Jdeme cestou světových prvenství, říká majitel brněnské GSP Mincovny Roman Diviš

 
středa, 17. května 2017, 09:56

Ještě před necelými dvěma lety o ní nikdo neslyšel. Ani nemohl – neexistovala. Přesto se dnes brněnská GSP Mincovna může pochlubit řadou unikátů, které nemají ve světě obdoby. Svůj největší triumf však ještě drží v rukávu. Na konci května totiž společnost odhalí bezkonkurenčně největší raženou minci na světě. Nejen o ní jsme měli možnost popovídat si s majitelem společnosti Romanem Divišem.


Jak jste se dostal do oboru mincovnictví?

Trošku zvláštní cestou. Léta jsem pracoval v rafinérii a po určitých nepříjemných zkušenostech s jednáním některých mincoven jsem se rozhodl, že se do toho dám sám.

Začátky bývají těžké, je to úzce specifický obor a žádné volně dostupné informace nenajdete. Museli jsme tedy jít metodou pokus-omyl. Já si naštěstí velmi rychle osvojuji technologie, takže jsme se do toho začali dostávat velmi rychle.

Zpětně pak můžu říct, že za tu dobu, co GSP rafinerie a následně i mincovna existují, jsme dokázali udělat vše, co jsme si řekli. Dokonce za desetinu doby, co to trvá ostatním.

Kdy vás napadlo otevřít si muzeum a jak dlouho se muzeum připravovalo?

V mincovnictví se dělá takzvaná nultá ražba. Nultá ražba je vlastně první pokus, při kterém se zkouší raznice. Produkt nulté ražby je vždy cennější než první oficiální ražba ze série. Nultá ražba je naprostý originál a je neprodejná. My jsme se rozhodli z našich nultých ražeb udělat muzejní formáty.

S nápadem na muzeum jsem přišel v prosinci loňského roku, v lednu jsme otevírali. Předtím jsme pořádali výstavy a mě to stále neuspokojovalo. Říkal jsem si, že si tyto vzácné věci – a opravdu se jedná o vzácné artefakty – zaslouží vlastní muzeum. Jediné svého druhu na světě.

V GSP Mincovně jdeme cestou světového prvenství. Soustředíme se na jednotlivé věci, neděláme velké ražby – například několik tisíc kusů. Děláme ražby jednoho až deseti kusů. Soustředíme se na netradiční pojetí a z toho důvodu nám přišlo jako dobré vytvořit historickou dokumentaci vzniku firmy, která je na světě ojedinělá a jde jiným směrem.

Kolik exponátů má v současné chvíli muzeum?

Celkově jich máme 260. V muzeu však v současné chvíli pouze okolo šedesáti, postupně je doplňujeme, abychom to měli před představením rekordní mince kompletní.

V čem se vaše mincovna liší od ostatních?

Jsme nesmírně flexibilní. Ať už se to týká výtvarného pojetí, velikosti či tvaru výrobku. Nemáme mantinely, které by nám bránily v práci. Naopak si myslím, že jednou budeme stát za novým směrem v mincovnictví. A také proto je tu muzeum – aby mapovalo náš vývoj – kam až můžeme jít, kde jsme byli, kam budeme směřovat.

Z jakého důvodu si myslíte, že určíte nový směr v mincovnictví?

Protože děláme ražby, které obecně technicky nezvládají velké světové mincovny. Děláme dokonce ražby až třicet centimetrů širokých mincí. Už to je pro ostatní mincovny tvrdý oříšek.

Rekordem bude však ražba metrového kusu, což je absolutní prvenství. Takto velké mince se totiž odlévají. My ji předrazíme a pak ručně doryjeme. Naprostý světový unikát.

Jaké parametry bude mít zmíněná rekordní mince?

Vyrazíme ji ve stříbře, s hodnotou 2 miliony korun. Uvedená hodnota je ale vždy nižší, než cena reálná.

Jaký motiv ponese rekordní mince?

Můžete ji vidět na našich webových stránkách. Tam se o největší minci na světě dozvíte více informací.

Již nyní vám ale prozradím, že 27. 5. proběhne slavnostní odhalení mince, tady v Brně. Součástí programu bude světelná show, vystoupí známé hvězdy…bude to velké. Večer, který si největší mince na světě zaslouží, a na který se jen tak nezapomene.

Z jakých materiálů mince razíte?

Ryzí kovy – zlato, stříbro. Nepoužíváme mincovní slitiny.

Popsal byste mi proces výroby mince?

V první řadě se mince musí navrhnout. Jen samotné nastudování motivu naprosto předurčuje úspěch mince. Je to nesmírně důležitá část. Historická stránka mince – kontext a přesnost, je zásadní.

Máme tu například mince s čínskými motivy. Pokud v čínském písmu spletete jedinou čárku, výsledek bude úplně jiný a vy po vyražení mince zjistíte, že na ní stojí “vepřový lunchmeat v konzervě”.

Tímto to tedy začíná. Vytvoří se návrh, který se převede do 3D modelu. Podle 3D modelu se vytvoří raznice a ta se odrazí. K tomu nepoužíváme železo. Máme speciální slitinu, která se dá zpracovat téměř jako hliník a vydrží pouze čtyři ražby. Potom se sama znehodnotí. V budoucnu budou tyto znehodnocené raznice vystavené i v rámci muzea.

 

Jaký je podle vás smysl mincovnictví?

Smysl mincovnictví v našem pojetí je historický odkaz. Razíme historii do kovu. Razíme historické osobnosti. Významné lidi, co něco dokázali, aniž bychom se ohlíželi na jejich politické zaměření. Razíme historické motivy.

Čím se však taktéž lišíme od ostatních mincoven je, že nepoužíváme na mince sochařské reliéfy, ale reálné reliéfy. To znamená, že člověk na minci se musí opravdu podobat jeho reálné lidské předloze.

Obecně je v mincovnictví ten problém, že při zpracování sochařských či reálných reliéfů se občas rozchází podoba na minci s člověkem v reálu, že výsledný reliéf je spíš jakási medailérská sochařina.

Dbáme na to, aby se předloha a mince opravdu podobaly. Skvělým příkladem je naše mince s Fidelem Castrem, která je podle mě unikátní. Nám se totiž povedla věc, která se kolikrát nepodaří zachytit ani na fotografii – tou je emocionální výraz tváře. Navíc, když se na našeho Fidela na minci díváte, má v každém úhlu jiný výraz v tváři. Tuto minci považuji za výjimečnou. Myslím, že z hlediska designu si najde své místo jako světový unikát.

 

Jaký je Váš pohled celkově na umění?

Umění je úžasná platforma k osobnímu vyjádření. A nejúžasnější je v tom, že ho nelze kritizovat. Je to jen osobní pohled tvůrce, jeho vidění světa, individuální vyjádření. Proto je nekritizovatelné. Do umění můžete skrýt a promítnout cokoliv. Umění je jediný prostor na tomhle světě, kde si každý může dělat, co chce.

I současné moderní umění? Konzervativnějšími lidmi bývá často zatracováno…

I moderní umění. My lidé zatracujeme to, čemu nerozumíme. Bojíme se toho, čemu nerozumíme. Skutečný umělec, přestože nerozumí, dává svobodnou vůli se vyjádřit jinému umělci. A takový skutečný umělec pak ve světě dokáže, co chce.


 

Napsal Martin Šeda | PR text

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Žena po včerejší srážce dvou šalin zemřela v...

  • Na Zelňáku dnes otevřela první krytá tržnice...

  • Odborníci se shodují: Nastal kolaps na...

  • Tragická zpráva pro všechny fanoušky Linkin...

 
 

Kam dál?

Vladimír 518: Kmeny vznikly z nadšení. Netušili jsme, že přerostou do takových rozměrů

pondělí, 15. května 2017, 13:20

Málokterá výstava vzbudila letos v Brně takový zájem jako Kmeny 90. Expozice objektů a symbolů posledního desetiletí...

Finalistka České Miss Silvie Hirtová: Z vinohradu až do boje o korunku královny krásy

úterý, 18. dubna 2017, 20:03

Jižní Morava má v letošním finále České Miss hned trojí zastoupení. Jednou z úspěšných dívek je také rodačka z Břeclavi...

V teplácích u kafe radí v Brně celebritám ohledně budování značky

pátek, 31. března 2017, 14:22

Lidé milují značky. Někdo by si nekoupil jiné sportovní boty než Nike, někdo zase jiný energeťák než RedBull. Když se...