra s prováděním těchto výkonů, proto by měly být koncentrovány na centra komplexní onkologické péče, resp. akreditovaná pracoviště garantující odbornost zaměstnanců.

V případě, že i při maximální snaze není nádorová hmota odstranitelná, je v současné době již standardní podávat tzv. chemobioterapii. Přesně se jedná o preparát Avastin, který obsahuje látku bevacizumab. Ta brání nádoru zakládat si cévy a zprostředkovaně tak znemožňuje jeho růst.

Další novou léčebnou možností je preparát olaparib, který se používá v léčbě pacientek s recidivou dědičného karcinomu vaječníku s mutací v genu BRCA 1,2.

Další možností se do budoucna může stát imunoterapie, která využívá tzv. dendritických buněk. Tento přístup k léčbě onkologických onemocnění probíhá v rámci klinických studií. Čeští vědci vyvinuli přípravek DCVAC/OvCa, jehož princip spočívá v separaci jednoho typu bílých krvinek: dendritických buněk pacientky.

Dendritické buňky se laboratorně „naučí“ rozpoznávat znaky buněk karcinomu vaječníku. Formou podkožních injekcí se tyto naučené bílé krvinky vracejí pacientkám zpět do imunitního systému, kde způsobí řízenou imunitní odpověď proti nádorovým buňkám.

Slibným očekáváním od tohoto postupu je prodloužení intervalu do dalšího vzplanutí nemoci, resp. navození trvalé remise. Popsaná očekávání jsou právě výzkumným záměrem uvedených klinických studií. Podle průběžných výsledků publikovaných na začátku června použití přípravku DCVAC snižuje riziko zhoršení nemoci či úmrtí o téměř 60 %.

Do jakých zařízení může žena v Brně zajít na vyšetření? Hradí léčbu pojišťovna?

Preventivní prohlídky jsou plně v kompetenci gynekologa, v případě, že shledá podezření na abnormální nález, domlouvá konziliární vyšetření v onkogynekologické ambulanci. Preventivní gynekologická prohlídka v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) je součástí balíčku preventivních vyšetření nabízených široké veřejnosti.

Vyžádaná vyšetření v onkogynekologické ambulanci probíhají po objednání buď samotnou pacientkou, nebo na doporučení registrujícího gynekologa.

Výhodou MOÚ v léčbě solidních nádorů je, že sdružuje léčebné a terapeutické složky v jednom zařízení a obvykle se pacient potkává se „svým“ léčebným týmem, který ho jeho nemocí a léčbou provází. Další možnosti komplexní onkologické péče nabízejí specializované ambulance Fakultní nemocnice Brno.

Samotná léčba nádoru vaječníků, pokud se týká člověka pojištěného u smluvní zdravotní pojišťovny (je jich dohromady 7) je plně hrazena onou pojišťovnou. 

Vizitka autora

 

Martin Šeda

Šéfredaktor Brněnské Drbny (kontakt: sefredaktor@brnenskadrbna.cz)

Něžný barbar & Hospodský pábitel

 
Foto Masarykův onkologický ústav
 


 

Kam dál?

Brněnská klinika dá jako první v republice šanci na dítě i mužům...

pondělí, 9. července 2018, 13:24

Mužům s nekvalitními spermiemi svítá naděje, že budou moci zplodit vlastního potomka. Kliniky reprodukční medicíny...

Pozor na mraženou zeleninu z Lidlu. Řetězec stahuje výrobek z...

pátek, 6. července 2018, 14:18

Obchodní řetězec Lidl stahuje z prodeje zeleninovou směs s karotkou značky Freshona. Výrobek totiž může být...

Na opalovací krémy musíte mazaně. Jaký faktor zvolit a jak krém...

středa, 4. července 2018, 12:37

Cílem opalovacích přípravků je poskytnout ochranu před ultrafialovými složkami slunečního záření, které mají negativní...

Na jižní Moravě se pohybují komáři infikovaní smrtelně nebezpečnou...

úterý, 19. června 2018, 09:30

Na jižní Moravě se objevili komáři infikovaní virem smrtelně nebezpečné západonilské horečky. Přišli na to...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Žít Brno chce pozvat do města několik...

  • Zfetovaný muž lezl na hlavním nádraží po...

  • VIDEO: Na Svoboďáku hrál světoznámý...

  • VIDEO: Muž unesl mladou ženu od vchodu domu...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.

Jak správně postupovat při reklamaci zájezdu?

Vrátili jste se z dovolené rozčarovaní ze služeb, které vám poskytla cestovní kancelář? Ubytování bylo horší, vzdálenost od moře neodpovídala informaci v katalogu a slibovaný bazén úplně chyběl? Braňte se a vady zájezdu reklamujte.

Nepřipouštěli si neúspěch, řekl český hasič o záchraně Thajců

Neúspěch akce na záchranu 12 thajských fotbalistů uvězněných v zatopené jeskyni si nikdo nepřipouštěl, řekl dnes novinářům český hasič David Kareš, který byl na místo vyslán z České republiky. Společně s kolegou Petrem Vodičkou měli za úkol posoudit, zda by se pro vyproštění dětí a jejich trenéra dala využít velkokapacitní čerpadla. Nasazení českých hasičů dnes ocenil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a předal jim skleněné plakety.