Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

KOMENTÁŘ: Duševně nemocné si nesmí brát za rukojmí premiéři ani média

 
středa, 14. listopadu 2018, 09:00

Veřejné mínění v České republice ovládla v posledních desítkách hodin názorová bouře o síle orkánu. Rozpoutala ji reportáž investigativních novinářů Seznamu Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka. “Ztracený” syn Andreje Babiše v ní promlouvá o únosu, uklizení jeho osoby na Krym.

Nechutné, odporné, odsouzeníhodné!” zní ze všech koutů Česka.  Skandál hodný demise, míní tisíce lidí a řada médií. Andrej Babiš však v tomto příběhu není jediným, kdo si bere za rukojmí duševně nemocné a manipuluje s nimi, jak se mu zachce. Po jeho bok se zařadila i média, od kterých by to liberálně smýšlející člověk rozhodně nečekal.

Stranou kontextu

Ponechme nyní úplně stranou, jakou diagnózu má stanovenou Andrej Babiš junior. A případně, zdali je schopen či neschopen výpovědi v trestním řízení v kauze Čapího hnízda. Nepřísluší to nám, ale odborníkům, kteří ho (nejspíš na rozdíl od doktorky Protopopové) vyšetřili, vyšetřují a v budoucnu ještě vyšetří.

Ponechme stranou všechny dohady, zdali je, či není bílým koněm, na kterého Andrej Babiš jen přepsal svůj majetek, aby dosáhl na kýženou dotaci. Nepřísluší to nám, ale orgánům činným v trestním řízení.

A hlavně ponechme stranou, že máme možná za premiéra takového křiváka, který nechá svého syna “uklidit”, aby nemohl svědčit v případu dotačního podvodu, do kterého ho sám zatáhl.

Tento komentář se pozastavuje především nad způsobem, jakým pojala liberálně orientovaná média otázku duševní nemoci a z nich plynoucí (ne)svéprávnosti. A mluvíme tu o nováčcích na české mediální scéně stejně jako o matadorech tuzemské publicistiky. Bohužel.

Duševně nemocný nerovná se nesvéprávný

O přešlap se v posledních desítkách hodin postaral například šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. V článku „Babiš nic nevysvětlil“ si ohledně zdravotního stavu Babiše juniora klade otázku: „Kdyby šlo o dlouhodobou nemoc, bylo by to zásadní zjištění. Pokud totiž syn není svéprávný, aby vypovídal před policií, a pokud není svéprávný, aby mluvil s novináři, jak by mohl být svéprávný, aby vlastnil Čapí hnízdo?“

Po přečtení této věty se spíše nabízí otázka: „Kde bere Erik Tabery jistotu, že je Andrej Babiš junior nesvéprávný?” Tabery totiž postavil (bohužel ne až tak) pomyslné rovnítko mezi “duševně nemocný” a “nesvéprávný”

Na podobnou strunu pak ve snaze přijít s “něčím novým” zabrnkali i redaktoři nedávno vzniklého Deníku N Prokop Vodrážka a Eliška Hradilková Brázdová. Ti si nebrali servítky a “podezřelé” spojení duševní nemoci a majetku vypálili rovnou do titulku: Babišův syn, který je podle premiéra nemocný, koupil v Praze vilu za 12,5 milionu”.

Ano, to si dovolil. Kupovat vilu se mu zachtělo. A přitom s diagnózou na krku! Neřád jeden..

Dvakrát mysli, jednou piš

Na co narážíme.. Člověk s diagnózou duševní nemoci samozřejmě může vlastnit nemovitost nebo podepsat smlouvu. A my bychom za to měli být sakra rádi. Je to lichotka nás, společnosti. Výdobytek doby. Projev úrovně civilizované společnosti. Proč by neměl?

Člověk, kterému je diagnostikována duševní nemoc, může žít v celku klidně a spokojeně po většinu svého života. Jsou taková duševní onemocnění, která se neprojevují kontinuálně po celý život, ale pouze v epizodách, jež mohou přicházet v rozmezí klidně několika let.

Měl by tedy člověk pozbýt svéprávnost při prvním panickém ataku či záchvatu úzkosti? Nebo až při pátém, desátém, stém? Kdo rozhodne? Novináři ne, naštěstí.

O Andreji Babišovi juniorovi nevíme zhola nic. Nevíme, čím trpí, jaká je jeho diagnóza, v jakém se nyní nachází rozpoložení.

N e v í m e.

N i c.

(Ani policie, ačkoliv se snaží kostrbatě tvrdit, že ano.)

Příliš ostrý start

Plně chápu napínání všech svalů k tomu, aby se novinář choval jako správný hlídací pes demokracie a ve chvíli, kdy vyčmuchá smradlavou levárnu (jakou možný únos vlastního syna nepochybně je), hladově vystřelí po kořisti jako Holan po srně. Musí přitom však znát své lidské hranice.

Kousat okolo sebe bez starostí o případné následky totiž umí každé hovado. Oběti těchto “morálně oprávněných útoků” tu ale se svými vnitřními pocity a vnějšími předsudky zůstanou i po změně voličských nálad národa. Na rozdíl od politiků.


Text vznikl ve spolupráci se Štěpánem Šůstkem, jedním z autorů projektu Psychobraní, který šíří osvětu o stigmatizaci lidí s diagnózou duševní nemoci.

Vizitka autora

 

Martin Šeda

Šéfredaktor Brněnské Drbny (kontakt: sefredaktor@brnenskadrbna.cz)

Něžný barbar & Hospodský pábitel

 
 


 

Kam dál?

GLOSA: Hologram Amy Winehouse na turné. Já vám nevím…

pátek, 19. října 2018, 09:25

Amy Winehouse vyrazí na světovou šňůru. Ve formě hologramu. Tato zpráva snad všem zpěvaččiným fanouškům zvýšila tep....

GLOSA: NE, 2018. Konec lidskosti v Babišově ANO

úterý, 9. října 2018, 17:13

V centrále ANO musí být právě pořádně horko. V Praze k ucházejícímu volebnímu výsledku nepomohlo ani 8 tisíc gulášů a...

GLOSA: Odpojit internet, nezapojit hlavu

sobota, 29. září 2018, 12:02

Žijeme v době bizárem obklopeni natolik, že už jsme si tak nějak přirozeně zvykli. Například v Brně si sednete na...

KOMENTÁŘ: Lesk a bída Kazmova velkolepého divadla

čtvrtek, 13. září 2018, 19:15

Geniální. Epochální. Neuvěřitelné. A chvályhodné. Takové pocity vyvolal u lidí poslední počin  oblíbeného internetového...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

V Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehod

Leteckých incidentů v Česku přibývá, loni bylo nahlášeno 91 nehod, což je meziročně o 19 více. O život přišlo 11 lidí. Žádná z nehod se netýkala velkých letadel obchodních společností. Vyplývá to ze zprávy o činnosti Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN), se kterou se v pondělí seznámí vláda.

Inspekce: Učitelé cizích jazyků často vystudovali jiný obor

Kvalitu výuky cizích jazyků ve školách snižuje nedostatek kvalifikovaných učitelů. Zhruba čtvrtina vyučujících angličtiny nebo němčiny na druhém stupni základních škol nevystudovala pedagogický obor s tímto zaměřením. Učitelé by se měli také častěji účastnit vzdělávacích kurzů a aktivněji v hodinách děti zapojovat do práce. Znalosti a dovednosti školáků v cizích jazycích jsou ale i přes nedostatky ve výuce na dobré úrovni. Vyplývá to z aktuální zprávy České školní inspekce (ČŠI) o rozvoji jazykové gramotnosti ve školách.

Na přelomu září a října se bude střídat teplo s ochlazením

V příštích čtyřech týdnech se bude střídat nadprůměrné teplo s ochlazením. Třeba příští týden nejvyšší denní teploty nejprve spadnou z 25 stupňů Celsia na 16 stupňů a koncem týdne pak zase vystoupají na 23 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a z krátkodobé předpovědi.