Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

GLOSA: Bezhotovost versus šedá ekonomika. Versus svoboda?

 
neděle, 6. srpna 2017, 11:52

Digitalizace ekonomiky s sebou nese řadu velmi zajímavých jevů, které snižují transakční náklady a činí život společnosti komfortnější, zároveň však představují jistou filozofickou výzvu. Příklad, který chci rozvést, je vám z titulku zřejmý – bezhotovostní placení.

A to zejména v kontextu zápolení státních institucí se stínovou ekonomikou, motivovaným především snahou o fiskální maximalizaci, se ozývají hlasy, že je nezbytné regulatorně omezovat platby v hotovosti. Někteří mí kolegové z řad obhájců svobody volby se proti této regulaci vymezují a staví regulatorní aktivitu státu „bezhotovost versus šedá ekonomika“ o úroveň dál, a sice „bezhotovost versus svoboda“, z čehož jim vyplývá postoj nekompromisních obhájců hotovosti a bojovníků proti všemu bezhotovostnímu.

Já sám jsem velkým obhájcem svobody a hotovost přitom téměř nepoužívám. Nemyslím si proto, že je tento způsob uvažování „buď a nebo“ nevyhnutelný. Vysvětlím ihned proč. Každý, kdo alespoň jednou prošel kolem učebnice ekonomie, velmi dobře ví, že stejně tak jako nefunguje natlačení čehokoliv nechtěného do lidí zákonem, nefunguje ani regulatorní zákaz čehokoliv chtěného a oblíbeného.

Příkladů, kdy si kreativní členové společnosti udělali z regulace trhací kalendář jen proto, že jim zákazy a příkazy bránily v konzumaci oblíbených ekonomických statků, máme plné knihovny. Známý výrok „Zakažte TO, jako jste zakázali drogy, prostituci nebo padělání, a máte po starostech. Problém ‚určitě‘ přestane existovat. Hahaha“ je toho nejlepším výkazem.  

V oblasti bezhotovostního placení ale pozorujeme zcela odlišný jev – bez ohledu na regulatorní aktivity si totiž tento způsob plateb získává oblibu u stále více lidí a napříč všemi generacemi. Je obecně známým faktem, že poptávka určuje nabídku – zde je strana poptávky tvořena nadšenými zákazníky, kteří ji tak přirozeně navyšují, a můžeme pozorovat, že do procesu bezhotovostní platby se zapojují různorodí aktéři z celého světa: jak vizionáři a start-upy, kteří dobrovolně rozvíjí koncept ve svých soukromých firmách, tak i velké korporátní společnosti, které pravidelně investují do vývoje finančních technologií značné částky.

ČTĚTE TAKÉ: PRŮZKUM: Bezhotovostní platby patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky

To by se nikdy nestalo, kdyby bylo bezhotovostní placení založené pouze a jenom na regulační bublině, motivované třeba zrovna bojem proti stínovým transakcím.

Ano, desítky studií o stínové ekonomice jasně deklarují, že v odvětvích s vysokým podílem hotovostních transakcí je podíl šedé zóny rozsáhlejší, ale zároveň dodávají, že v boji s ní bude státní správa vždy tahat za kratší konec. Motivace podvádějících skrývat se je totiž vždycky o dva řády vyšší než motivace státních úředníků odhalovat. Hotovost je jen nástroj – pokud ji někdo zakáže, najde se jiný nástroj.

Slovutný ekonom Gary Becker implementoval prvky ekonomické analýzy nákladů a přínosů do analýzy běžného lidského rozhodování. Jeho imperiální přístup, tedy vyhodnocování pro a proti, můžeme použít i v tomto rozhodování. Na jedná straně máme plusy (placení prostřednictvím bezhotovostních platebních nástrojů je bezpečné, pohodlné, snadné, umožňuje možnost zpětné kontroly, například v případě reklamace, platební nástroje dokáží suplovat další nástroje jako věrnostní karty, kupony MHD, a tak dále), na druhé straně máme minusy (třeba obavu ze zanechání digitální stopy a sledovatelnost transakce, náklady na pořízení a provoz platebních nástrojů). Přestože minusy nejsou marginální, především argumenty Velkého bratra neberu na lehkou váhu (a dodávám, že v době Facebooku, Twitteru a Instagramu jsou od některých odpůrců bezhotovostního placení tyto argumenty spíše k smíchu). Ale jak jsem řekl – jedinci, kterým při zvažování přínosů a nákladů vyjde preference jiného způsobu placení než bezhotovostního, si cestu k vypořádání transakce najdou vždy.

Žádné zákazy nejsou nutné. Proč? Budoucnost informační společnosti je FinTech, online svět nul a jedniček v čipech, mobilech a věcech běžné denní spotřeby. Tento svět je přirozeně bezhotovostní, proto bude naše společnost stále více bezhotovostní. Ne kvůli zákazům, ale kvůli tomu, že lidé budou tento způsob vypořádání ekonomických transakcí preferovat před ostatními.

Napsal(a) Aleš Rod | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

KOMENTÁŘ: Ústava není popelníček

čtvrtek, 11. května 2017, 17:51

Poslední týden na české politické scéně je jako zlý sen. Korunu tomu nasazuje jednání Miloše Zemana. Prezident si...

KOMENTÁŘ: Mrtvý muž vrací úder

pátek, 5. května 2017, 15:07

Lehký chaos. Tak by se daly popsat události uplynulých dní. Z celé situace vystupují výrazně tři aktéři. Andrej Babiš,...

Projekt Yolocaust aneb máte cestovatelskou morálku?

pátek, 27. ledna 2017, 20:28

Selfíčka a pózy u památek prostě k dnešnímu "online cestování" patří. Ale nebylo by fajn se zamyslet kdy je to vhodné?...

GLOSA: Nezakouřenou bundu nechci měnit za svobodu

středa, 14. prosince 2016, 12:40

Poslanecký návrh o zákazu kouření v restauracích a na dalších místech sice ještě neprošel senátem, ale už nyní rezonuje...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Tragédie na oblíbeném koupališti. Muž při...

  • VIDEO: V rybníku na Brněnsku umírají ryby ve...

  • Lidská strava může daňky klidně i zabít,...

  • V autě už nebudou povinné náhradní žárovky a...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci, šokoval svým vyjádřením komunista Filip

„Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci.“ S takovýmto vyjádřením dnes rozčeřil vody předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Ukrajinci podle něj byli hlavní silou invazních armád.

Aktualizováno před 12 hodinami

VIDEO: Pád mostu v Janově si vyžádal více než tři desítky obětí. Zřítil se i český kamion

Na části dálničního mostu, která se dnes před polednem zřítila v italském Janově, bylo v době neštěstí 35 osobních aut a tři kamiony. Uvedl to na tiskové konferenci mluvčí italské civilní obrany. Neštěstí si vyžádalo nejméně 30 obětí, podle italského ministerstva dopravy ale tento počet nejspíš nebude konečný. Televize Rai informuje také o 13 zraněných. Z mostu spadl i kamion pražské dopravní společnosti SPED-IT. Informaci České televize potvrdila firma. Řidič vozu neštěstí přežil. Česká diplomacie nemá zprávy o jiných českých zraněných či obětech.

Požár na Ještědu způsobila nedbalost, porost vzplanul možná nedopalkem nebo svíčkou

Příčinu včerejšího požáru v blízkosti hotelu a vysílače Ještěd řeší i nadále policie. Možných scénářů je hned několik.