Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Muž, jenž byl odsouzen k smutku. Před 135 lety se narodil spisovatel Rudolf Těsnohlídek

 
úterý, 6. června 2017, 11:11

Před 135 lety se narodil spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Proslavil se hlavně jako autor povídky o Lišce Bystroušce, kterou pak nádherně zhudebnil Leoš Janáček. Novinář, vynikající soudničkář a zakladatel tradice vánočních stromů pro opuštěné děti Rudolf Těsnohlídek však neprožil veselý život. Jeho osud byl plný smutku a smutně ho sám také ukončil.

V mládí čichnul k anarchismu

Už jako student filozofické fakulty v Praze působil v literárním kroužku a po nedokončených studiích pronikl do okruhu Stanislava Kostky Neumanna, vůdčí osobnosti tehdejšího anarchismu. Později se stal novinářem. Působil v Moravském kraji a později v Lidových novinách. Ve svých knihách líčil převážně život prostých lidí a v jeho díle má zvláštní místo utopicko-satirický román Vrba zelená.

Psal verše, pohádky a povídky pro děti. V Lidových novinách se věnoval především tzv. soudničkám, dnes už téměř zaniklému žánru, který v krátké a vtipné formě podával příběhy z běžného života a inspiroval se přitom příběhy ze soudních líčení. Svou fantazii pro tvorbu pohádek a stovky příběhů o mazanosti kriminálních živlů pak dokázal spojit ve svém nejslavnějším díle.

 

                         

 

Zrod slavné mazané lišky

Redakce Lidových novin prý chtěla osvěžit své stránky kresbami výtvarníků. Jedním z nich byl i Stanislav Lolek, který přišel za Těsnohlídkem s tlustým svazemk obrázků o zuřivém myslivci a prohnané lišce. Tehdy Těsnohlídka potkala múza a novinář začal plodit jeden příběh za druhým. Reakce čtenářů byly okamžité. Liška Bystrouška získala značnou oblibu veřejnosti, Lidové noviny tiskly Příhody lišky Bystroušky na pokračování ve formě samostatných fejetonů a v roce 1921 pak vyšly knižně. 

Příběh nezůstal nepovšimnut ani v uměleckých kruzích. Mazaná liška zaujala významného brněnského skladatele Leoše Janáčka ntolik, že na její motivy napsal slavnou operu Příběhy Lišky Bystroušky. Pro Československý rozhlas a gramofonové desky Lišku Bystroušku později namluvil brněnský rodák a herec Národního divadla Karel Höger.

Odložená Liduška spustila řetězec nečekaných událostí

Rudolf Těsnohlídek stojí stojí za tradicí vánočních stromů na náměstích českých a moravských měst. První takový nechal spisovatel postavit v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody, aby pod ním mohl vybírat peníze na opuštěné děti. K tomuto bohulibému činu h ototiž dovedla událost z prosince 1919.

Těsnohlídek se tehdy vydal se svými kamarády malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem tesařem do lesů u Bílovic nad Svitavou uříznout menší stromeček. NA cestě zaslechli slaboučké sténání. K jejich překvapení našli zcela promrzlou sedmnáctiměsíční holčičku. Malou Lidušku její matka odložila v lese a nechala svému osudu. Právě osud opuštěných dětí Těsnohlídka motivoval k iniciativě k založení Dětského domu Dagmar, který funguje dodnes.

Obklopen smrtí

Život tohoto plachého muže byl smutný. Ještě za gymnaziálních studií, v septimě, mu zemřela matka, o rok později se mu před očima utopil spolužák, kterému nebyl s to pomoci. Nejčernější okamžik jeho života měl však teprve přijít.

Norské líbánky končí tragicky

V červenci 1905 se Těsnohlídek vydává se svou mladou manželkou Jindrou Kopeckou řečenou Kaja, do které je po uši zamilovaný, na svatební cestu do Norska. Ta však skončí tragicky. Ukončí ji výstřel z revolveru. Zdali ho Kaja, často (stejně jako její manžel) zužována úzkostmi a depresemi, už se nikdy nezjistilo. Podle Těsnohlídka ho nosila na krku na šňůrce a často si s ním hrála. Jedno je jisté, Kajina smrt Těsnohlídka navždy poznamenala.

Smutný život, smutný konec

Rudolfa Těsnohlídka zároveň po celý život osudově ovlivňoval pocit sociální podřazenosti, který si jako syn čáslavského pohodného (pohodný, neboli ras - člověk, který uklízel mrtvá a zatoulaná zvířata, pozn. red.) odnesl z dětství. Sužován těžkými depresemi si Těsnohlídek v lednu 1928 přímo v brněnské redakci Lidových novin vzal život výstřelem z revolveru. Když se o jeho činu dozvěděla jeho třetí manželka Olga, následovala svého manžela a ještě týž den se otrávila plynem.

Zdroj: ČTK, Wikipedia, SIlvarium, Encyklopedie Brna
 

Vizitka autora

 

Martin Šeda

Šéfredaktor Brněnské Drbny (kontakt: sefredaktor@brnenskadrbna.cz)

Něžný barbar & Hospodský pábitel

 
 


 

Kam dál?

Za Lužánkami stojí nový stadion. V sobotu si na něm zahrají legendy...

středa, 31. května 2017, 19:29

Bývalé hvězdy Barcelony se společně s ikonami českého fotbalu utkají v sobotním Souboji legend na nově postaveném...

Drbňáci, jsem celá v novém!

středa, 24. května 2017, 17:15

Každý den se pro vás snažím připravit co největší množství zpráv. Den po dni, týden po týdnu a krůček po krůčku se...

Brněnská mincovna představí největší raženou minci světa. K vidění...

středa, 10. května 2017, 16:52

Kdo se vyzná v oboru mincovnictví, musel v nedávné době zaznamenat nebývalé úspěchy mladé brněnské společnosti GSP...

Fotografie odvážné brněnské skautky vzdorující neonacistovi obletěla...

středa, 3. května 2017, 17:20

Už na první pohled je ikonická, ta fotografie totiž přímo dýchá atmosférou. Člověk jakoby v pozadí slyšel výkřiky...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kaspersky: Falešná aplikace FaceApp šíří nevyžádanou reklamu

Na internetu se objevila falešná aplikace, která se vydává za populární nástroj pro úpravu fotografií FaceApp. Mobilní zařízení uživatelů infikuje programem pro nevyžádanou reklamu MobiDash. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab. Aplikace FaceApp od ruských vývojářů Wireless Lab se stala v posledních týdnech hitem. Pomocí nástrojů umělé inteligence dokáže vyfotografovanou osobu nechat zestárnout, omládnout, nebo dokonce změnit pohlaví. V souvislosti s ní se ale objevilo i varování před narušením soukromí, protože aplikace posílá fotografie k úpravě na servery mimo zařízení uživatele.

Polský zákazník skoupil jízdenky na celý vlak

Nespokojený zákazník polských drah vynaložil tisíce zlotých a hodiny svého času, aby skoupil jízdenky na celý vlak, a to jen proto, aby je hned následující den zkusil vrátit. To vše udělal kvůli tomu, aby na sociálních sítích předvedl, jak byrokraticky se státní dráhy chovají k cestujícím. A železnice se nechala vyprovokovat, napsal polský list Gazeta Wyborcza.

KOMENTÁŘ: Spasíbo, soudruzi! Za nejlepší digitální osvětu posledních let

Chceš vidět, jak budeš vypadat za 40 let? Na. “Tyjo, celý můj tata. Neskutečný, to musí vidět ostatní!!”