Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Co nám zbylo z Velikonoc?

 
pondělí, 2. dubna 2018, 07:49

Původní Velikonoce byly Svatým týdnem, kdy se člověk měl oddávat půstu, klidu, tichu a soustředění. Dnes už si často ani neuvědomujeme, že hlavním poselstvím Velikonoc je vzpomínka na poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Což je logické, vzhledem k tomu, že Češi jsou prý „nejateističtější národ na světě“.

Jiní by řekli, že Velikonoce jsou hlavně snahou obchodníků co nejvíc vydělat. Stejně jako z Vánoc jsme si nechali už jen to, co se nám „hodí“ – dobré jídlo a volno v práci. Nicméně některé tradice se v českých domácnostech stále drží a když už nic jiného, Velikonoce jsou sympatickým svátkem jara, kdy se rádi obklopujeme roztomilými zvířátky, květinami, dobrým jídlem a symboly probouzející se přírody.

Co jednotlivé dny znamenají a co dnes stále dodržujeme?

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění, kdy se lidé modlili, omývali a uklízeli. Na Zelený čtvrtek také zvony „odlétají do Říma“, což zná asi každý. Místo zvonů se ozývaly řehtačky a klapačky, a to všechno mělo spojitost s Jidášem, který zradil Ježíše.

Dnes si můžeme dát zelené pivo a zelená barva celkově dobře ladí s atmosférou jara, přestože Zelený čtvrtek vlastně nemá s touhle barvou nic společného – nejspíš jde o přesmyčku původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek).

Velký pátek je den smutku a památky na ukřižování Ježíše, proto ustala všechna práce a utichla hudba. Nesmělo se pracovat na poli, péct ani uklízet, což samozřejmě ocení každá hospodyňka, a proto se tato tradice přenesla i do dnešních dnů. Na Velký pátek ale bylo zakázáno třeba i půjčování věcí a přijímání darů.

Všechnu práci pak můžete dohnat o Bílé sobotě, kdy se začínalo s úklidem už před svítáním. V tento den se také peklo a pletly se pomlázky. Jak vidíte, dnešní „tradice“ obchodních domů, kdy začnou prodávat velikonoční pečivo a pomlázky už měsíc dopředu, je opravdu jen marketingovým tahem.

Za hlavní velikonoční den považujeme pondělí, ale nejsvátečnějším dnem v roce byla pro křesťany Velikonoční neděle. Do kostela se chodilo posvětit dokonce i pečivo (mazanec a beránek). V neděli se začala konzumovat tradiční jídla, kromě sladkého pečiva tedy hlavně vejce, chléb a víno. Dnes si těžko dovedeme představit, že bychom se všech těch dobrot směli dotknout až v neděli. Je toho přece tolik, že jíst se musí pořád!

Nejstarší velikonoční tradice se stále dodržuje, a to na Velikonoční pondělí. Jde samozřejmě o mrskání žen pomlázkou z mladých proutků. Kořeny tohoto zvyku sahají až do pohanských dob a skrývá se v něm nepřekvapivě symbolika plodnosti a sexu, ale zároveň koledníci vyhánějí z žen nemoci a lenost. Muži by tedy za vymrskání (samozřejmě jemné) měli být odměněni.

Těžko říct, proč zrovna tenhle zvyk přežil tak dlouho. V zámoří by asi něco takového bylo považováno za barbarské, zvláště po kampani #metoo, ale my se toho nevzdáme!

Symbolika

Jinak k Velikonocům samozřejmě patří vejce, bez kterých si nedokážeme tenhle svátek představit. Vždyť kdo nenosil po Velikonocích k svačině ještě několik dní i týdnů barevná vejce uvařená natvrdo? Původně vejce symbolizovalo hrob, který skrývá život, ale je také symbolem jara, plodnosti a života.

Jak už jsme se zmínili, řehtačky měly nahradit zvuk zvonů, které utichly. Každý určitě zná ten nenapodobitelný klapavý zvuk, i když dnes i řehtačky pomalu mizí. Asi nejsou marketingově významnou položkou...

Symbol beránka má také původ v náboženství, vždyť značí samotného Ježíše. Proto je forma beránka pro sladké pečivo posvátná už od dávných dob. Dnes se k němu přidávají kuřátka, zajíčci, štěňátka, koťátka a všechna roztomilá zvířátka, ale původně se světily právě jen beránci, chléb nebo mazanec. Konkrétně zajíček je symbol převzatý z Německa.

Ať už máte na Velikonocích nejradši cokoliv, užijte si je v klidu a v rodinném kruhu!

Napsal(a) Klára Havlínová
 


 

Kam dál?

MATKA NA TAHU: Nejdřív góóól a až pak máma 

středa, 28. března 2018, 12:28

S mužem máme jasno. Teda ne oba dohromady, ale každý zvlášt. Což může být do budoucna docela problém, řekla bych. Z...

NA ROZTRHÁNÍ: Kam se to má vejít jako?

středa, 21. března 2018, 18:35

„Kam se to má vejít jako?!?“ sdílím na sociální síti svoje rozrušení nad zvětšujícím se břichem v 22. týdnu. Netrvá to...

ZÁPESNÍK: Jak jsem získal policejního psa

pondělí, 19. března 2018, 19:45

Ahoj, jsem Ivo Spisar a od tohoto roku píšu pro Drbnu. V redakci jsme se rozhodli, že zkusíme spustit blog o životě...

DRBÁRNA: Učitelé a lékaři jsou pro mě nejdůležitějšími osobami, říká...

neděle, 18. března 2018, 20:00

Víte, že je zpěvák Matěj Ruppert také milovníkem latinsko-amerických tanců? Možná ještě méně z vás by hádalo, že na...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Dva policisté byli potrestáni za chybu v kauze únosu syna Babišova

Dva policisté byli kázeňsky potrestáni za chybu v kauze údajného únosu syna premiéra Andreje Babiše (ANO). Jejich chyba však neměla vliv na vyšetřování případu, oznámil dnes mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policisté dál zůstávají ve službě. Jak byli potrestáni, nelze podle Daňka kvůli zákonu o služebním poměru upřesnit. Státní zástupce Ondřej Šťastný dříve uvedl, že pochybili policisté, kteří odložili oznámení Andreje Babiše mladšího, že je nedobrovolně držen na Krymu. Případ únosu policie později znovu otevřela a zabývá se jím.

Šmarda se vzdal nominace na ministra, oznámil to Hamáčkovi

Místopředseda ČSSD Michal Šmarda se vzdal nominace na ministra kultury. Včera večer o svém rozhodnutí informoval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který ho podpořil. Šmarda to řekl v České televizi (ČT). Chce kandidovat v senátních volbách na Žďársku v příštím roce.

VIDEO: Na Sibiři hasiči dál bojují s plameny, většinu však nechávají být

Ruští hasiči během posledních čtyřiadvaceti hodin uhasili lesní požáry na ploše téměř 27 tisíc hektarů. Současně se pokouší uhasit desítky dalších požárů na ploše 85 396 hektarů, zejména na Sibiři a na Čukotce. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na údaje od specializované státní agentury Avialesoochrana, zabývající se leteckou ochranou lesů.