Česká Drbna

Od Romů bychom se mohli i učit, říká Ladislav Zibura  |  Rozhovory  |  Brněnská drbna - super drbna online

Pátek 24. února 2017, svátek má Matěj
Zapomenuté heslo

Přihlášení

 
 
 
 
přihlásit
 
 
 
Brněnská drbna - super drbna online » Rozhovory » Od Romů bychom se mohli i učit, říká Ladislav Zibura
 

Od Romů bychom se mohli i učit, říká Ladislav Zibura

Ladislav Zibura navštěvoval rodiny na Cejlu a mapoval sociální problémy v lokalitě, foto: Brněnská Drbna, Miroslav Toman

čtvrtek, 20. února 2014, 08:07

Problémy s Romy se v Brně řeší denně. Lidé se bojí chodit do ulic jako Cejl. Na situaci v této oblasti se zaměřil jednadvacetiletý student mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Ladislav Zibura z Českých Budějovic. V rámci investigativního žurnalistického projektu Achillova data se spolu se třemi spolužáky do oblasti vydal. „Překvapilo mě, jak jsou Romové otevření a jak nás přijali,“ podotýká Zibura.

Jaký konkrétní problém byl u divadla Radost na Cejlu? Nevypadá to tam tak, že by se měl člověk večer nějak obávat.

Sám bych tam večer úplně v klidu nešel. Jde o to, že je to chudinská čtvrť. Nehraje roli, kdo tam bydlí. Ve všech místech, kde se ještě ke všemu rozmohly drogy a hazard obecně, není bezpečno. Nezávisí to na tom, zda tam bydlí Romové. Nemůžeme se ani bavit o zneužívání sociálních dávek, které by nastalo v okamžiku, kdy by žili v blahobytu. To se ale neděje.

Mohou sami lidé žijící v této oblasti tyto problémy nějak řešit?

Nemají moc možností. Když se jim narodí dítě, chodí do školy mezi samé Romy. Rodiče ho nemůžou umístit do jiné třídy, protože by se ostatní rodiče bouřili. Děti těchto rodin pak nemají správný vzor, což je jeden z největších problémů u nás. V okamžiku, kdy je ostatní budou vnímat jako budoucí parazity, opravdu tak vyrostou. Obklopeni nenávistí, nemožností se řádně vzdělávat. S tím pak samozřejmě souvisí i nezaměstnanost.

Záleží tedy hlavně na vzdělání, nebo existuje i jiné řešení?

Předně by na ně společnost měla přestat nahlížet jinak než na lháře, zloděje a násilníky. Spousta Romů normálně pracuje. Navštívil jsem jednoho, který podniká v pokládání plynového potrubí a žije spokojeně s rodinou na Cejlu. Málokoho by napadlo, že to tak může být. Vidíme jen ty extrémy a vztahujeme to na všechny. Už nevidíme ty, kteří žijí jinak. Musíme jim tedy dát šanci. Někteří neumí například jednat s lidmi a nechápou zákonitosti, protože se nikdy nedostali mimo svou komunitu. Jestli je chceme začlenit, musíme jim podat pomocnou ruku.

Nejedná se pak o pozitivní diskriminaci?

Ale my k nim nemůžeme přistupovat tak, že mají rovné příležitosti s většinou. Už tím, jak je diskriminují zaměstnavatelé. Ani ve svých domech je lidé nechtějí. Když už se někdo najde, ozvou se ostatní nájemníci a sepíšou proti tomu petici. Na Cejlu je velké množství volných bytů a město má na potencionální nájemce velké nároky. Na ty ale většina rodin nedosáhne už jen proto, že mají třeba dluhy.

Zaměstnavatelé Romům nenabízí adekvátní platy

Je to jejich vina, že neumí hospodařit s penězi?

Ne tak úplně. Nikdo je to nenaučil a oni nemají kde dovednosti získat. Nechápou, kde se berou peníze ve státní pokladně, kdo je tam vydělal a jaký je to systém. Netuší, jak dávky fungují a že společnost čeká, že je nějakým způsobem vrátí.

Pokud se někdo pokusí jejich finanční gramotnost zlepšit, budou ochotni se v tomto směru vzdělávat?

Nakolik jsou motivovaní, nedokážu posoudit. Těm lidem chybí práce, navíc se v té oblasti rozmáhá gambling a hazard. Myslím, že by se tam měly úplně zakázat výherní automaty. Poté musí Romové začít pracovat a být za to adekvátně zaplacení. Mluvil jsem s řadou lidí, kteří říkali, že jim zaměstnání nabízeli, ale oni to odmítli. Bude to těžké. Jejich vztah k práci je hodně ovlivněný tím, co se dělo za posledních dvacet let. Když je přimějemě chodit pravidelně do práce, tak se to naučí.

Proč práci odmítali?

Pokud jim někdo nabídne plat, který je nižší než jejich dávky, nebudou chodit do zaměstnání. To by udělal i kdokoli z Neromů. Oni přitom často vzpomínají, že za socialismu pracovali, takže nevěřím, že při lepších podmínkách by nebylo možné je k práci přimět.

Takže se nevymykají oproti jakékoli jiné etnicitě v takovýchto čtvrtích?

Ne. Je potřeba si samozřejmě uvědomit, že ještě před sto lety žili úplně jinak než ostatní. Kočovali. A je to docelá krátká doba na to, aby je společnost úplně přetvořila. To, že byli násilně usídlení, neznamená, že se musí vzdát všech tradic. Je to podobné jako s Indiány. Jakákoli radikální změna produkuje určité procento lidí, kteří nejsou schopni ji přijmout.

Na facky už si Romové zvykli

Ale lidé na ně přesto útočí více než na jiné, je to tak?

Kdybych přišel do hospody ke starousedlíkům a začal vykřikovat, že cigáni by měli jít do plynu, myslím si, že je menší šance, že mi jednu vrazí, než kdybych přišel do té samé hospody a začal jim vymlouvat rasistické názory. Navíc Romové v televizi vidí stále pochody, které proti nim jsou. Takže už si na ty facky tak nějak zvykli.

Vraťme se k těm specifikům jejich národa. V čem spočívají?

Například soudržnost rodiny je velká. Ale to je specifikum všech chudých lidí obecně, protože je semkne ta situace. Když by některý z jejich příbuzných měl skončit na ulici, ubytují ho u sebe.

Funguje tam pověstná kastace, tedy rozdělení na různé skupiny?

Co jsem se s nimi bavil, nejméně rádi mají skupinu Olašských Romů. Tvrdí o nich, že právě oni kradou. A právě Olaši mají velmi přísnou hierarchii. Je tam soudce, král. Když se Olach ožení s Neolaškou, musí zaplatit určitou sumu králi. Je to uzavřená komunita. Romové je opravdu nemají rádi. Co se samotných rodin týče, tam má podle mě nejčastěji rozhodné slovo žena. A hodně ctí staré lidi.

Překvapilo vás něco při jednání s nimi?

Udivilo mě, jak dobře nás přijali. Mohli bychom se od nich učit. Když jsme k nim přišli, byli k nám otevření a milí. Pozvali nás do bytů, protože věděli, že jdeme s dobrými úmysly. Sám nevím, jestli bych se zachoval stejně. Navíc ve spoustě bytů je velice čisto, ne špína jako na chodbách.

Víte o místě, kde by soužití s Romy fungovalo bezproblémově, nebo s malými problémy?

Ale na Cejlu nežijí jen Romové. A někteří Neromové sice řeknou, že se bojí večer vyjít na ulici, nemalá část naopak prohlásí, že s tím nemá problém. Spojuje je to, že jsou chudí. A tvrdí, že mezi sebou nedělají rozdíly.

Chce to trochu naivity

Pomohla by tedy nějaká interakce? Například možnost nahlédnout do jejich bydlení, uspořádání festivalu…

Pocházím z Českých Budějovic a na jednom sídlišti se tam odehrávala společná odpoledne pro rodiče s dětmi nezávisle na etnitě. A integrace fungovala. Myslím si, že nejjednodušší věc je, aby se děti navzájem poznaly. A jejich rodiče se také seznámili s jiným způsobem života. Tyto projekty mi přijdou perfektní.

Dostává se podobným akcím mediální podpora?

Záleží na majiteli média. Když se zveřejní podobně laděný článek, lidé hned píšou, že se Romové baví za naše peníze. Ale nemají o nich úplné informace. A v okamžiku, kdy jim je chce někdo poskytnout, začnou na něj ostatní útočit. Měli bychom k nim být vstřícnější, přeci jen máme více výrobních prostředků a vyšší moc. Samozřejmě ty vztahy nebudou dobré hned, to je na dlouho. Ale přijde mi, že se tento problém u nás strašně zveličuje.

Snažíte se to sám nějak řešit?

Ano. Zkusím třeba vytvořit projekt, kterým jim nabídnu pomoct začlenit se. A i když se zklamu, je to lepší, než kdybych přijmul status quo. Chce to prostě trošku naivního očekávání a být otevřený novým věcem.

Napsal Miroslav Toman

Komentáře k článku

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve příhlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Facebook komentáře

 
 
 

Malostranská Drbna

Vlastník: TRIMA CB s.r.o.
Provozovatel: TRIMA CB s.r.o.

Budějcká Drbna

Vlastník: TRIMA CB s.r.o.
Provozovatel: TRIMA CB s.r.o.

Brněnská Drbna

Vlastník: TRIMA CB s.r.o.
Provozovatel: TRIMA CB s.r.o.

Liberecká Drbna

Vlastník: TRIMA CB s.r.o.
Provozovatel: TRIMA CB s.r.o.

Olomoucká Drbna

Vlastník: TRIMA CB s.r.o.
Provozovatel: Radek Holík

Jihlavská Drbna

Vlastník: TRIMA CB s.r.o.
Provozovatel: TRIMA CB s.r.o.

 

TRIMA CB Advertisement

Všechna práva vyhrazena, jakékoli užití obsahu včetné obsahu a grafiky podléhá schválení provozovatelem serveru.

O projektu | Etický kodex | Kontakty | Tiráž | RSS

Brnenskadrbna.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho částí
veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

 

CHCIWWWSTRANKY.CZ