Královopolský dragoun a válečný hrdina Miloš Knorr se vrátil domů

Knorr jako absolvent vojenské akademie v Hranicích na Moravě uprchl na počátku druhé světové války z okupovaného protektorátu přes Slovensko a Balkán do Francie, kde se přihlásil do armády. Později se stal příslušníkem československé jednotky v Anglii. S britskou armádou se jako jeden z pouhých tří československých vojáků zúčastnil v červnu 1944 vylodění spojenců v Normandii.

Zábavný a zajímavý muž

Za účast v bojích obdržel od krále Jiřího VI. Řád britského impéria. „Potkal jsem ho (Knorra) v roce 2005, kdy jsem přiletěl do New Yorku studovat a zároveň pracovat pro jeden z krajanských spolků. On tam byl pokladníkem. První dny, kdy jsem ještě nevěděl, co a jak, mi dával různé poučení a rady, zval mne na vodku. Byl velice zábavný a zajímavý partner," zavzpomínal na něj jeho přítel Pavel Paleček.

Po válce se Knorr vrátil do Československa, ale krátce po komunistickém puči v roce 1948, kdy mu hrozila perzekuce, opustil vlast znovu. V Rakousku pak pro Američany prověřoval emigranty z Československa, zda nejsou špiony komunistické rozvědky. Také pomáhal stovkám československých uprchlíků přejít ze sovětského okupačního sektoru do bezpečí americké zóny.

O válce nebo stalinismu mluvit nechtěl

Na počátku 50. let pracoval pro americkou zpravodajskou službu v Mnichově, odkud řídil její agenty v Československu. „Vůbec nevyprávěl zážitky z doby druhé světové války nebo z doby stalinismu. Když jsem se ho na to ptal, nechtěl o tom mluvit. Bylo to pro něj okrajové téma, protože jeho vojenská kariéra trvala deset nebo 15 let," uvedl Paleček.

Od roku 1954 žil Knorr ve Spojených státech, kde se zapojil mimo jiné do činnosti Fondu na pomoc československým uprchlíkům a dalších krajanských organizací. Pracoval v mezinárodním pojišťovnictví, v němž dosáhl mimořádných úspěchů. „Byl viceprezidentem nejstarší americké pojišťovny, představitelem této pojišťovny v Evropě a byl považován za jednoho z nejbohatších Čechů žijících na Manhattanu," přiblížil Paleček.

Do Ivančic se vracel rád

Po pádu komunismu v Československu Knorr pravidelně navštěvoval rodnou vlast, zejména Ivančice, kde prožil mládí. V roce 2003 mu Ivančice udělily čestné občanství. Do generálské hodnosti ho povýšil prezident Václav Havel spolu s dalšími účastníky protifašistického a protikomunistického odboje v květnu 1995.

Místo pohřbu šampaňské

Knorrovo poslední přání bylo, aby nikdy neměl pohřeb, ale aby se lidé setkali a připili si šampaňským na jeho počest. A aby jeho ostatky spočinuly v Ivančicích v hrobě rodičů, kteří za něj trpěli. Maminka zemřela po válce na následky věznění v koncentračním táboře a otec byl až do smrti terorizován komunistickou Státní bezpečností.