Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nábřeží Svratky zná svou budoucí podobu

 
úterý, 4. dubna 2017, 16:42

Brno už ví, jak by mohlo vypadat svratecké nábřeží. Architektonicko-krajinářskou soutěž, která se zabývala oběma břehy od Riviéry až po Spielberk Office park, vyhrál tým profesora Ivana Rullera.

Plánovaná revitalizace břehů Svratky je spojená s protipovodňovými opatřeními. Minimálně stejně důležitý úkol, který město v soutěži architektům zadalo, však bylo zpřístupnit řeku lidem a vytvořit v centru Brna příjemný prostor, kde by jeho obyvatelé mohli trávit volný čas. Základní myšlenkou vítězného návrhu je umožnit zajímavou pěší procházku po obou březích. Autoři zároveň pamatují i na důstojný pohyb handicapovaných spoluobčanů. Cyklisté a bruslaři budou mít stezku vlastní. Levý břeh bude mít charakter ryze architektonický – městský – s kolonádou a terasami, pravý břeh spíše přírodní.

Vítěznému týmu se podařilo najít řešení, které je velmi atraktivní a využívá všech možností jak dostat lidi co nejblíž k hladině řeky. Tým profesora Rullera si se zadáním dokázal poradit nejlépe. Z nábřeží se už za pár let může stát jeden z nejatraktivnějších prostorů v širším centru Brna,“ řekl náměstek primátora a člen poroty soutěže Martin Ander.

Profesor Ivan Ruller je brněnský rodák a jeden z nejuznávanějších architektů na domácí scéně, který v loňském roce oslavil devadesáté narozeniny. Je autorem například Janáčkova divadla nebo právě haly Rondo, která se řešeného území dotýká. Spolu s ním na vítězném návrhu pro nábřeží Svratky pracovali Václav Čermák, Miroslav Korbička, Miloš Trenz a Petr Valíček.

Soutěže „Nábřeží řeky Svratky“ se zúčastnilo celkem 21 týmů, z nichž deset bylo tuzemských a jedenáct zahraničních. Návrhy dorazily nejen z evropských zemí jako Holandska, Portugalska, Norska nebo Francie, ale také z Japonska a Kolumbie. Dohromady účast představuje 124 architektů, urbanistů, krajinářských architektů a inženýrů a 36 000 hodin práce.

Za organizační tým komentuje soutěž její sekretář Igor Kovačević: Pro nás Nábřeží řeky Svratky představuje velice významnou soutěž – přelomovou možná i pro celou Českou republiku. Jejím jádrem bylo řešení náročné inženýrské stavby a jsem opravdu rád, že v ní soutěžící dokázali představit celou škálu kvalitních názorů. V neposlední řadě mě těší, že zvítězil tým pana Rullera, který nám mladším ukazuje, že pozitivní duch je klíčovým pro dobrou architekturu.

Oceněny byly celkem tři nejlepší návrhy. Druhá cena byla udělena německému ateliéru bauchplan a třetí cenu získal česko-britský tým složený z kanceláří consequence forma, Djao-Rakitine a JV Projekt VH. Porota udělila také dvě odměny návrhům, které přinesly k tématu dílčí podnětné a výjimečné nápady. Autoři všech tří oceněných návrhů budou v nejbližší době vyzváni k dalším jednáním s městem a s jedním z nich bude uzavřena smlouva na další projekční práce.

Soutěž probíhala zcela anonymně a architekti mohli odevzdat své návrhy v češtině nebo v angličtině. V porotě, která návrhy hodnotila, zasedl jako předseda brněnský architekt Aleš Burian z atelieru Burian–Křivinka, dále se práce poroty účastnili náměstek primátora Martin Ander, zastupitel městské části Brno-Střed Filip Chvátal a místostarosta Židenic Petr Kunc.

Nechyběl ani pověřený generální ředitel Povodí Moravy Antonín Tůma a zkušení brněnští architekti Michal Palaščák a krajinářská architektka Klára Stachová. Pozvání do poroty přijali také zahraniční odborníci: rakouská architektka a urbanistka Susan Kraupp, která je spoluautorkou revitalizace břehů vídeňského Donaukanal, a francouzský krajinářský architekt Emmanuel Jalbert z kanceláře In Situ, jež má za sebou četné projekty obnov městských nábřeží.

Foto: MMB, Martin Ander

Tisková zpráva
 


 

Kam dál?

Brněnskými ulicemi od pátku brázdí pojízdná cyklohospoda

pátek, 24. března 2017, 14:41

Šestnáct míst, devět šlapajících, řidič a pípa. Tak vypadá první brněnský pojízdný výčep. Na svou historicky první...

Doba rekordně nízkých hypoték je fuč. Od dubna bude ještě hůř 

pondělí, 13. března 2017, 14:00

Kdo si sjednal hypotéku do poloviny roku 2016, může nyní jásat. Hypoteční úvěry totiž v druhé polovině roku prošly...

Ženy hledají alternativy za hormonální antikoncepci. Lékaři ji stále...

pátek, 10. března 2017, 17:50

Životní styl a honba za pracovními úspěchy. I to je důvodem, že mohou mít dnešní ženy daleko větší problémy s...

Legendární hospoda U Karla zavřela. Hledá nového majitele

úterý, 28. února 2017, 13:17

Správně vychlazené, výborně načepované a skvěle chutnající pivečko. Příjemná domácí atmosféra. Bezkonkurenční porce a...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Zemanův tým odmítl další bezzásahové zóny

Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se dnes na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy. Kritizoval také odklad stavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Schůzky u prezidenta se zúčastnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jeho předchůdce ve funkci Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) a jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

Jak je to s osobními údaji na internetu?

Se svými osobními údaji nakládáme na internetu v podstatě denně. Internetové společnosti běžně využívají osobní údaje k cílenému marketingu. Díky tomu se Google dostal mezi tři nejvíce ceněné značky na světě. Loňská aféra s britskou konzultantskou společností Cambridge Analytica také ukázala, že osobní údaje zadané samotnými uživateli na sociální sítě mohou být zneužity dokonce k ovlivnění voleb. Co všechno se rozumí osobními údaji a jaká práva v souvislosti s nimi mají fyzické osoby?

Zhruba 190 tisíc seniorů v Česku nemá starobní penzi ani 10 tisíc korun

Zhruba 190 tisíc seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10 tisíc korun. Kolem 60 tisíc lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11 963 korun, letos bude o něco vyšší.