Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat

PLÁN ÚTĚKU: Konec?

 
pondělí, 25. března 2019, 19:59

Až budete tohle číst, tak budu mít za sebou už rok. Rok, co jsem zavřenej, rok, co jsem přišel o svobodu, rok, co se mně komplet změnil život. A dnes vám napíšu, co se změnilo za takovou krátkou „pro mě strašně dlouho“ dobu.

PLÁN ÚTĚKU, 1. DÍL: Teď, nebo nikdy

PLÁN ÚTĚKU, 2. DÍL: Čekání na peklo jménem Valdice 

PLÁN ÚTĚKU, 3. DÍL: Vítej v pekle

PLÁN ÚTĚKU, 4. DÍL: Vražda nebo znásilnění? 

PLÁN ÚTĚKU, 5. DÍL: Jak přežít a nezbláznit se 

PLÁN ÚTĚKU, 6, DÍL: Novoroční pozdrav z Valdic 

PLÁN ÚTĚKU, 7. DÍL: 23 hodin

PLÁN ÚTĚKU, 8. DÍL: Domov zvířat

Přesně před rokem jsem se dostal do vazební věznice Brno. Už od začátku jsem věděl, že moje rodina je na pokraji rozpadu a věděl jsem i to, že z basy to asi nezměním. Takže už v prvních dnech, co jsem byl za katrem, jsem měl v hlavě útěk, nic jiného. Přemýšlel jsem, jak, kdy a kde – když si vezmu něco do hlavy, tak jde všechno stranou. Netrvalo to dlouho a během měsíce jsem se dostal ven.

Musím přiznat, že to byl opravdu nadlidský úkol, a dnes bych to už nezvládl, jak psychicky, tak fyzicky. Další plán byl jedinej, a to byla moje rodina, moje žena a hlavně moje dcera! Udobřit se, připravit je, užít si každou minutu s nimi. Po strašně dlouhých dvou měsících venku se povedlo. Ale věděl jsem, že nic netrvá věčně, takže jsem se pomalu chystal zpátky. Ani nejhoršímu nepříteli bych nepřál to, co jsem zažíval. Ne jenom já, ale i lidi kolem mě. A dnes po roce vím, že bych to už neudělal, ne kvůli mně, ale právě kvůli těm lidem okolo.

Takže přišel ten den, na den přesně, co jsem byl na útěku 2 měsíce. 4 policejní auta, zásahovka, psovodi. A už jsem věděl, že jdu zpátky. Když jsem dostal pouta na ruce, všechen ten tlak ze mě spadnul. Nebránil jsem se, prostě jsem dělal, co chtějí. Pod ruce zásahovky se ale už dostat nechci. Parta buze*antů, co si myslí, že jsou strašně drsní. Na co se zmohli? Jenom na to, že když jsem měl zavázané oči a ruce v poutech, tak se ve čtyřech na mě vrhnout a pořádně mě zliskat, až jsem slyšel křupat žebra. Odpověděl jsem jim na to smíchem. Když se mě jeden z nich zeptal, jestli mě to za to stálo, odpověď zněla ANO. Pár dní pekla v Brně a už jsem to pádil do Valdic. Už od začátku jsem si myslel, že to nezvládnu. No 9 měsíců tady uteklo jako voda a já stále žiju.

Mimochodem, víte, kde jsem se poprvé viděl, když jsem byl na útěku? Právě tady na Drbně, takže mě napadlo kontaktovat redaktora a zkusit napsat pár věcí, jak to všechno doopravdy bylo, že opravdu nejsem vrah.

Takže jsem začal psát, možná jsem si naivně myslel, že změním názory pár lidí, možná jsem chtěl jenom dokázat, že je i pár lidí, co jsou zavření a nejsou bezcitní, bez mozku a bez srdce. Chtěl jsem ukázat, že vězni nejsou jenom povaleči z vašich daní. Chtěl jsem ukázat, že se tady k „lidem“ chovají jako k prasatům, jako k dobytku, jako k odpadu.

A co jsem tím vším dokázal? Vůbec nic… No možná to, že jsem si udělal spoustu nepřátel v tom nejhorším vězení. Naivně jsem si myslel, že to někdo pochopí, že s tím někdo něco udělá. Ale pochopil jsem, že na to nikdo nemá koule. Proti státu nikdo nikdy nepůjde. Takže jsem na to opět sám.

Kolikrát jsem přemýšlel, že s tímto psaním skončím. Na druhou stranu, když už jsem s tím začal, proč končit. Skončit, to je přesně to, co chtějí. Nejhorší na tom všem je, že si nemůžu psát to, co chci já, ale to, co chtějí ti nahoře. Ty problémy mně za to nestojí.

Za 6 měsíců můžu žádat o podmíněný trest, takže musím sekat latinu. Ale víte co? Kašlu na to! Budu v tom dál pokračovat. Budu si psát to, co chci já.

Zeman je pičus a Valdice stále stojí za hovno. :D


Nová rubrika PLÁN ÚTĚKU je originálním svědectvím vznikající přímo v prostředí českého vězeňství.  Vypravěčem je odsouzený muž, který se rozhodl riskovat svobodu, aby získal zpět svou rodinu. O jeho útěku z brněnské věznice vypráví v 1. díle. 

 


 

Kam dál?

PLÁN ÚTĚKU: Domov zvířat

čtvrtek, 31. ledna 2019, 19:50

Celou tu proklatě dlouho dobu, celých proklatě dlouhých 8 měsíců, co jsem tady, jsem se snažil chovat jako člověk, se...

PLÁN ÚTĚKU: 23 hodin

čtvrtek, 17. ledna 2019, 19:50

Můj soud skončil docela špatně. No teda jak se to vezme. O domácí vězení můžu žádat až po jedné polovině trestu. Ale...

PLÁN ÚTĚKU: Novoroční pozdrav z Valdic

úterý, 1. ledna 2019, 20:33

Hned na začátku bych vám chtěl poděkovat za vaše kladné, ale co, i záporné ohlasy. A že vás je opravdu hodně. Tyto...

PLÁN ÚTĚKU: Jak přežít a nezbláznit se

pondělí, 19. listopadu 2018, 19:00

Někdy si říkám, jak to tady zvládnu. Jsem v tom nejhorším už půl roku, dva a půl roku ještě budu. Dnes už vím, že to...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Praha vypoví memorandum s provozovatelem elektrokoloběžek

Hlavní město vypoví memorandum z loňského září se společností Lime, která v metropoli provozuje službu sdílených elektrokoloběžek. Neznamená to zákaz služby ani její omezení, podle vedení magistrátu jde o signál směrem k firmě, že s jejím přístupem není město spokojeno. O vypovězení dnes rozhodli radní. Firma podle vedení magistrátu memorandum porušuje například tím, že není schopna zabránit tomu, aby zaparkovaná vozítka překážela chodcům. Uživatelé také podle zástupců města často jezdí po chodnících, což se nesmí, a koloběžky si půjčují pod vlivem alkoholu. Fungování služby kritizovaly i centrální městské části, které rozhodnutí rady vítají. Firma chce jednat o nové dohodě dokumentu.

ANKETA: Kde vám chybí platba kartou? Problém můžete mít v samoobsluze i u kurýra

Určitě to zná každý z vás. Chcete zaplatit za drobný nákup platební kartou a prodejce vám sdělí, že přijímá pouze hotovost. To není nic neobvyklého. Současný evropský průměr je 23 terminálů na tisíc obyvatel. V Čechách se nyní pohybujeme kolem 21 kusům na tisíc obyvatel. Přesto zaplatit kartou cigarety v trafice nebo potraviny ve vesnické Jednotě je mnohde stále ještě hudbou budoucnosti. A kde platba kartou chybí vám?

Stát zaplatil pokutu za pochybení Hradu, škodu nevymáhá

Ministerstvo financí zaplatilo víc než 70 tisíc korun jako pokutu za nezákonný postup prezidentské kanceláře, která řadu měsíců odmítala zlínskému aktivistovi Luďkovi Maděrovi sdělit informace o výši platů hradních úředníků. Napsaly to dnešní Hospodářské noviny (HN). I když ministerstvo mělo podle deníku vymáhat zaplacení částky po skutečném viníkovi, neučinilo tak.