Od popravy Milady Horákové uplynulo 65 let, lidé nezapomněli

Několik známých osobností dnes drží hladovku. Děje se tak v rámci řetězové hladovky, která trvá již dva roky. Večer se poté symbolicky za Horákovou a všechny oběti komunismu rozsvítí svíčky v Česku i například v americkém Washingtonu.

Soud s demokratickou političkou se stal v komunistickém Československu symbolem politických procesů. S ní čelilo od 31. května 1950 obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice" dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran. Popravena byla oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 spolu s Janem Buchalem, Závišem Kalandrou a Oldřichem Peclem.

 "Nebála se říct, co si myslí. Patřila k vůdčím osobnostem národních socialistů a byla výraznou političkou své doby," charakterizoval ji historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Milada Horáková odmítla žádat o milost, ale její dcera i advokát tak učinili. Přestože se mnohé významné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro odsouzené milost u prezidenta, Gottwald, formálně na doporučení ministra spravedlnosti, rozsudky k trestu smrti podepsal.

Svůj poslední dopis určený především rodině napsala v den popravy ve 2:30 ráno, ve kterém mimo jiné napsala:

„ Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já. … Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. “

Poprava byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 ráno, jako poslední ze všech čtyř k smrti odsouzených. Na Pankráci byla používána primitivní forma oběšení dlouho trvajícím škrcením. Ostatky byly zpopelněny, obdobně jako u Heliodora Píky nepohřbeny a dosud nebyly nalezeny. Po kremaci byly převezeny do prostoru pankrácké věznice, kde komunistická moc schovávala před veřejností ostatky stovek nepřátel režimu. Patrně proto, aby se pohřeb nemohl změnit v protirežimní manifestaci. V šedesátých letech, kdy už bylo uren ve skladu příliš, byly rozvezeny po menších počtech na různé hřbitovy.

Češi natáčí film Milada

Svůj celovečerní debut ho připravuje režisér, scenárista a producent David Mrnka. "V květnu se v Praze uskutečnily kostýmní a maskérské zkoušky s americkým hercem Robertem Gantem, který ztvární manžela Milady Horákové, a s představiteli dalších rolí. Mrnka sestavil mezinárodní tvůrčí tým zkušených profesionálů. Spojení různých národností a kultur se zhmotnilo v Hanně Schygullové, jedenasedmdesátileté německé herecké legendě narozené v Polsku a v současnosti žijící v Paříži," uvedla Simona Andělová ze společnosti 2media.

Jméno herečky v titulní roli Milady Horákové by mělo být známé v následujících týdnech. "Půjde o hvězdu světové kinematografie," dodala Andělová. Ve filmu Milada se objeví i domácí herci, například Taťjana Medvecká, Vica Kerekesová, Jaromír Dulava, Karel Dobrý či Aňa Geislerová v roli soudkyně Ludmily Brožové.

Během prázdnin se budou natáčet sekvence bez herců a exteriéry. Hlavní část natáčení má skončit do jara 2016. Štáb se bude pohybovat v autentických lokalitách, především v Praze, Terezíně, na Šumavě a také u Hradce Králové, odkud pochází Bohuslav Horák.

Ambicí filmu je přiblížit mezinárodnímu publiku dramatický osud Milady Horákové, který ve své době otřásl světem. Mrnka ho chystá od roku 2007, točit se bude v angličtině. Film bude předabován i do češtiny, kdy domácí herci propůjčí hlas sami sobě. "Obraz bude kolorován tak, aby se dal sladit s dobovými materiály, které budou ve filmu použity, a evokoval 50. léta minulého století kostýmy i celkovou atmosférou," dodala Andělová.

Scénář Davida Mrnky není založen na popisu tehdejší politické situace v Československu, ale na základě skutečných událostí vypráví osobní příběh hlavní protagonistky. Snaží se přiblížit její ambice i pochybnosti, rozpolcenost mezi povinnostmi k vlasti a rodině, odhodlání žít v souladu se svým přesvědčením. Dcera Milady Horákové, Jana Horáková - Kánská, tvůrcům zpřístupnila dosud nezveřejněné podklady a materiály včetně osobních dopisů, rodinných fotografií a pamětí Bohuslava Horáka.

"Film Milada není dokument a ani jsme se o něj nesnažili. Nicméně obsahuje pasáže s přesnými citacemi - například poslední Miladiny dopisy, její řeč během soudního procesu, Gottwaldův projev z Února a další. Zbývající texty byly napsány na základě toho, jak a o čem reálné postavy v té době hovořily. Jde o historický film, založený na pravdivém příběhu," řekl režisér. Kameramanem bude Vladimír Smutný, architektem Milan Býček, kostýmní výtvarnicí Simona Rybáková, autorem hudby Aleš Březina.

Zdroj: ČTK