Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

FOLKLORNÍ DRBNA: Fašanky, Ostatky aneb Odpusť nám baso

 
pondělí, 25. února 2019, 19:55

Pradávný zvyk označovaný obecně jako Masopust, na jihovýchodní Moravě pak jako Fašank nebo Ostatky je za dveřmi. Smysl i průběh tohoto zvyku je ve všech regionech stejný. Základem je ostatkový průvod s muzikou, obchůzka domů ve vesnici, typické masky a tance, které mají svoji dávnou symboliku. Večer pak zábava a pochovávání basy poté, co „basa prozradí“ všechny známé, i zdánlivě skryté, hříchy a manýry místní komunity.

Masopustní období začíná svátkem Tří králů a vrcholí v úterý před Škaredou středou. Tou také začíná čtyřicetidenní období předvelikonočního půstu. Název Masopust není odvozen od masa a půstu, ale právě naopak. Masopust znamená: maso pustit. Jde o období zabijaček, uzeného, smažených koblih, pálenky a vína.

Pohanské rituály

Se zvykem, který se zachoval z dob předkřesťanských se katolická církev jen těžko smiřovala. Jeho symbolika se nesla v duchu oslav plodnosti, slunovratu a brzkého očekávání životadárného jara. Oslavy jsou to rozverné, bujaré, nespoutané. Původ masopustu, nebo chcete-li fašaňku – z německého fasching (karneval), je třeba hledat hluboko v dobách pohanských. Už antické saturnálie patřily k nejvýznamnějším svátkům, slaveným v období zimního slunovratu k poctě boha Saturna. Stejnou symboliku nesou karnevaly (carne – maso, vale – odejít) oslavující obnovu přírody při příchodu jara, nebo lodě bláznů (carrus navalis) – chátrající plavidla podivínů, bláznů a vyděděnců, které pluly po řekách Evropy. Skupiny podivínů a pomatenců prosící o jídlo a pití v osadách kolem těchto řek mohly být pradávnými předchůdci pozdějších masopustních obchůzek.

Nejstarší zmínky o masopustu u nás jsou už ze třináctého století, zjevně jde ale o zvyk ještě mnohem starší. Ačkoliv neměl nic společného s liturgií, byl církevnímu kalendáři podřízen právě kvůli proměnlivému datu velikonočních svátků. Ve 20. století se ve vazbě na vymezení pracovních dnů masopustní obchůzky přesunuly na nejbližší sobotu nebo neděli před Škaredou středou.

Tady nám nedali, tady nám dajú

Typická fašaňková obchůzka u nás je bujarou vřavou masek s tancem a muzikou. Chodí se od domu k domu, účastníci jsou hoštěni jídlem a pitím a také hospodářem obdarováni. Rej maškar a veškeré obřadní obchůzky byly původně vyhrazeny pro svobodné mládence a mladé ženaté muže, později však byly zapojeni i další.

Medvěd jako symbol plodnosti a síly

Nejznámější masopustní maskou byla maska medvěda. Tomu se přisuzovaly magické vlastnosti, především plodnost, která se přenášela na hospodyni i celé hospodářství. Medvěd si musel zatančit s každou hospodyní i všemi děvčaty. Vodil ho na vodítku medvědář nebo žid. Celý průvod vedl biřic. Ženy se maskovaly za muže (a jejich nejrůznější profese) a muži naopak oblékali masky žen (nevěsty, matky s dítětem). V průvodu nechybělo množství zvířecích masek (kobyla, kozel…). Jednou z typických masek je také smrt.

Na jihovýchodní Moravě se o fašaňku tančí také mužské šavlové tance zvané Podšable. Symbolika těchto tanců se šavlemi vychází z pradávného vyhánění zlých duchů zimy z osady, symbolizují také sílu a plodnost.

Odpusť baso nám, aj všeckým pošústalým!

Období masopustu se uzavírá taneční zábavou, spojenou s „pochováváním basy“. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy za tklivého nářku zúčastněných ukončuje slavnostní vynesení basy ven ze sálu a „pohřbení“. Doba bujarého veselí tak definitivně skončí a nastává čas půstu.

Fašaňkové obchůzky mají dlouholetou tradici ve Strání na Uherskobrodsku nebo na Horňácku, v nejrůznějších podobách je dnes ale najdete prakticky ve všech vesnicích a městečkách celé jižní Moravy.

Fašaňk letos vychází na první březnový víkend, je nejvyšší čas naplánovat kam vyrazíte! Folklorní Drbna doporučuje vzít si volnější kalhoty v pase a vyrazit raději vlakem.

„Ej, už sa fašank krátí, ej, už sa nenavrátí!
Ej, staré baby lajú, ej, že sa nevydajú!“


Rubrika Folklorní Drbna vzniká ve spolupráci s agenturou Taktiq communications.

Napsal(a) Folklorní Drbna | Foto Marek Svoboda, František Gajovský
 


 

Kam dál?

FOLKLORNÍ TIPY NA ÚNOR: Masopusty, krojované plesy, putování po...

středa, 30. ledna 2019, 16:30

Ani zimní měsíce nejsou časem, kdy by folklor na jižní Moravě ulehl ke spánku. Lidé se tak mohou těšit na krásné...

#Moto_na_kari: Jsme vítězové!

sobota, 12. ledna 2019, 16:33

Překvapivé vítězství v soutěži, o které dívky nevěděly a bouřlivý potlesk ve stoje. Vaše Folklorní Drbna přináší...

#Moto_na_kari: Když nočním Dillí znějí Šrouby a matice

středa, 9. ledna 2019, 18:32

O tom, jak rychle se dá zvyknout, když jsou kolem vstřícní a milí lidé, i o tom, jak nás víc, než jeden z divů světa...

#Moto_na_kari: Kyjovské kroje a přátelské úsměvy otevírají lidská...

pondělí, 7. ledna 2019, 09:19

O tom, jak se hraje cimbálovka s elektrickými instrumenty, jak pestrá je Indie, a o panu velvyslanci, který je prostě...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Nabarvené ptáče Václava Marhoula poletí do Los Angeles bojovat o nominaci na Oscara

Česká filmová a televizní akademie, která každoročně stojí za udílením cen Český lev, vybrala Nabarvené ptáče scenáristy, režiséra a producenta Václava Marhoula jako kandidáta na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Akademici vybírali z 10 českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. S větším počtem bodů skončily dále filmy Na střeše a Zlatý podraz. Hlasování probíhalo od 1. do 13. září.

Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100

Cestovat po světe je snem mnoha lidí. Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha si tento sen splnili. Díky projektu Zikmund100 se projeli po stopách slavných cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky a nafotili svět šedesát let poté. Jak vůbec nápad vznikl, a jaké bylo stát po cestě před samotným Miroslavem Zikmundem? I o tom se rozpovídal jeden z aktérů Tomáš Vaňourek.

Ropný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropy

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se všichni obávali. Vynucené snížení produkce ropy o 5,7 milionu barelů denně, což odpovídá asi polovině saúdskoarabské denní těžby, je nebezpečnou situací, ve které se podle agentury Bloomberg ukáže, jak citlivý ropný trh ve skutečnosti je.