Zastupitelé: Referendum o nádraží nebude

Předkladatel návrhu, předseda klubu SZ Martin Ander, v úvodu řekl, že přestavbu železničního uzlu je třeba realizovat, ale město Brno má mít vliv na to, v jaké podobě.

„O věcné otázce ať rozhodne referendu s účastí co největšího počtu občanů. Proto navrhujeme spojit referendum s podzimními komunálními volbami,“ konstatoval Ander.

Předpokládá, že by se ho mohlo zúčastnit přes 40 procent voličů, přitom minimální účast podle nového zákona o místním referendu je stanovena na 35 procent.

Na Anderovo vystoupení reagoval bezprostředně 1. náměstek primátora Robert Kotzian (ODS), který má na starosti investiční politiku a dlouhodobě se otázkou přestavby železničního uzlu zabývá.

„Projekt je investicí státu a místní referendum v tomto směru stát k ničemu nezavazuje. Ze strany zelených je to zbrojení na komunální volby,“ řekl Kotzian.

Zároveň dodal, že Správa železniční dopravní cesty má do konce února dodat na magistrát odbornou analýzu, zda je pro přestavbu uzlu výhodnější varianta zachovat nádraží v centru pod Petrovem, nebo zda je výhodnější jeho odsunutá poloha „u řeky“, jejímž zastáncem je právě Kotzian.

Protože zastupitelé uspořádání místního referenda neschválili, chopí se nyní iniciativy členové nově utvořené Alianci Referendum 2014, kterou vytvořily brněnské pobočky Hnutí DUHA, Masarykovy demokratické akademie a Dětí Země. K vyhlášení referenda musejí získat přes 20 tisíc podpisů.

„Archy necháme v brněnských kavárnách a restauracích. Čekáme, že nás podpoří i některé politické strany, například zelení a piráti. Požádáme i známé brněnské osobnosti, aby oslovily lidi," sdělil Jakub Patočka z Masarykovy demokratické akademie. Podpisy bude aliance sbírat do letních prázdnin.

První referendum o poloze náraží před deseti lety vyvolalo občanské sdružení koalice Nádraží v centru. Jeho výsledky ale nebyly platné. Referenda se tehdy zúčastnilo 25 procent voličů. Bylo jich ale potřeba podle tehdy platného zákona jednou tolik.