Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Komentář: Zlý muž Šťástka

 
pondělí, 28. dubna 2014, 12:25

Až napočtvrté schválili nejtěsnější většinou osmadvaceti z pětapadesáti na dubnovém zasedání brněnští zastupitelé smlouvy, které otevírají cestu k příchodu americké internetové firmy do Brna. Ve vleklé diskuzi nad předloženým bodem programu se proti sobě opět postavily tábory odpůrců a příznivců Amazonu. A to bez ohledu na politické spojenectví vládnoucích sociálních a občanských demokratů, bez ohledu na koalici či opozici.

Vedle opozičních zelených byl hlavním diskutérem a odpůrcem schválení smluv radní za ODS Libor Šťástka. Jeho argumenty se nijak nelišily od vystoupení na předcházejících zasedáních zastupitelů k tomuto bodu – enormní zatížení dopravy v daném území a zhoršení životních podmínek obyvatel dotčených městských částí – Slatiny, Tuřan a Černovic.

Přitom samotní starostové Slatiny a Tuřan, Jiří Ides a Aleš Jakubec, kterých se kauza Amazon, respektive jejich obyvatel, bezprostředně dotýká, v diskuzi vůbec nevystoupili. Jako sociální demokraté drželi stranickou basu s primátorem a šéfem brněnské ČSSD Romanem Onderkou, i když sami kvůli možným negativním dopadům projekt nepodporují. A tak to nechali na Šťástkovi, který je starostou městské části Brno-střed, kterou projekt Amazonu nijak nezasáhne.

A Šťástka roli jakéhosi neoficiálního mluvčího zmíněných městských částí rád přijal a zároveň opakovaně tlumočil i postoj zastupitelského klubu ODS, jejímž je předsedou. Amazon za navrhovaných podmínek NE!

Dubnové zasedání zastupitelstva ukázalo, že podzimní volby se blíží a koalice nekoalice, je třeba se začít vymezovat i vůči současnému sociálnědemokratickému partnerovi. A modrý Šťástka se netají ambicemi oranžového Onderku po osmi letech (nejdéle sloužící primátor od roku 1990) v křesle prvního muže města vystřídat a navázat na léta1993 až 2006, kdy v čele města stáli Horák, Lastovecká, Duchoň a Svoboda.

Vybral si citlivé téma, které se týká nemalého počtu obyvatel Brna, a tím i voličů. A to může zabrat. Téma lokální, ale ne nevýznamné a mediálně celostátně zajímavé. Je třeba hledat na domácí scéně. Dnes o to víc, že se traduje, že ve velkých městech jsou komunální volby odrazem výsledků sněmovních voleb a celostátní politiky. ODS po propadu z minulého roku by tak mohla ostrouhat i v Brně. A to ambiciózní Šťástka nechte připustit. V opozici už občanští demokraté jednou byli. V předcházejícím volebním období, v letech 2006 až 2010, kdy jim voliči spočítali aroganci, sebelibost, autoritářství při rozhodování o věcech veřejných.

A odéeska by tento scénář jistě po osmi letech (i vzhledem k současnému celostátnímu postavení a volebním preferencím) nerada opakovala. Jak k jejímu případnému úspěchu napomůže kauza Amazon, ukážou až podzimní volby, a nejen do brněnského zastupitelstva.

Jedno je už dnes ale jisté. Šťástka coby bezesporu silný hráč na brněnském politické scéně si z jakéhokoli výsledku rozhodně rvát vlasy nebude.

 


 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.