Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Mzdy v Česku rostou, ale řada lidí to nepocítí. Více peněz spolknou dluhy a exekuce

 
úterý, 17. dubna 2018, 11:27

Je to zavedená ekonomická poučka: když rostou lidem mzdy, zvyšuje se spotřeba, a tím roste i cena zboží a služeb, tedy inflace. Jenže tahle teorie nyní v Česku příliš neplatí. I do „velkých čísel“ o stavu ekonomiky možná promlouvají exekuce – problém, který se v Česku týká 900 tisíc lidí.

V exekuci je v přepočtu každý šestý ekonomicky aktivní obyvatel Česka. I když se i těmto lidem v průměru díky vysoké poptávce po zaměstnancích a díky růstu ekonomiky postupně zvedají mzdy, oni sami to nepociťují.

Rozdíly se prohlubují

Je o tom přesvědčena hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská. „Je to jedna z hypotéz. To, že je asi 17 % ekonomicky aktivní populace je zatíženo exekucí, nelze ignorovat. To vůbec není malé číslo a můžeme k tomu připočítat další, kteří mají podprůměrné příjmy, a žijí ze dne na den,“ konstatuje Horská a upozorňuje i na regionální rozdíly.

„Je vidět, že lidé v regionech nemají takovou kupní sílu jako v Praze, v Brně nebo Ostravě. Lidé si sice mohou dovolit více než dříve, ale pořád ještě v řadě případů nakupují ty nejlevnější potraviny.“

Horská na tyto důsledky exekucí upozornila před časem ve svém komentáři pro deník E15.

„Samozřejmě, že dluhy se musejí platit. Ale současný exekuční proces umožňuje jen velmi malému počtu osob se oddlužit a začít znovu. Statistiky hlásají dvouciferný růst minimální mzdy, ale těmto lidem příjmy zkrátka nerostou. Odcizení této sociální skupiny od zbytku společnosti se tak dále prohlubuje. A dost možná už se to projevuje i na makročíslech v podobě odcizení inflace od růstu mezd,“ napsala v něm.

Kdy se platí dluhy

Dlouhodobým cílem České národní banky je dvouprocentní inflace. Poslední statistiky ale ukazují, že růst cen zpomalil pod dvě procenta.

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl vidí důvod jinde než ve splátkách dluhů a v exekucích. „Rostoucí mzdy se objevují v položkách, které nejsou vždy dokonale nebo vůbec zachyceny ve spotřebitelském koši, například v cenách nemovitostí.“

Podle Hampla sice platí, že rostoucí příjmy většinou vedou k tomu, že lidé se snaží splácet existující závazky, ale je to i naopak.

„Kdybyste chtěli vidět okamžik, kdy lidé nejvíce snižovali své dluhové břemeno, tak to bylo v časech krize. Teď nejsme v situaci, kdy by se objem závazků v populaci snižoval. Naopak v dobrých časech, kdy lidé mají výjimečná očekávání ohledně toho, jak se jim bude dařit v budoucnosti, si nové závazky nabírají,“ namítá.

Předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula upozorňuje na další aspekt, který omezuje souvislost mezi růstem mezd a zvyšováním cen.

„Ceny se nemohou tak jednoduše zvyšovat jen podle toho, jak rostou mzdy. V mnohém tu totiž máme ceny vyšší, než jaké jsou za našimi hranicemi. Česká republika není tak velká, aby si český občan nemohl koupit levnější zboží třeba v Rakousku nebo v Německu,“ říká.

Podle Středuly by se ostatně mzdy měly zvyšovat ještě více a ještě rychleji. „Nám vadí, že mzdy se nezvyšují tak, jak by mohly. Jejich růst přitom pomáhá celé ekonomice, spotřeba domácností se na růstu HDP podílí více než 50 %,“ zdůrazňuje.

Pokud jde o exekuce, odbory podle Středuly prosazují to, aby se i lidé, podobně jako je to nyní u firem, mohli zcela oddlužit, „pokud se chovají slušně a splácí“.

„Srovnejte si to s postavením majitele firmy, který ji extrémně zadluží, firma poté padne, ale majitel sám si z ní mezitím vyvedl velké prostředky. Takový člověk si pak žije v naprostém klidu, problém firmy se ho netýká,“ nabízí srovnání Středula.

Vláda v demisi už schválila novelu insolvenčního zákona, která má umožnit snadnější a rychlejší oddlužení. 

Zda však změna projde sněmovnou, kde vláda bez důvěry nemá vyjednanou stabilní většinu, není jisté.


Text byl původně publikován na HlidaciPes.org

Napsal(a) Robert Břešťan | Foto pixabay.com | Zdroj Hlídací pes
 


 

Kam dál?

Zoo Brno se zapojí do kampaně za záchranu exotických ptáků, začne...

úterý, 17. dubna 2018, 10:50

Jedenáct českých a čtyři slovenské zoo se zapojily do kampaně EAZA Silent Forest na ochranu zpěvných ptáků v Indonésii....

Křivé jezero pod Pálavou se výjimečně otevře veřejnosti

pondělí, 16. dubna 2018, 17:35

Zájemci budou moci při dvou exkurzích výjimečně navštívit přírodní rezervaci Křivé jezero pod Pálavou na Břeclavsku....

Každý pátý Brňan už zaplatil za odpad. Ostatní mají čas do konce...

pondělí, 16. dubna 2018, 12:18

Do konce května je třeba uhradit poplatek za komunální odpad. Podle informace z Oddělení správy poplatku za komunální...

V Brně dnes poprvé vystoupí významný světový urbanista Mark Johnson

pondělí, 16. dubna 2018, 11:11

Podílel se na řadě úspěšných projektů napříč kontinenty. Teď přijíždí do Brna, aby pomohl s urbanistickou studií na...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Žít Brno chce pozvat do města několik...

  • Zfetovaný muž lezl na hlavním nádraží po...

  • VIDEO: Na Svoboďáku hrál světoznámý...

  • VIDEO: Muž unesl mladou ženu od vchodu domu...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.