Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nižší poplatky za roaming – další regulace, co povede ke zdražování služeb

 
čtvrtek, 29. října 2015, 11:07

Celé Česko zajásalo nad zprávou, že regulace Evropské unie utnula roamingové poplatky. „Ze zahraničí si díky Evropské unii zavoláte jako z domova.“ „Neděkujte, děláme to pro vás.“ „Evropská unie zase ukázala, jak pomáhá lidem.“

To vše se dalo zachytit v médiích, na sociálních sítích či v komentářích europoslankyň a europoslanců z celé Evropy. Jenže…Už málo se hovoří o skutečné příčině této regulace i o dopadech, které bude mít „nový svět mobilní telefonie“ na běžného spotřebitele. Ten totiž drtivou většinu služeb spotřebuje doma.

Nejprve shrňme fakta. Od léta 2017 budou v EU zakázány poplatky za roaming. Mobilní operátoři tak nebudou diferenciovat ceny za stejné služby čerpané spotřebitelem na domácím trhu a za hranicemi v členských státech EU. Dnešní regulované poplatky (max. 19 eurocentů za minutu hovoru, 5 eurocentů za přijatý hovor, 6 eurocentů za poslanou SMS a 2 eurocenty za 1MB dat) od 30. dubna 2016 ještě poklesnou (odchozí hovor 5 eurocentů, SMS 2 eurocenty, 1 MB dat 5 eurocentů, cena za příchozí hovor bude stanovena) a od léta 2017 zmizí úplně. Platit začne bezpoplatková regulace. Zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Europarlament totiž teprve nastaví prováděcí předpis, který by měl zamezit zneužívání levných cen přeshraničních hovorů. Příznivci této regulace tak ještě nemají vyhráno – padají již první návrhy na omezující limity, např. maximálně 40 minut hovorů nebo 100 textových zpráv za rok ze zahraničí. Vše ostatní bude zpoplatněno. Jak je to rčení o nasyceném vlkovi a koze, která nepřišla k úhoně?

Ale zpátky k věci – v počátku jsem avizoval, že problematické jsou dva faktory. Příčiny regulace a dopady regulace. To, že europoslanci momentálně vypadají jako lidumilové (voličomilové), nespadlo z nebe, ale má svoji příčinu. Způsobila to totiž drastická regulace odvětví mobilní telefonie. Kvůli neflexibilně a neefektivně nastaveným národním regulačním opatřením jsme v uplynulých letech mohli sledovat, jak regulátor přikazuje: „Optimální počet operátorů dle úřednických propočtů je tolik a tolik. – Další konkurence na trh nesmí vstoupit, protože by se jí to nevyplatilo. – Konkurenci bychom možná chtěli, ale jen pokud splní naprosto nesmyslné podmínky. – Mobilní operátor musí udělat tohle a támhleto. – Oligopolní struktura několika málo hráčů na trhu zabetonovala ceny na podezřele stejných úrovních a zákazníci se bouří? Spustíme další vlnu regulace! – Spotřebitel má právo na tohle, na tohle a na tohle zadarmo. – Mobilní operátoři se musí nově přizpůsobit tomuhle. – Ochráníme ještě spotřebitele tímhle.“ Nakonec se svět dostal do podivné rovnováhy, kde se všichni shodli: „Mobilní operátoři jsou zlo.“ Jenže to není pravda – mobilní operátoři jen maximalizovali své zisky v nedokonalých podmínkách. Neefektivně přijímaná legislativní smršť vyplynula v chaos, který ale vytvořili samotní politici a jejich úředníci! Nynější jednání politiků je proto jako jednání podivína, který vám schová peněženku a následně si užívá vaší přízně, protože ji „našel a zachránil vás“.

No a slíbené dopady regulace? Nebudou vůbec pěkné, na to si můžete vsadit. Zákazníci jsou sice ochráněni, ale operátorům lusknutím prstu zmizí příjmy z roamingu ve výši cca pěti procent tržeb. Způsoby řešení? Jen dva. Tím prvním je osekání nákladů (zastavení investic do nových služeb, omezení služeb pro klienty, snížení počtu poboček…), tím druhým je zvýšení cen (zvýšení cen za tarify, snížení objemu služeb v tarifech, zavedení poplatků za data nad rámec FUP, zpoplatnění služeb v prodejnách, dražší hovory na zákaznickou linku…), nebo kombinace obou. Praxe ukazuje, že regulované subjekty často využijí přísnější regulaci jako argument proto, aby si polepšily oběma způsoby. Co se bude dít pak? Přijde další regulace? Na to si můžete vsadit.

Napsal Aleš Rod | Foto Tomáš Jarolím

 


 

Kam dál?

BKBlog Barbory Kotalíkové: „A je to tady!“

úterý, 9. prosince 2014, 20:20

Dnes čtete můj první článek do Brněnské Drbny. Tímto se zapisuji do historie tohoto online deníku. Jsem vzrušená,...

Budoucnost Grand Prix: přichází Michal Hašek

čtvrtek, 3. července 2014, 14:47

Hejtman Michal Hašek se aktuálně silně angažuje ve snaze podpořit další pokračování tradice pořádání Grand Prix České...

Komentář: Zlý muž Šťástka

pondělí, 28. dubna 2014, 12:25

Až napočtvrté schválili nejtěsnější většinou osmadvaceti z pětapadesáti na dubnovém zasedání brněnští zastupitelé...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Inspekce: Učitelé cizích jazyků často vystudovali jiný obor

Kvalitu výuky cizích jazyků ve školách snižuje nedostatek kvalifikovaných učitelů. Zhruba čtvrtina vyučujících angličtiny nebo němčiny na druhém stupni základních škol nevystudovala pedagogický obor s tímto zaměřením. Učitelé by se měli také častěji účastnit vzdělávacích kurzů a aktivněji v hodinách děti zapojovat do práce. Znalosti a dovednosti školáků v cizích jazycích jsou ale i přes nedostatky ve výuce na dobré úrovni. Vyplývá to z aktuální zprávy České školní inspekce (ČŠI) o rozvoji jazykové gramotnosti ve školách.

Na přelomu září a října se bude střídat teplo s ochlazením

V příštích čtyřech týdnech se bude střídat nadprůměrné teplo s ochlazením. Třeba příští týden nejvyšší denní teploty nejprve spadnou z 25 stupňů Celsia na 16 stupňů a koncem týdne pak zase vystoupají na 23 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a z krátkodobé předpovědi.

Úroda jablek po mrazech a suchu klesne asi o třicet procent

Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně klesnout o třicet procent na 101 988 tun. Mělo by tak jít o jednu z nejnižších sklizní jablek v novodobé historii České republiky. Ceny jablek podle ovocnářů zřejmě vzrostou. Ještě v červnu sadaři mínili, že meziroční pokles bude kolem 22 procent. Důvodem propadu jsou jarní mrazy a pozdější sucho a krupobití.