Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

GLOSA: Bezhotovost versus šedá ekonomika. Versus svoboda?

 
neděle, 6. srpna 2017, 11:52

Digitalizace ekonomiky s sebou nese řadu velmi zajímavých jevů, které snižují transakční náklady a činí život společnosti komfortnější, zároveň však představují jistou filozofickou výzvu. Příklad, který chci rozvést, je vám z titulku zřejmý – bezhotovostní placení.

A to zejména v kontextu zápolení státních institucí se stínovou ekonomikou, motivovaným především snahou o fiskální maximalizaci, se ozývají hlasy, že je nezbytné regulatorně omezovat platby v hotovosti. Někteří mí kolegové z řad obhájců svobody volby se proti této regulaci vymezují a staví regulatorní aktivitu státu „bezhotovost versus šedá ekonomika“ o úroveň dál, a sice „bezhotovost versus svoboda“, z čehož jim vyplývá postoj nekompromisních obhájců hotovosti a bojovníků proti všemu bezhotovostnímu.

Já sám jsem velkým obhájcem svobody a hotovost přitom téměř nepoužívám. Nemyslím si proto, že je tento způsob uvažování „buď a nebo“ nevyhnutelný. Vysvětlím ihned proč. Každý, kdo alespoň jednou prošel kolem učebnice ekonomie, velmi dobře ví, že stejně tak jako nefunguje natlačení čehokoliv nechtěného do lidí zákonem, nefunguje ani regulatorní zákaz čehokoliv chtěného a oblíbeného.

Příkladů, kdy si kreativní členové společnosti udělali z regulace trhací kalendář jen proto, že jim zákazy a příkazy bránily v konzumaci oblíbených ekonomických statků, máme plné knihovny. Známý výrok „Zakažte TO, jako jste zakázali drogy, prostituci nebo padělání, a máte po starostech. Problém ‚určitě‘ přestane existovat. Hahaha“ je toho nejlepším výkazem.  

V oblasti bezhotovostního placení ale pozorujeme zcela odlišný jev – bez ohledu na regulatorní aktivity si totiž tento způsob plateb získává oblibu u stále více lidí a napříč všemi generacemi. Je obecně známým faktem, že poptávka určuje nabídku – zde je strana poptávky tvořena nadšenými zákazníky, kteří ji tak přirozeně navyšují, a můžeme pozorovat, že do procesu bezhotovostní platby se zapojují různorodí aktéři z celého světa: jak vizionáři a start-upy, kteří dobrovolně rozvíjí koncept ve svých soukromých firmách, tak i velké korporátní společnosti, které pravidelně investují do vývoje finančních technologií značné částky.

ČTĚTE TAKÉ: PRŮZKUM: Bezhotovostní platby patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky

To by se nikdy nestalo, kdyby bylo bezhotovostní placení založené pouze a jenom na regulační bublině, motivované třeba zrovna bojem proti stínovým transakcím.

Ano, desítky studií o stínové ekonomice jasně deklarují, že v odvětvích s vysokým podílem hotovostních transakcí je podíl šedé zóny rozsáhlejší, ale zároveň dodávají, že v boji s ní bude státní správa vždy tahat za kratší konec. Motivace podvádějících skrývat se je totiž vždycky o dva řády vyšší než motivace státních úředníků odhalovat. Hotovost je jen nástroj – pokud ji někdo zakáže, najde se jiný nástroj.

Slovutný ekonom Gary Becker implementoval prvky ekonomické analýzy nákladů a přínosů do analýzy běžného lidského rozhodování. Jeho imperiální přístup, tedy vyhodnocování pro a proti, můžeme použít i v tomto rozhodování. Na jedná straně máme plusy (placení prostřednictvím bezhotovostních platebních nástrojů je bezpečné, pohodlné, snadné, umožňuje možnost zpětné kontroly, například v případě reklamace, platební nástroje dokáží suplovat další nástroje jako věrnostní karty, kupony MHD, a tak dále), na druhé straně máme minusy (třeba obavu ze zanechání digitální stopy a sledovatelnost transakce, náklady na pořízení a provoz platebních nástrojů). Přestože minusy nejsou marginální, především argumenty Velkého bratra neberu na lehkou váhu (a dodávám, že v době Facebooku, Twitteru a Instagramu jsou od některých odpůrců bezhotovostního placení tyto argumenty spíše k smíchu). Ale jak jsem řekl – jedinci, kterým při zvažování přínosů a nákladů vyjde preference jiného způsobu placení než bezhotovostního, si cestu k vypořádání transakce najdou vždy.

Žádné zákazy nejsou nutné. Proč? Budoucnost informační společnosti je FinTech, online svět nul a jedniček v čipech, mobilech a věcech běžné denní spotřeby. Tento svět je přirozeně bezhotovostní, proto bude naše společnost stále více bezhotovostní. Ne kvůli zákazům, ale kvůli tomu, že lidé budou tento způsob vypořádání ekonomických transakcí preferovat před ostatními.

Napsal(a) Aleš Rod | Foto pixabay.com

Kam dál?

KOMENTÁŘ: Ústava není popelníček

čtvrtek, 11. května 2017, 17:51

Poslední týden na české politické scéně je jako zlý sen. Korunu tomu nasazuje jednání Miloše Zemana. Prezident si...

KOMENTÁŘ: Mrtvý muž vrací úder

pátek, 5. května 2017, 15:07

Lehký chaos. Tak by se daly popsat události uplynulých dní. Z celé situace vystupují výrazně tři aktéři. Andrej Babiš,...

Projekt Yolocaust aneb máte cestovatelskou morálku?

pátek, 27. ledna 2017, 20:28

Selfíčka a pózy u památek prostě k dnešnímu "online cestování" patří. Ale nebylo by fajn se zamyslet kdy je to vhodné?...

GLOSA: Nezakouřenou bundu nechci měnit za svobodu

středa, 14. prosince 2016, 12:40

Poslanecký návrh o zákazu kouření v restauracích a na dalších místech sice ještě neprošel senátem, ale už nyní rezonuje...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Radní chtějí nemovitosti bránící stavbě...

  • Potvrzeno! Na výstavu do Brna putuje...

  • VIDEO: Hokejisté Komety slavili v baru titul...

  • Skupina zlodějů zastavila provoz na celé...

 
 

O čem píše Drbna.cz

Když máte uprchlíky tak rádi, nastěhujte si je domů. Známý hejt si teď Češi můžou sami vyzkoušet

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

KOMENTÁŘ: Kauza Cambridge Analytica zahltila média. Kdo další zachází s našimi údaji?

Pravděpodobně nikdo nepřehlédnul kauzu úniku dat z Facebooku, která se neoprávněně dostala do rukou firmě Cambridge Analytica. Únik dat se týkal 87 milionu uživatelů z nichž 2,7 milionu jsou občané členských zemí EU. Začátkem dubna byl Mark Zuckerberg předvolán před americký senát, nicméně slyšení před tímto výborem nepřineslo žádný zásadní posun. Tomu, jak sociální sítě zachází s našimi údaji, se však opět dostalo zvýšené pozornosti nás všech.

Nemám pocit, že by tady byl ohrožen tisk, říká Andrej Babiš o zprávě týkající se svobody tisku

Opoziční strany souhlasí se zprávou organizace Reportéři bez hranic (RSF), podle které se v Česku zhoršila svoboda tisku. Kritizují hlavně to, že část médií přes svěřenské fondy vlastní premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Piráti také varují před útoky politiků na veřejnoprávní média. SPD naopak tradiční média kritizuje, podle ní pošlapávají svobodu slova. Babiš v reakci na zprávu RSF řekl, že média jsou svobodná, a zkritizoval práci novinářů.